Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - 3) Tónová soustava (3. část) -

Co takhle celé tóny, půltóny, čtvrttóny...

Jak už jsme si říkali v 5. díle, základem naší hudební abecedy je sedm tónů. A řada těchto tónů je tvořena tóny celými a půltóny.

Nejlépe je to vidět na klavíru, ty bílé a černé klávesy...

No, ani kytarista není bez šance. Když si zahraješ základní tónovou řadu, stupnici C dur až do oktávy, všimni si, že mezi tóny "e" a "f" nemáš volné políčko, taktéž tóny "h" a "c" jsou hned vedle sebe.

To tedy znamená, že když jsou tóny dvě políčka na hmatníku od sebe, tak se jedná o celý tón a když už mezi dva základní tóny té které stupnice nemůžeme vecpat další tón, jedná se o půltón?

Zcela správně.

Oktáva má tedy 12 půltónů.

Přesně. Což tě přivede k jednoduché matematice, že dva půltóny tvoří jeden celý tón. Takže řada základních tónů jedné oktávy se skládá z pěti tónů celých ("c" - "d", "d" - "e", "f" - "g", "g" - "a", "a" - "h") a ze dvou půltónů ("e" - "f", "h" - "c"). Zahraj si to, uvidíš sám. Podívej se i na notový příklad s tabulaturou a hmatníkem.

Jo, a se čtvrttónovou a intervalově dál dělenou hudbou se prakticky nesetkáš.

Tam je oktáva vlastně rozdělena na 24 dílů...

Ano.

A co když ty základní tóny na hmatníku posunu o jedno políčku nahoru či dolů?

Tím ty tóny zvýšíš nebo snížíš a dostaneš tak tóny odvozené od tónů základních.

Aha, takže teď přijde řeč na chromatiku, křížky a béčka a tak.

No, chromatiku, diatoniku a enharmoniku si necháme na příště, ale s těmi křížky a béčky, jak říkáš, neboli posuvkami, protože posouvají tón nahoru či dolů, máš pravdu. Takže, když chceme zapsat posunutí nějakého tónu o půltón výš, napíšeme před něj křížek (#), k jeho jménu přidáme koncovku -is a na hmatníku se posuneme o políčko dál, výš.

V tom případě, když chceme notu snížit, napíšeme před ní béčko (b), přidáme k jejímu názvu koncovku -es a na hmatníku sjedeme o políčko níž. No moment, ale co tón "h" po snížení? Je to "hes" nebo "b"?

Vžilo se označení "b". A nejenom snížený tón "h" má výjimku v pojmenování. Tóny "a" a "e" si při snížení přidávají ke svému názvu pouze písmeno -s.

Takže as, es.

Ano. Někdy se setkáš i s dvojitým zvýšením, které značíme dvojitým křížkem (##) či symbolem dvojitého zvýšení (x) a dvojitým snížením, které značíme dvojitým béčkem (bb), kde v případě dvojzvýšení připojuješ ke jménu koncovku -isis, vyjedeš o dvě políčka výš a při snížení připojíš k názvu -eses a sjedeš o dvě políčka níž. V případě tónu "h" pak mluvíme o dvojsníženém tónu "heses", u "a" je to "asas" a u "e" pak "eses".

Křížky a béčka, to jsou všechny posuvky?

Ne. Máme zde ještě tzv. odrážku, která v případě, že u tónu, kde nemá platit jakékoli předem napsané zvýšení či snížení, ruší platnost křížku či béčka a dvojitého křížku i bečka.