I v tomto (dnes už patnáctém) dílu workshopu z oblasti autorského a souvisejícího práva se budeme zaobírat vašimi starostmi, svěřovanými povětšinou elektronickou poštou našim zavináčům. A tak tu opět máme stručný výběr několika nejčastějších problémů z celé řady došlých dotazů muzikusího lidu muzikantského, který nečeká, až mu práci někdo dá, ale hledá si ji sám. Pamětliv nejen citátu klasikova o tom, že "kdo hledá, bývá očekáván - kdo čeká, je jen nalezen", nýbrž i stále platné zásady, že: Muzikus se stará - Muzikus má. Takže se nyní položme na otázky související s agendami kolem muzikanstkého podnikání:
Rád bych zkusil uživit se na volné noze několika činnostmi. Nevím ale, kterou živnost si vlastně musím k čemu zaregistrovat. Rád bych dělal třeba:
Nahrávání a zpracování zvuku pro své projekty jako zvukař v rozhlasových studiích i jako zvukař v nahrávacím studiu (jen zvukař - ne producent) atd.
Pokud půjde o pracovní nahrávky vlastní tvorby pro vlastní potřebu, (určené k neobchodním účelům), pak žádné živnostenské oprávnění nebude potřeba. Například nahrává-li zvukař "své" kapele ve svém nebo jejím studiu pracovní demosnímky ze zkoušek, apod.
Pokud by se v rámci tohoto dotazu jednalo o práci zvukaře v rozhlase (ať už by šlo třeba o tzv. "veřejnoprávní" rozhlas a nebo soukromé rádio), tak většina broadcasterů řeší tyto činnosti v rámci pracovního poměru, založeného na základě příslušné pracovní smlouvy ve smyslu přísl. ustanovení zákoníku práce. A to většinou na plný úvazek. Pokud by pak mělo jít jen o částečný pracovní úvazek a dotyčný zvukař už je například zaměstnán jinde, pak lze zvolit přísl. vedlejší pracovní poměr opět ve smyslu přísl. ust. zákoníku práce o souběžných pracovních poměrech. A pokud by mělo jít jen o sporadické, příležitostné nebo nahodilé činnosti, výpomoci, apod. dle potřeby, pak může být oboustranně výhodou a právně vhodnou formou např. i pracovně-právní institut dohod, konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Jiným formám se zkušená agenda (dříve tzv. PaM = práce a mezd) v profesionálním rádiu pravděpodobně radši asi vyhne, aby si třebas náhodou nezadala s něčím pofidérním, čemu se kdysi říkávalo "schwarz systém" a co příslušné kontrolní orgány nerady vídávaly.
Pro případy zajišťování jednorázových akcí a projektů (např. ozvučování koncertů, apod. akcí) je možno zřídit příslušné živnostenské oprávnění (např. pro činnosti zvukařů a osvětlovačů, pro činnosti spojené s technickým zabezpečením kulturních a společenských akcí, apod.), které vydá příslušný živnostenský úřad. Jelikož jde o živnosti volné, mohou se i názvy jednotlivých živností u jednotlivých živnostenských úřadů případně i více či méně lišit (v rámci specifikace činností a v rozsahu příslušné metodiky).
Kompozice mnou nahraného zvuku s nahrávkami přejatými (jako je např. výroba rozhlasových reklam, cédéček s mluveným slovem, prezentačních cédéček, rozhlasových pořadů apod.).
Dotaz je koncipován poněkud široce na to, aby se dalo v mezích možností tohoto workshopu a ještě v srozumitelnosti a stručnosti odpovědět zcela přesně. V Muzikusu musejí vyjít i jiné zajímavé články. Nicméně obecně lze konstatovat, že pro výrobu rozhlasových a jiných reklamních spotů, komerčních prezentací, propagačních audio snímků aj. produktů je třeba zřídit příslušné živnostenské oprávnění, např. pro činnost nazvanou reklama a propagace. Pro zjednodušení situace se lze spojit vhodnou reklamní agenturou, která už má příslušné oprávnění, khow-how, kontakty, kredit, reference (prostě všech "pět pé"). A pro tuto reklamku pak například na smlouvy o dílo provádět zmíněné zvukařské práce.
Co se týče produkování CD s mluveným slovem, podílem hudby a mluveného slova a různých dalších spojených, složených a podobných děl - tyto činnosti už by mohly spadat i pod činnosti nakladatelství a vydavatelství. Ale záleží vždy na konkrétních specifických podmínkách, které z tohoto dotazu nejsou jednoznačně patrné. Takže alespoň takto obecně pro objasnění základů.
Prodej mých nahrávek na kazetách nebo CD mnou nahraných a vypálených, nebo i na nosičích duplikovných jinde.
V tomto případě jde o prodej. A tudíž o komerční, resp. výdělečné šíření příslušných produktů, nikoliv jen pro vlastní potřebu. Je to tedy o činnost obchodní. A pro její provádění je třeba mít i příslušné živnostenské oprávnění. Zpravidla živnostenský list na nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej.
Potřebuji živnostenský list na reklamní činnost, když si chci sehnat sponzora (třeba na vydání CD a jeho logo otisknu na nosičích a na přebalech?
V zásadě ano. Pro účely tohoto dotazu není podstatné rozlišení, co je sponzoring a co reklama. V praxi bude důležité, aby tyto činnosti byly prováděny na základě živnostenského oprávnění, v rámci příslušných účetních agend, a aby případné výnosy z nich byly řádně zdaněny. A i zde je možno spojit se k dosažení kýženého podnikatelského záměru s vhodnou reklamní agenturou a řešit tuto problematiku dodavatelsky. Řada nakladatelství to tak dělá a nebo má vlastní živnost na reklamu a propagaci.
Když si k namluvení textu nebo nahrání hudebního podkladu najmu umělce, spadá to pod živnost nahrávání a zpracování zvuku, nebo musím mít ještě k tomu živnost např. na kulturní agenturu?
Popsané činnosti by spíše mohly spadat pod činnosti vydavatelství a nakladatelství. Protože tu jde o dvoustranný vztah mezi výrobcem audiozáznamu (šiřitelem, uživatelem, apod.) na straně jedné a autorem, resp. výkonným umělcem (jehož zaznamenaného díla, výkonu se pak užije) na straně druhé. Tedy rámcově řečeno. Přičemž agentury působící v oblasti kultury a umění pak zpravidla zprostředkovávají trojstranný vztah. Čili agentura (jako třetí subjekt) zprostředkuje nějaký vztah mezi jinými dvěma subjekty (umělec - pořadatel, autor - vydavatel, apod.).
Je třeba mít živnostenský list na konferování (moderování) plesů? Neslyšel jsem o tom, že by ho některý z tanečních mistrů měl, ačkoliv existuje.
Ze vztahu termínů konferování - ples - taneční mistr v rámci formulace tohoto dotazu je patrné prolínání pojmů v souvislosti s výukou společenských tanců. A ta by mohla být zřejmě v daném směru při posuzování tohoto případu určující. Pokud taneční mistr (alebo aj iná učitelka tanca) na plese tanec vyučuje, pak jde evidentně o vyučování v oboru umění. A na to mít živnostenské oprávnění musí. Pokud ale někdo na nějakém plese pouze konferuje (bez toho, že by prováděl zároveň pedagogickou činnost v tanečním oboru), pak zřejmě o vyučování nepůjde. Zpravidla na umělecké výkony v oblasti mluveného slova (např. recitace, ap.) živnostenské listy nebývají.
Potřebuji ke zprostředkování zakázek pro jiná studia živnostenský list, nebo můžu tuto činnost zahrnout pod živnostenský list vydaný na nahrávání?
Ano. Na zprostředkovatelskou činnost se živnostenské listy vydávají. A jak už jsme si zhora uvedli, v souvislosti s činností uměleckých agentur, půjde-li o zprostředkování kontraktu mezi dvěma subjekty (obecně např. mezi jakýmkoliv objednatelem a dodavatelem, resp. mezi zájemcem a poskytovatelem, a to nejenom v oblasti kultury a umění, ale i v jiných oborech činnosti) pomocí třetího subjektu = zprostředkovatele, pak jde o klasický zprostředkovatelský vztah. Takovouto činnost pak zřejmě nelze zařadit pod terminus technicus "nahrávání".
Je třeba živnostenský list ke zprostředkování prodeje hardwaru? A jak na to, když sám nechci dělat dealera, ale zároveň nechci, aby mě zákazník po zjištění konkaktu z prvního zprostředkování příště neobešel?
Ano. I s odvoláním na to, co bylo již řečeno. I hardware je běžně obchodovatelná komodita. Co se týče té kýžené pojistky, tak tu asi živnostenský zákon jen pomocí vydání živnostenského listu nezajistí. To je třeba preventivně dobře (a v pochybnostech pak i velmi důkladně) ošetřit pomocí příslušných obchodněprávních smluv a jejich různých doložek. Ale znáte to - dodržení sebelepších smluvních kontraktů je věcí konkrétních podmínek a nejrůznějších faktorů. Obecné pravidlo praví, že sliby se mají plnit a smlouvy jsou závazné aneb pacta sunt servanda. A jak víte, praxe je košatý strom. Velkou roli v ní hraje kvalita právního vědomí i právního prostředí.
Když budu při přednáškách příležitostně prodávat brožury (manuály, handbooky, atd.) je na to taky potřeba živnost pro nakladatelství, vázání knih, apod. činnosti?
Oprávnění pro činnosti nakladatalelství, resp. vydavatelství by bylo potřeba v případě vydávání knih. Tisk, sazbu a další polygrafické práce, vazbu, apod. si nakladatel může objednat, takže na tato řemesla nemusí být nutně sám vybaven příslušným živnostenským oprávněním. Na prodej uvedených produktů se pak vztahuje živnostenské oprávnění pro obchodní činnost (tj. obecně i zde půjde zřejmě o klasický prodej zboží).
