Tentokráte jsme si posvítili na basistu, fenomenálního mistra kytar (pražcové i bez) Davea Fiuczynského a jeho neméně ulítlých Screaming Haedless Torsos. Mohlo by se zdát, že lampičkou možná až příliš miniaturní, ale otravujte někoho před večeří, potažmo koncertem samotným. Tenhle chlapík se ale ke svému údělu postavil více než statečně a v momentě, kdy se začal vyptávat on nás, jsme ho museli k dalším strávníkům téměř vyhnat (schválně - jakou kapelu nebo jiný hudební počin českých luhů a hájů si nejvíce považujete a mohli mu doporučit?).
Těm, kdo náhodou výše uvedenou partu neznají, nemají zrovna po ruce nějakou jejich nahrávku a zajímalo by je, co za hudbu vlastně produkuje, pokusil bych se alespoň naznačit. Zkuste namíchat koktejl z ingrediencí typu Frank Zappa, Helmet, Red Hot Chili Peppers, Miles Davis, Hiram Bullock a kdovíco ještě a pořádně protřepat se samotnými osobnostmi a originalitami - členy kapely. Co se koncertu týče, já osobně bych přivítal takový dvojáček. Na tom prvním bych se vůbec pokusil zorientovat, odkud a od koho se všechny ty zvuky deroucí se z pódia berou, a na tom druhém bych už si užil jen hudbu samotnou.
Nejprve by nás zajímalo, jakým způsobem jsi se k base dostal.
Navrhl mi to můj otec, který byl taky muzikant - pianista. Já to zkusil a kupodivu se mi to docela zalíbilo.
Jsi spíše samouk, nebo školený hráč?
Já měl velkou spoustu soukromých učitelů. Andy Gonzalez, Tonny Felanga, Dave Holland a další.
David Fiuczynski studoval na vyhlášené Berkley, kde dnes učí. Ty jsi tam taky studoval?
No, David vlastně studoval na New England Conservatory, ne na Berkley. A já jsem tam taky nechodil. Studoval jsem na University of New York a na Music and Art High School.
V roce 2001 jsi natočil své vlastní sólové album. Jak to s tvým sólovým hraním vypadá, bylo album doprovázeno nějakou šňůrou? A na čem pracuješ teď?
Ne, šňůra nebyla. Se svou kapelou jsem odehrál jen pár koncertů. Teď se hlavně věnuji hraní s Headless Torsos a taky spolupracuji s jedním japonským zpěvákem. Kromě toho jsem si postavil vlastní studio, takže začínám víc pronikat do producentské práce. Navíc jsem začal dělat na svém druhém albu, ale práce na něm bude ještě dlouho trvat; a pak začnu hledat nějakou vydavatelskou firmu. A pokud se nenajde vydavatel, vydám to sám na své internetové stránce.
Máš vlastní studio. Co preferuješ analog nebo digitál?
Líbí se mi zvuk z analogu, ale je to pro mě příliš drahé. Musíš koupit pásek, hodně se věnovat údržbě mašinek a tak, zkrátka spousta problémů za hodně peněz. Používám systém Pro Tools a Logic.
A co efekty k base? Docela je používáš, ne?
Jo. Mám nějaký Moog, aktivní pedál - Voodoo Labs to nazvali Proactivia a taky používám delay, flanger a docela rád experimentuji s novými mašinkami.
Pokud bys srovnal zvuk analogových efektů a efektů z počítačových plug-inů, jak by to vypadalo?
Myslím, že jsou tam rozdíly, ale je pravda, že počítačové efekty se neuvěřitelným tempem zlepšují a v dnešní době už jsou některé opravdu špičkové. Nikdy jsem nezkoušel je použít při živém vystoupení a nevím, jak by to fungovalo, ale při studiové práci je míra ovládání tak vysoká, že si člověk opravdu vyhraje. Je radost sledovat někoho, kdo se v tom vyzná a umí s tím dělat.
Při sólech často používáš na basu distortion.
Jo, ten zvuk se mi prostě líbí. Nemám zálibu ve velkých zkresleních, ale mám rád, když má zvuk ostré hrany. Taky mi vyhovuje ten větší sustain, který distortion dodá. Nepoužívám jej na sóla pořád, ale mám ten zvuk fakt rád.
Na tvém album je k slyšení hudba ovlivněná Klezmer music. Zabýval ses jí nějak více?
Hrál jsem dřív s Fuzem (Fuze = David Fiuczynski) v kapele, která se jmenovala Hasidic New Wave a tam jsem se s tou muzikou poprvé setkal a hodně mě zaujala. Také mne hodně zaujala spolupráce s Johnem Zornem.
Spolupracoval jsi se spoustou významných lidí. Která z těch setkání byla pro tebe nejvíc zajímavá nebo inspirující?
Pokaždé, když s někým spolupracuji, něčemu se přiučím, a to je velmi důležité. V každém případě je pro mě velice důležitá práce s Davidem. Pak bylo taky přínosné hraní s Natalie Merchant...
Poslouchali jsme věci Headless Torsos a z tvé desky, ale zatímco je hudba Torsos velice energická, tvá deska je spíš meditativní, velice klidná. Jak to funguje mezi vámi?
Je to v pohodě. Nemyslím, že bych nějak upřednostňoval takovou klidnou hudbu. Mám rád všechny druhy hudby, hudbu tvrdou a agresivní, ale taky klasiku, africkou hudbu, zkrátka vše.
Je něco, co nemusíš?
To je těžké. Mám sice určité oblíbenější styly, ale na druhou stranu tady nechci žádný styl zatracovat.
Když ses učil hrát, ze kterých hráčů jsi čerpal nebo které jsi měl v oblibě?
Larry Graham, Marcus Miller, Jaco Pastorius, Stanley Clarke, Charlie Haden, Paul Chambers, Jimmy Garrison, ...
Uchvátil tě někdo z nich natolik, že by ses učil přesně jejich skladby nebo více studoval jejich hru?
Ještě před tím, než se Jaco stal slavným, jsem o něm něco slyšel, ale jeho hudbu jsem neznal. Pak mi můj kámoš zahrál nějaké úryvky z Jaca a já z toho byl úplně vedle, bylo to něco úžasného. Jaco se pak brzy dostal na výsluní. Na jeho hudbu jsem se podíval, ale nekopíroval jsem ho notu po notě. Dělali to totiž skoro všichni. A já nechtěl dělat to, co všichni kolem. Nikoho jsem nějak hlouběji nestudoval, jen jsem poslouchal a snažil se pochopit, co dělají. Nejhodnotnější je pracovat na svém vlastním stylu.
