Kytara s ocelovými strunami - steel string
Část druhá - flat top (rovné víko)
Pokud je synonymem pro klenuté kytary firma Gibson, totéž platí i u kytar flat top u jména Martin. Tento typ ovládl trh s akustickými kytarami po druhé světové válce. Ale jeho původ je mnohem starší - v kytarách se strunami z ovčích střev. Martin company je nejstarší americkou kytarovou manufakturou. Společnost založil C. F. Martin I.(1796 -1873), který se narodil v Mark Neukirchen v Německu. Stavět kytary se učil u svého otce a pak došlo k ovlivnění významným vídeňským stavitelem Johannem Georgem Stauferem. Do Ameriky Martin emigroval v roce 1833 a usadil se v New Yorku. O šest let později převedl svoji výrobu a obchod do Nazarethu v Pennsylvanii, kde firma sídlí dosud. Zpočátku byla stavba jeho kytar stále pod vlivem Staufera, ale během čtyřicátých a padesátých let 19. století zavedl radikální změny. Kolem roku 1850 vzniká legendární X žebrování vrchní ozvučné desky, které se stává standardem u kytar s rovným víkem. Stále však zůstává střevové ostrunění - až do roku 1900. Od této doby až do roku 1920 dochází k různým experimentům s kovovými strunami a ostatní manufaktury přebírají Martinovy patenty. Například největším rivalem se stává Washburn company, kterou zakládá roku 1890 George Washburn Lyon. Společnost vyráběla velmi kvalitní kytary v malých počtech, jež jsou dnes vysoce ceněny sběrateli. Mezi jinými proslula i společnost Stella, jejíž kytary byly populární v letech 1920 - 30 u bluesových hráčů. Po druhé světové válce v padesátých a šedesátých letech nastává folkový boom a akustické flat top kytary užívá většina popových a rockových hvězd. Na trhu vítězí Martin a Gibsonova výroba akustických kytar zkomírá. Vznikají ale další americké manufaktury - Guild a Ovation. Guild company založil v roce 1952 majitel obchodu s hudebními nástroji v New Yorku Alfred Dronge, který si najal pět stavitelů a začal vyrábět kytary v dosti malém množství. Sám byl klasickým hráčem a první nástroje tím byly poznamenány. Nakonec se ale podřídil folkovému boomu a vyráběl flat top kytary. Ovation zakládá v roce 1966 kytarový nadšenec a letecký inženýr Charles Kaman, president společnosti Kaman corporation. Na nástrojích začal používat revoluční postupy ve výběru stavebních materiálů - například sklolaminát. Zkušeností amerických firem začínají využívat Japonci a vznikají zde první továrny, kde vyrábí povětšinou kopie již legendárních modelů. Konkurují na světovém trhu především svou cenou. Martin tedy kupuje japonskou Sigma company k produkci levnějších nástrojů a Gibson v roce 1957 americkou Epiphone, jejíž výrobu přesouvá do Koreje.
Ve stavbě kytar s rovným víkem dochází k podstatným změnám. Ocelové struny mají větší zatížení na krk a desku než střevové a vytvářejí mnohem větší dynamiku. Jejich tah je přibližně dvakrát tak větší. A s nástupem ocelových strun přichází také doba strojové výroby kytar. V bývalých manufakturách malý počet dělníků vyráběl malý počet kytar a každý pracovník stavěl takřka celý nástroj. Teď dochází k tomu, že jednotlivé úkony se specializují a dělníci pracují pouze na dílech nástroje - skládačky. Materiály ve stavbě jsou stejné jako u klasické kytary - deska smrk (užívá se americký Sitka, evropský smrk jen na nejkvalitnějších nástrojích), boky a dno indický nebo brazilský palisandr (rosewood), u levnějších kytar mahagon (dává však tenčí a méně rezonující tón). Užívá se i javor, který stojí kvalitou tónu i cenou někde mezi palisandrem a mahagonem. Na krk se užívá mahagon nebo javor a na hmatník opět palisandr, u luxusnějších eben. V krku je umístěna ocelová výztuha, která brání zkroucení nebo ohnutí. U Martina jsou všechny krky vyráběny ručně a před přilepením k tělu jsou finálně opracovány, nasazeny pražce a nalakovány. Gibson aplikuje automatickou nebo poloautomatickou výrobu a konečnou úpravu provádí po spojení. Velkou pozornost věnují výrobci výběru dřeva na vnitřní žebrování a způsobu jeho umístění. Nejvíce to totiž ovlivňuje konečný zvuk nástroje. Žebra jsou vyráběna z velmi kvalitního smrku s naprosto rovnými lety a musí být symetricky vyřízlá. Ozvučné desky s přilepenými žebry se u nejlepších firem složitě testují a pečlivě vybírají. Jen to zaručuje nejvyšší kvalitu. U strojové výroby se tomu však nelze divit. Do roku 1971 Gibson užívá X žebrování, ale následuje dvojité X žebrování, které přispívá k lepší stabilitě desky. Ovation podniká také četné pokusy s žebrováním počítačovou technikou a užívá pro každý typ nástroje jiných žeber. Gibson a Martin zůstávají u jediného optimálního způsobu. U kobylky se využívá kompenzace délky sedla, kde jsou basové struny posunuty o malý kousek dozadu. Prodlužuje to menzuru a zlepšuje ladění.
