Songo
U afro-kubánských "grůvů" bychom mohli ještě chvíli zůstat a podívat se na ty vývojově nejmladší. Jedním z nich by mohlo být songo. Vzniklo zhruba v 70tých letech, kdy velký podíl na vytvoření tohoto stylu měli kubánští muzikanti okolo kapely Los Van Van. Dá se říci, že songo jakoby navazuje na klasickou latinu, ale vstřebává také rock, funky a jiné, například karibské styly.
1. Songo představuje pro basistu daleko svobodnější a otevřenější způsob hraní než v typické latině; Basová linka Juana Formella, basisty Los Van Van a její tři další variace:
2. Další ukázka s výrazným vlivem calypsa:
3. Linka A. Gonzalese, zase pro změnu ovlivněna funkem
4. U songa se také nemusíme bát použít nejrůznější palcové techniky (slap). Při nácviku i samotné hře není myslím vůbec na škodu vnímat zpočátku tyto linky jako linky dvojité. Rozdělme si je tedy na basové tumbao vespod, hrané většinou palcem (na které klademe hlavní důraz) a na vrchní odtrhy, nahrazující nebo spolupracující s některými fragmenty piana či konga. Spodní část můžeme hrát v legátu, tóny "vrchních" not by měly být ostré až perkusivní a nenechme se jimi vyhodit z hlavního "grův". (Alespoň já to tak někdy měl.) I přes toto rozdělení musí samozřejmě obě části maximálně spolupracovat a býti hrány jako celek.
(s použitím materiálu Afro-Cuban Grooves For Bass And Drums)
