Hudební svět zastřešuje obrovské množství profesí, a aby veškerá pozornost netkvěla pouze na muzikantech, rádi bychom vám v budoucnu přinesli rozhovory se zástupci řemesel, na které aktivní hudebník často naráží - od promotérů a bedňáků až po fotografy. Právě jedna taková nás v redakci trkla do oka, když nám dohodila svou fotografii Tonyho Martina, který se objevil na obálce Muzikusu v prosinci loňského roku.
Jedná se o švédskou fotografku a maskérku, která svou značkou Savage Beauty a osobitým stylem zaujala vedle modelů a sportovců i hudební celebrity jako Yngwieho Malmsteena, Douga Blaira, Michaela Schenkear, Europe nebo Hammerfall.
Kdy ses vůbec zamilovala do focení?
Bylo mi asi dvanáct, když jsem si koupila foťák na bleším trhu za pár dolarů. Měla jsem konečně smysl života, protože mě škola nebavila a ztrácela jsem koncentraci. Jakmile jsem ale poprvé vyfotila nějakou osobu nebo objekt, začala jsem si všímat různých detailů a faktu, že ten jedinečný moment již nezopakuješ. To změnilo můj pohled na svět. Každé focení je totiž dobrodružství, kdy neustále zažíváš něco jiného.
Určitě ale trvalo nějakou dobu, než jsi objevila svůj vlastní styl, který je vidět v tvých dnešních pracích. Kdy jsi k tomu dospěla?
Jsem fotograf-samouk, což je časově náročné a zároveň to má své výhody i nevýhody. Hlavní je, že si z každé zkušenosti vezmu to nejdůležitější a dále formuji svou osobnost. Technologie hraje svou roli, ale na fotografovi to všechno stojí. Všechno, čím jsem si v životě prošla, zformovalo můj styl, ale základ se zrodil už v osmdesátých letech. V té době se zrodil můj zájem o rockovou hudbu, fascinace fantasy scénou, pohádkami, temnými příběhy a také divadelní kostýmy, které miluju od dětství. Ve své práci pouze vše smíchám dohromady.
Zažil jsem i další umělce, jejichž styl je velmi rychle rozpoznatelný: od muzikantů přes grafiky až po producenty, jako Andy Sneap. Tato vlastnost je chvályhodná, ale najde i své odpůrce. Setkala ses někdy s negativní kritikou svého tradičního stylů?
Rozhodně musím říct, že ne. Doposud jsme neobdrželi žádnou negativní zpětnou vazbu na mou práci. Na druhou stranu, poslouchat ostatní je fajn, dokud tím netrpí tvé nadšení a kreativita. Snažím se tak primárně brát energii od lidí, kteří mou práci oceňují.
Kde bereš nové inspirace?
Nejvíce čerpám z filmů, hudby, cestování, ale také z dědictví po rodině a příbuzných. Obrovskou roli vždy hrál filmový režisér Tim Burton. Obdivuju jeho cit pro scénografii, světla, obrázkový jazyk a jeho romanticko-temně fantaskní humor.
Mezi tvými klienty je opravdu široké spektrum osobností, od Tres Amigos přes gotičky až po sportovce. Jak si vybíráš své zákazníky?
Dnes už si konečně užívám ten luxus, že si mohu vybírat klienty a využít rozmanitost oblastí, ze kterých pocházejí. Je to všechno od fantasy, koncertních reportů, módy, portrétů, dětí až po rockové kapely. Tohle portfolio tak přitahuje lidi ze všech oblastí života, protože nechtějí tradiční výsledek. V mé práci je vždy určitá pečeť, podle které mne lze snadno poznat. Hodně velkou roli také hraje můj muž Mattias, který se stará o finální grafiku. Jsme výborný tým, který si lidé snadno najdou na webu na Facebooku, ale mám také vlastní blog Savage Beauty. Velkou roli také hraje doporučení od známých.
Mohla bys nám přiblížit celý proces ve zkratce? Od příprav dle představy klienta přes samotné focení až po finální úpravy...
Hodně lidí si neuvědomuje, kolik je za tím vším práce. Hlavně pokud se člověk věnuje tématu fantasy. Proces je pokaždé odlišný, protože vždy pracuju s různými druhy stylů, ale zde je alespoň shrnutí: Přípravy jsou na všem to nejdůležitější a může to trvat klidně i pár dní nebo týden. Potřebuju vědět, jaká jsou zákazníkova očekávání a vize. Někdy mají přesnou představu, co chtějí, ale někdy se taky stává, že nemají sebemenší ponětí. Chtějí něco originálního a pěkného, ale zároveň to, co by vystihlo jejich i mou osobnost. Musím tak najít úplně novou image, aniž bych přitom upozadila charakter postavy. Chce to proto dost organizování a plánování. Dialog pak přechází do představ výsledné fotografii, make-upu, stylingu, samotného focení, retušování a finálních úprav.
Vzpomeneš si na nějakou nejšílenější historku z focení?
Každé focení je kouzelné a nezapomenutelné. Na druhou stranu, vždy se může něco přihodit, jako třeba zapomenout sundat hodinky z ruky krále z šestnáctého století. O zábavu se taky může postarat někdo s poruchou pozornosti nebo hyperaktivitou. Mluvím samozřejmě o bývalém bubeníkovi kapely Yngwie Malmsteena a Hammerfall, Andersi Johanssonovi. Šíleně vtipný chlápek...
www:
