Strýčku Yllasi, buď tak laskavý a poraď mi, jaký je nejlepší simulátor Leslie boxu a vysvětli mi, jak se v té akustické bedně vytváří ten efekt. Chtěl bych ho používat hlavně na koncertech a ve studiu ho nahradit nějakým plug-inem. Kamarád mi ale říkal, že nejlepší je při nahrávání používat hardwarové efekty a zvuk pak zaznamenat do audio stopy. Moc se v téhle problematice nevyznám, a tak bych rád věděl, co a jak, než něco koupím a budu to pak zase prodávat, jak to dělá spousta lidí. Mám varhany Hammond L–100 a hraju přes kopii Marshalla do bedny 2 x 12”.
Díky za radu, měj se super, Tonda.
Milý Tondo, simulátory Leslie boxu, jak jsi sám uvedl, je v zásadě možné rozdělit na hardwarové a softwarové. Ty druhé, vzhledem k docela rozumnému doporučení, raději vynecháme a řekneme si nejdřív něco o principu Leslie efektu. Jeho vynálezce Don Leslie původně chtěl napodobit chorusový efekt píšťalových varhan, aby se zvuk varhan Hammond blížil klasickému nástroji. Základem zvukového efektu Leslie je tzv. Dopplerův jev, který určitě znáš z hodin fyziky. Při pohybu zvukového zdroje směrem k pozorovateli se zdánlivě zvyšuje výška tónu a směrem od pozorovatele zase snižuje, což zná každý, kdo slyšel houkání projíždějícího vlaku nebo auta. Kromě toho se pohybující zdroj vyznačuje dalšími proměnami zvukového zabarvení v čase. V Leslie boxu je proto umístěn rotující reproduktor, nebo spíš jeden či dva reproduktory, s rotujícím zvukovodem. U klasického modelu Leslie bedny slouží pro vyzařování frekvencí nad 800 Hz rotující horna s tlakovým měničem, basový reproduktor je umístěný dolů a vyzařuje přes rotující zvukovod v podobě bubnu. Barva tónu je tvořená také lampovým koncovým zesilovačem, který při přebuzení vytváří charakteristické zkreslení. To všechno se snaží výrobci simulátorů už dlouho napodobit, někdy s částečným úspěchem, jindy s výsledky nepříliš přesvědčivými.
Problém je v tom, že při pohybu zvukového zdroje vzniká celá řada fázových, amplitudových a frekvenčních posunů ve zvukovém signálu, bez vlivu nejsou ani odrazy od stěn vlastního boxu. Leslie bedna vyzařuje všemi směry, zatímco simulátory fungují v nejlepším případě jako stereofonní, rozdělují tedy signál do dvou výstupů. Tudíž se mohou Leslie efektu jen přiblížit. Jejich výhodou je ale nízká váha a malé rozměry efektu proti těžkým a neskladným Leslie boxům. Pro natáčení ve studiu lze na simulátorech většinou nastavit šířku stereobáze nebo umístění mikrofonů. Některé typy jsou vyráběné ve tvaru podlahového efektu, jiné pouze v rackovém provedení. A tady se dostáváme k jádru pudla, tedy tvého dotazu. Podle mých zdrojů informací i z vlastní praxe ti mohu jako uživatelsky nejlépe hodnocený doporučit starší simulátor Dynacord CLS 22, nebo jeho pozdější verzi CLS 222. Oba dva fungují na analogovém principu a to je asi důvod jejich oblíbenosti, neboť něco tak delikátního, jako správný phasing, vznikající při otáčení reproduktoru, jde lépe napodobit v analogové doméně. Digitální simulátory (nehledě na negativně hodnocenou kvalitu zkreslení) zvukových kvalit analogových mašinek zdaleka nedosahují.
Tvůj Yllas.
