Phil Campbell and The Bastard Sons - nová kapela kytaristy legendárních Motörhead Phila Campbella

Rozhovor vznikl před prvním pražským koncertem nové kapely kytaristy legendárních heavymetalových Motörhead Phila Campbella, loni v prosinci ve Futurum Music Clubu. Povídal jsem si s Toddem Campbellem a probrali jsme, zda se v kapele hádají, a jaké bylo vyrůstat s tátou, který byl většinu roku na turné. Tedy také jsme pohovořili o kytarách a zesilovačích, ale to je vám asi jasné.

Na začátek se musím zeptat, jaké to je hrát s tátou a bratry v jedné kapele?

Na mých třicetinách mi hrála kapela, byli jsme tam celá rodina, tak jsme si řekli, pojďme si zajamovat. Náš dobrý kamarád Neil, který hrával v UK kapele Attack! Attack! (pozor, kapela velmi podobného jména Attack Attack! existuje i v Americe, pozn. autor), se chopil mikrofonu, a protože nám to hrálo parádně, řekli jsme si, že založíme Phill Campbell All Star Band. Zahráli jsme na pár festivalech, ale Phil byl stále ještě dost vytížen v Motörhead. Po Lemmyho smrti jsme se tomu začali věnovat vážněji a změnili si jméno na Bastard Sons...

Když už zmiňuješ to jméno, když s tím Neil přišel, to bylo tenkrát docela pozdvižení, ne? Vaše máma prý s vaším tátou tři dny nemluvila. Co sis o tom myslel ty?

Mně to přidalo v pohodě. Neil to řekl jako vtip, ale já mu na to řekl, že to je z toho, o čem jsme do té doby mluvili, zdaleka nejlepší. Ostatní si nebyli úplně jistí, ale mně to dávalo smysl. Bastards byl vlastně původní název Motörhead. Takže jsme akorát jsme museli přesvědčit mámu, do dneška z toho není zrovna nadšená, protože nikdo z nás není bastard! (v původním smyslu slova, nemanželské dítě) Ale je to prostě takový drzý název, to k rockenrollu patří. Je pravda, že nám to trochu dělá problémy, když nás hrajou v rádiích, říkají: zahrajeme Phill Campbell and Sons, prostě to slovo vynechají. Ale to je jedno.

Jaké bylo vyrůstat s tátou - kytaristou jedné z nejslavnějších heavymetalových kapel světa?

Vždycky říkám, že Phil přišel do Motörhead, když mně byly asi dva roky, on v té kapele byl celý můj život. Divné bylo, že když Motörhead skončili, táta byl najednou furt doma. Žili jsme normálně, žádné soukromé školy, nebyli jsme jako třeba rodina Ozzyho Osbournea, žili jsme obyčejný život ve velšských údolích. Měli jsme samozřejmě výhodu, že jsme mohli chodit na koncerty a festivaly, což je super, zejména když jsi teenager. Něčí táta dělá v kanceláři, můj jezdil turné, je to prostě práce. Dětství bylo super, určitě bych neměnil. :-)

Hrála u vás doma pořád muzika? Všichni tři jste muzikanti...

Jo, rodiče poslouchali různé věci, jsou takoví hippies. Phil poslouchal samozřejmě tvrdší kapely, třeba Rammstein, ale nebylo to tak, že by přišel domů a pustil ten nejnovější metal. Poslouchali sedmdesátky, třeba i Madonnu. Poslouchali jsme spoustu různý muziky, což je fajn, dá ti to přehled. (Todd použil výraz paradigma, jeho silný velšský přízvuk protkaný vybraným slovníkem byl ďábelský, pozn. autora)

Když mluvíme o kapelách, které jste poslouchali, o vzorech, dočetl jsem se, že Phil uváděl jako inspiraci, kromě Jimiho Hedrixe, Tonyho Iommiho a dalších také Michaela Schenkera. Všiml jsem si, že jste, stejně jako Michael Schenker, i vy u Nuclear Blast. (Nezávislé hudební vydavatelství a distributor, založené v roce 1987 Markusem Staigerem v Německu.)

Jo, my jsme s ním v Británii hráli na festivalu Hard Rock Hell, je super se potkávat s lidma, který tě ovlivnili. I mě inspirovali, je to nadčasová muzika, už nikdy nebude nikdo, jako byl Jimi Hendrix. A Nuclear Blast jsou fakt v pohodě, připadá mi, že u nich jsou snad všechny zásadní metalové a rockové kapely. Chovají se k nám super, dobře se o nás starají a hodně pomohli s prezentací alba. Jsme totiž de facto nová kapela. Jasně, Phil byl v Motörhead, ale stejně jsme začínali od nuly. Museli jsme začít v klubech, budovat fanouškovskou základnu, a tomu oni rozuměli a podporovali nás v tom.

Začínat od začátku není jen tak, umím si představit, že měl Phil spoustu jiných možností. Co bylo vlastně tou motivací založit si rodinnou kapelu?

Tak Mikkey Dee třeba začal hrát se Scorpions, myslím, že někteří fanoušci by si přáli, aby Mikkey a Phil dál hráli věci od Motörhead, ale nemyslím si, že se to stane. Phil nemá potřebu teď dělat další velkou kariéru, baví se naší kapelou, užívá si to, bylo to přirozené rozhodnutí. Phil je šťastný, koncertů hrajeme tak akorát, že je i čas trochu relaxovat doma, zahrajeme si na spoustě parádních festivalů, je to dobré. Možná si lidi na začátku mysleli, že nevydržíme, že to je jen taková sranda, ale teď je venku deska (The Age of Absurdity vyšlo v lednu 2018), a tak vidí, že to bereme vážně.

Hrajete také nějaké věci od Motörhead?

Tak spousta těch lidí, kteří na nás chodí, jsou původně fanoušci Motörhead, asi by se cítili podvedení, kdybychom hráli celý večer jen náš materiál. Líbí se mi, jak to dělají Black Star Riders, což jsou vlastně Thin Lizzy pod novou značkou, hrají vlastní materiál, ale občas zařadí něco z repertoáru Thin Lizzy. To funguje, zahraješ vlastní písničky a přidáš pár hitů (doslova sing along songs, tedy hity, které si se zpěvákem publikum zazpívá). Vlastně to tak dělá i Slash, teď s ním pojedeme šňůru, ten zahraje třeba pět nebo šest věcí od Guns N’ Roses.

Když jsem přicházel ke klubu, viděl jsem pár fanoušků, kteří na sobě měli trika Motörhead...

Jo, jsou to skvělí fanoušci, prima lidé, jsem rád, že tu budou.

Chci se zeptat na tvé hudební začátky. Vím, že máš vlastní projekty, jsi také producent...

Mám své studio, StompBox Studios v jižním Walesu, nahráváme různé kapely přes deset let. Mám s Danem (Campbellem) ještě kapelu Straight Lines, teď nehrajeme tolik co dřív, ale snažíme se se potkat, když to jde. Tyla má kapelu The People the Poet, parádní kapela, znějí trochu jako Bruce Springsteen, Neil hrál v Attack! Attack!, teď je v States and Empires. Máme různé kapely, ale tohle je teď pro nás priorita.

Vím, že jste všichni nějak zapojení do chodu kapely. Ty jsi nahrával desku, je to tak?

Nahrál jsem EP (vyšlo v listopadu 2016), album natáčel náš kamarád Romesh (Dodangoda, pozn. autora), který produkuje také Philovo sólové album, které vyjde letos rok. Phil chtěl vždycky udělat svou desku, bude tam řada skvělých hostů, třeba Joe Satriani, různé hudební styly, ne jenom rockenroll.

A Tyla je tour manager, jak to vlastně funguje, nehádáte se?

Jo, všichni jsme do toho zapojení. A jo, taky se někdy pohádáme, třeba zrovna před deseti minutami. :-) Ale jsme rodina, to je jiné. Prostě řekneš, co si myslíš. S jinými lidmi kolem toho problému musíš víc tančit, v rodině můžeš být úplně otevřený a přímý. Bráchovi můžeš v klidu říct: „Hraješ úplně na ho***,“ a za chvilku je to pryč.

A co tvoje nástroje a vybavení? Četl jsem, že hraješ na Epiphony, ale pak jsem tě viděl i s dalšími kytarami.

Zesilovače používáme Marshally, rock solid zesilovače, taky je mají vždycky na všech festivalech. Phil hraje teď na kytary Framus, znáš je?

Jo, jsou super, pár jsem taky testoval...

Jo, jsou parádní, teď nám postavili jednu pololubovku, bez „f“ otvorů, která zní skvěle, má super sustain, Phil má taky jednu starou kytaru Tokai, jednu Epiphone mám jako rezervní kytaru, Björn Gelotte Custom Epiphone Les Paul, používáme i kytary Relish, švýcarská značka, dost to střídáme, nejsme úplně zaměření na jednu značku, i když teď hodně používáme Framus. To jsou hodně dobré kytary. Já mám jednu, Phil má Flame V, kterou pro něj udělali a Pantheru, spoustu dalších má doma, sbírá vintage Gibsony.

Zkoušel jsi někdy zesilovače Framus?

Ani nevím, že je dělají, to je cool, možná je zkusíme. Ale my hrajeme hlavně na Marshally. Ve studiu máme ještě Bogner, to je velmi dobrý zesilovač. Phill má na pódiu Joe Satriani JVM, já mám JCM 900, klasiku, 100 W, a nový Silver Jubilee jako rezervu, ale abych byl upřímný, 900 mám radši.

A co krabičky?

Oba používáme Morley Steve Vai Bad Horsie Switchless Wah, Phil má ještě CryBaby, oba máme MXR Carbon Copy, Phil má italský Guru SexyDrive, já mám Boss Blues Driver jako booster, Phil má MXR Micro Chorus, v zásadě jednoduché vybavení, ladičky TC Electronic PolyTune. MXR jsou naše hlavní pedály, jsou velice robustní, plastový krabice by u nás nevydržely. :-) Nepoužíváme efektové smyčky, všechno jde rovnou do vstupu.

Web

http://www.philcampbell.net/