Zdá se to až k nevíře, ale i koncert naplánovaný na 18. října 2001 do pražského Lucerna Music Baru to potvrdil. Tedy to, že právě v letošním roce oslavila jedna z žijících legend tuzemské rockové scény, kapela Abraxas, už čtvrtstoletí své existence. K opodstatnění termínu "legenda" v případě Abraxas bohatě postačí projít pětadvacetiletou historii kapely od počátečních art rockových pokusů přes svébytnou a neobyčejně populární rockovou etapu konce 80. let dále přes přes novovlnné období odstartované albem Box až po současnost. Tady naopak nachází své opodstatnění termín "žijící legenda" v podobě zatím posledního alba Rituál, ze srpna loňského roku, na němž kapela posvém obratně reaguje na současné trendy funky music.
Historie kapely Abraxas je spjata nejen s dvojicí ústředních osobností, kytaristou Slávkem Jandou a zpěvákem Miroslavem Imrichem, ale skupinou prošla celá řada dalších výrazných postav tuzemské scény posledního čtvrtstoletí. V neposlední řadě je třeba připomenout i charakteristický hráčský rukopis už zmíněného Slávka Jandy, který postupem času vytvořil jeho naprosto osobitý sound následovaný zejména v 80. letech řadou dalších kytaristů. To všechno dohromady s bezpočtem notoricky známých a trvale oblíbených písniček z autorské dílny a desek Abraxasu ponouká člověka navrátit se a alespoň stručně připomenout čtvrtstoletí této osobité kapely.
Při pátrání po zrodu kapely jejíž jméno pochází stejně tak z motýlí říše jako z názvu slavného alba Carlose Santany z roku 1970, se musíme vydat do roku 1976, do zkušebny pražské skupiny Abram. Právě tam přivedl jednoho dne Slávka Jandu kytarista Ivan Sekyra. Pod Jandovým vlivem se skupina konečně rozhoupala k tomu, aby opustila zkušebnu a začala příležitostně klubově vystupovat. Na jednom z takových vystoupení na kolejích na pražském Strahově se objevil chlapík jménem Miroslav Imrich, jemuž se kapela zalíbila, a tak jí oznámil, že se stává jejím zpěvákem. Už pod jménem Abraxas se sestava ustálila v podobě Miroslav Imrich (voc), Slávek Janda (g), Ivan Sekyra (g), Jiří Cendra (keyb), Antonín Smrčka (bg) a Ivan Pelíšek (dr). V téže podobě pak v roce 1977 debutovala singlem Cesta jinam s rozsáhlou instrumentální artrockovou kompozicí rozdělenou do dvou částí. Singl byl brzy následován další malou deskou se skladbami Školník a Tak pojď, kde se poprvé pěvecky představil Miroslav Imrich. Kapela začala inklinovat k sevřenější písničkové rockové formě. Provázena i personálními změnami se na sklonku 70. let v sestavě Janda, Imrich, Pelíšek a basista Ladislav Boháček stala velice populární a vyhledávanou kapelou. Vykrystalizoval i její osobitý sound opřený především o Jandovu dramatickou a mnohabarevnou kytaru. Abraxas té doby zůstal studiově zachován na jediném, v pořadí třetím singlu s písničkami Vzpoura Moogů a Ptáci. Do rukopisu Abraxasu se postupně stále intenzivněji začaly promítat vlivy nové vlny. Hmatatelným důkazem se stal další singl s dnes již bezmála zlidovělou písničkou Praha-Bohumín a zejména po debutové album Box z roku 1982. Albový debut se společně s předcházejícími malými deskami objevil na společné kompaktní reedici v roce 2000. Přelom 70. a 80. let je pro Abraxas stejnou měrou bohatý na přízeň publika jako na nepřízeň úřadů a také další personální proměny. Postu basisty se na čas ujal Vladimír Padrůněk, aby byl posléze vystřídán Michalem Ditrichem. Ale ani tahle změna nebyla poslední. Po vydání alba Box Abraxas opouštějí Ivan Pelíšek a Miroslav Imrich. Pod další deskou Manéž z roku 1984 jsou už co by Abraxas podepsáni Luboš Nohavica (keyb), Michal Dirtich (bg), Jaroslav Trachta (sax), Vladimír Sosna (dr) a pochopitelně Slávek Janda, který se stává ústřední osobností kapely. Deska vyšla i v anglické verzi pod názvem Midnight City. Kapela posunuvší se ještě více ke kytarovému soundu 80. let se přihlásila ještě v roce 1986 albem Šťastnej blázen, na němž se výraznou měrou podílel Josef "Mrak" Vondráček. Poté se však na řadu let odmlčela.
Ledy se znovu pohnuly až v roce 1994. K nemalému překvapení dávných fanoušků kapely se v prodeji objevilo Best of 1979 - 1982. Ještě větším překvapením pak byl příležitostný vzpomínkový koncert v pražském klubu Rock Café. Bez předchozích plánů se tak stal předzvěstí znovuzrození kapely. Z koncertních pódií nebývá v takových případech zpravidla daleko do studia a tak kapela Abraxas v sestavě Janda, Imrich, Pelíšek a basista Rusák začala záhy nejen brázdit klubová pódia, ale po desetileté proluce uvedla na trh v roce 1996 i nové regulerní album Sado Maso. Ve šlépějích starých zvyklostí pak kapela opět proměnila basistu a její novou posilou se stal bývalý člen Sluníčka Marek Zelený. Na další zápis do diskografie Abraxasu si ale fanoušci museli počkat dlouhá čtyři léta. Až v srpnu roku 2000 spatřil světlo světa dlouho připravovaný Rituál. Oproti syrovější a tvrdší desce Sado Maso tentokrát Abraxas rozpřáhl svá křídla v houpavém světě tanečního funky. Moderní soudobá muzika s využitím současné elektroniky je tu protkávána předivem vzdušných kytar, a Abraxas, opět nový, zůstává stále Abraxasem. A právě v takové podobě a formě se kapela dobírá i ke svému pětadvacetiletému jubileu. I po čtvrtstoletí jsou tudíž křídla stále rozpřažená a dalším mezipřistáním se můžeme nechat překvapit.
