Královská krev
Pustíte rádio - Miley Cyrus. Zkusíte televizi - Lady Gaga v pošahaných hadrech. Možná noviny?- zdrogovaný Bieber boural a teď je ve vazbě. Že už vám tohle všechno taky leze krkem? Pak Bůh žehnej Brightonu. Město na jihu Anglie, které dalo světu showcaseový festival The Great Escape, na kterém se každoročně představí na desítky mladých, zatím neobjevených kapel (mezi nimi například birminghamští Swim Deep), město, ve kterém se poprvé setkali lidé, již později dali dohromady kapely jako Blood Red Shoes, The Go! Team, The Kooks, si připočítalo další zásah do černého.
Nová naděje?
V době, kdy v mainsteamu rock je cokoliv, v čem je slyšet kytara, kdy v rádiích hrají stále dokola jednu klubovou odrhovačku (nebo možná dvě, které však obě znějí naprosto stejně), kde se vzali, tu se vzali, najednou tu byli Royal Blood.
„Ben hrál tenhe rytmus - jeho začátek - když jsme seděli v hospodě u piva,“ doplňuje Mike, „... a pak jsme si tak řekli: ,Oh, bylo by cool, kdybychom tohle hráli‘...“ Neměli jsme nejmenší ponětí, že by to mohli hrát v rádiu, nebo že by to vůbec někdo mohl hrát.“
Pokračuje: „Mysleli jsme si, že je to fakt dlouhý a svým způsobem náš nejhutnější song, Nepřišlo nám to jako materiál pro single, ale pak jsme si řekli: ,S*át na to, prostě to pustíme ven a uvidíme, co se stane.‘“ Tak nějak spatřil světlo světa single Figure it Out.Ale proč, že tohle všechno píšu? Royal Blood o sobě prvně dali vědět v první polovině roku 2013, právě singlem Figure it Out, který jen tak vyvěsili na svůj SoundCloud, ať si ho poslechne, kdo chce. A o půl roku později už tahle dvojice figurovala na předních pozicích snad každého žebříčku nových umělců. Mezi své nově oblíbené umělce je zařadilo BBC - Radio1, když je nominovalo na cenu BBCR1 BBC Sound of 2014 nebo MTV Brand New, kde zaujali post těch nejtvrdších, a britský magazín NME si je rovnou pozval na koncertní šňůru v rámci své NME Awards Tour po boku velikánů Interpol.
Velice speciální kytary
Čím to jen je, že najednou všichni chtějí Royal Blood? Už na první pohled zaujmou skutečností, že jsou jen dva. Dva lidé v kapele však už, v dnešní době v Abletonu virtuálně stvořitelných muzikantů, není zas takový úkaz (The Inspector Cluzo nebo Middle Class Rut už se zvládli zapsat do povědomí posluchačů i u nás); co je na Royal Blood zvláštního, jsou především nástroje, s nimiž tvoří.
Mike Kerr totiž netřímá nic jiného než baskytaru a k tomu ho Ben Thatcher doprovází na bicí jako kulomet. Někteří možná namítnou, že to není nic převratného, že to už tu bylo a že se to jmenovalo Death from Above 1979. Ale první tóny ze strun Royal Blood vám tuto myšlenku rychle vyženou z hlavy. Na první poslech bych dal ruku do ohně za to, že na nahrávce jsou rozhodně více než dva lidé, a už vůbec by mne nenapadlo, že to. co slyším vedle bicích je basa. K tomu je potřeba přičíst zpěv „jako když naříká pouliční kočka“. Co Mike Kerr tvoří na basu, je zcela odlišné od tvorby DFA1979; Royal Blood znějí mnohem hutněji, podstatně více zapírají zvuk specifický pro baskytaru. Ve skutečnosti znějí mnohem „kytarověji“, než by kdokoli očekával, což je přinejmenším matoucí.
Za vše mohou dvě short-scale baskytary od Gretsch o nichž Mike tvrdí, že jsou to „velice speciální kytary“. Jednou byli nuceni odložit své vystoupení pro jedno zahraniční rádio právě proto, že oni sice dorazili, nicméně jejich kytary se zasekly někde mezi Londýnem a jimi. Těžký zvuk svých Gretschů Mike žene skrz velice skromný rig, sestávající se z pedálů Boss GE-7 Graphic Equalizer, Boss LS-2 Line Selector, dvakrát Electro-Harmonix POG 2 Polyphonic Octave Generator a Palmer PTRIAGE Amp Selector, který je připojen do dvou kytarových komb Ampeg série GVT a baskytarové hlavy (série SVT) sedící na 8x 10” kabinetu od stejného výrobce.
Oproti tomu Ben používá podstatně konvenčnější vybavení. Sedí za tříkusovým kitem od DW drums (12” tom tom, 16f Floor tom a 22” kick). Snare o rozměrech 14 x 7” ořech/bříza přímo pro něj vyrobil britský custom shop Morgan Davies Drums. Plechařinu (hi-hat, crash a ride) obstarává Zildjian a druhý crash má od Meinla. Na svém Twitteru na sebe ještě Ben prozradil, že pro monitoring používá custom in ear monitory (CIEM) od amerických 1964 Ears.
Při přirovnávání jsou s Royal Blood nejčastěji skloňována jména The Black Keys nebo Queens of the Stone Age. Na otázku, co je nejvíce inspiruje, Ben odpovídá jednoduše: „Všichni a všechno.“ „Abychom byli o něco specifičtější, pravděpodobně rock jako QOTSA a Jimi Hendrix a Led Zeppelin a takoví,“ připojuje Mike se smíchem k Benově odpovědi a ten ještě dodává: „Posloucháme taky hitparádovou muziku. Fakt se nám líbí pop a R & B a "rap". S pohledem na Mikea „... ty máš rád Katy Perry ne?“ „Miluju Katy Perry,“ souhlasí Mike, „viděls ji někdy na živo? Ona je úžasná... a já single!“
Co bylo, co bude...
Do širšího hudebního povědomí se dostali také díky Mattu Heldersovi, bubeníkovi sheffieldských Arctic Monkeys, kteří po vydání desky AM drancují každý slavnostní hudební ceremoniál, na kterém se ukážou. Když se Matt dostal k jejich nahrávkám na SoundCloudu, pochopitelně chtěl slyšet víc. Poté co se shledal s Royal Blood, padla také otázka, zdali mají nějaký merchandise. „,Co to jako je merch? Divili jsme se. Tak jsme ho prostě pro něj přes noc vyrobili, a on si ho pak oblékl na hlavní stage na Glastonbury. Vlastně to bylo jedno z Mikeových triček vytažené ze skříně a vyprané,“ popisují Royal Blood, jak Matt Helders přišel k tričku, které měl na sobě během vystoupení Arctic Monkeys na hlavní stage festivalu Glastonbury.
Od té chvíle se na ně stále více upíná pozornost médií. Royal Blood mezitím stihli vydat svůj debutový single Come on Over na sedmipalcovém vinylu a iTunes, který vyšel v jejich vlastním labelu Black Mammoth Records, ve kterém nedávno vyšla i novinka Litte Monster, prvně zahraná jako Hottest Record in the World v pořadu Zane Lowea na BBCR1. O mastering se jim stará Tom Dalgety.
Momentálně mají za sebou několik koncertů na domácké půdě, na kterých už získaly přídomek „rozjetá lokomotiva“, a před sebou jarní sezonu koncertů v UK, jejichž vrcholem bude předskakování Arctic Monkeys ve Finsbury parku, nebo festival Reading/Leeds. Royal Blood s tou „horší polovičkou“ obyčejně rockové kapely přináší do žánru tolik energie, co ve své době přinesli Led Zeppelin nebo Sex Pistols, a to se tahle „lokomotiva“ s mručením teprve rozjíždí.
Společnost Ampeg věnující se výrobě komb, zesilovačů a kabinetů pro baskytary a kytary ve své době vyráběla i velmi zajímavé hudební nástroje. Za zmínku určitě stojí model AEB-1. Už na první pohled každého zaujala svým vzhledem s dvěma otvory ve tvaru f vyříznutými skrz tělo. Největší zajímavostí však byl tzv. Mystery Pickup, tedy snímač umístěný pod kobylkou, o němž nikdo netušil, jak funguje, nicméně nástroji propůjčoval mimořádně osobitý zvuk, který byl ještě umocněn nadstandardní délkou strun (nástroj byl koncipován tak, aby nahradil kontrabas ve stylovém a kompaktním balení)
www:
www.youtube.com/user/royalblooduk
www.bbc.co.uk/events/evfnc8#p01s2ts6
(záznam vystoupení pro BBC Radio1)
