Lenka Dusilová
narozena: 28. 12. 1975 v Karlovych Varech • ráda poslouchám: P. J. Harvey, Susanne and The Magical Orchestra, Arvo Pärt, Hector Zazou, Vertigo Quintet, Beata Hlavenková, Nickel Creek, Tori Amos...
kde hraji: V kapele Eternal Seekers, jinak sólově, ať už s kapelou nebo sama, v současné době hostuji na turné Jana Buriana... • první vystoupení: Habartovská Nadílka (folk, country a tramp festival v roce ’83 či ’84) • první riff: Asi nějaká etuda od Šťěpána Raka v Lidové škole umění. •první elektrika: Godin, mám ji stále, asi od roku 1995. • na co hraji: Momentálně akustická kytara značky Taylor a jumbo Martin, Fender Telecaster a Godin, kombo Peavey Classic 50 a Boss ME–50, někdy používám in-ear Sennheiser EW 300 IEM. • první písnička pro publikum: Mnou zhudebněná báseň od Jiřího Wolkera Štěstí, co je štěstí :-) •oblíbený zpěvový mikrofon: Na koncerty Shure Beta 87, SM 57...•hlasový rozsah: Nevím přesně, co je to za notu, kam mě hlasivky a má plašbuňka dovolí. • www.lenkad.com
• Dá se u nás dnes uživit hudbou?
Myslím, že pokud máte štěstí a je jakási poptávka po vaší hudbě, tak se dá. Jsem zatím bezdětná, tedy nevím, jak budu svoji nejistou existenci řešit v budoucnu. Je pravda, že své situaci a taktéž celkové situaci v naší zemí je nutné se přizpůsobit a přemýšlet dopředu o svých možnostech. Dobře rozvažuji, kdy hrát například s kapelou a kdy být solitérní. Pro muzikanta je výhoda schopnost hrát i sám a spoléhat se co nejvíc na sebe. Ale existuje spousta věci kolem hudby, které muzikantovi, pokud není „vyhořelý“, můžou pomoci.
• Na kterém místě na světě by sis chtěla zahrát?
Nejsem ve svých představách fixována na konkrétní místa či země. Bylo by milé dostat se na místa, do klubů a sálů, které jsou osvědčené a lidí tam rádi chodí poslouchat a objevovat muziku.To je jasný :-)
• S jakými (i nežijícími) muzikanty by sis chtěla zahrát?
Je spousta inspirativních hudebníků, a já mám vlastně štěstí, že s některými sdílím vlastní hudební dobrodružství.
Já nevím, bylo by milé dostat se třeba s Eternal Seekers do rukou nějaké ikony, jako třeba Hector Zazou, nebo si třeba zahrát s Billem Frisellem.
• Jaké by sis pořídila vybavení?
Wow... v tuhle chvíli toužím po další akustické kytaře, která by byla něco jako barytonová. Nevím či něco takového existuje, ale mám ladění některých skladeb velmi hluboké, a přestože používám silnější tloušťku strun, tak vhodný nástroj stále postrádám.
• Na jaký nástroj chtěli tvoji rodiče, abys hrála?
Moje máti byla šťastná za to, že jsem vůbec zahořela láskou k hudbě. Mým sněm byl v dětství klavír. To ale z hmotného hlediska bylo pro nás nemožné.
• Proč sis vybrala nástroj, na který hraješ?
Hra na kytaru a zpěv byla pro mě nejpřístupnější a nejdosažitelnější.
• Cvičíš techniku, nebo jen hraješ a jamuješ?
Napravuji špatně návyky a stereotypy ve zpívání, které jsem si vybudovala lety. Momentálně školím svůj hlas u Hanky Peckové. Je to masakr a velké objevování. A taktéž mě to přináší velkou výdrž.
Bohužel jsem se pořád nedoučila noty, tak často zažívám horké chvíle, kdy musím stačit svým spoluhráčům při aranžování či učení se složitějších skladeb. Čili musím být důslednější v přípravě mnohem víc než v minulosti. Tihle muzikanti jsou velký motor a pěkně mě školí. Díky tomu se můžu víc pouštět do nových hudebních krajin nebo do improvizace pohodlněji než třeba dva tři roky zpátky.
• Jsi samouk?
Asi jo. Ale vždycky se obklopuji zkušenějšími, který mě pomáhají zlepšovat moje slabý místa. To je klika.
