Vážení přátelé baskytarového vesmíru, baskytara a kombo - dvě nerozlučné části, které aby fungovaly a věděly o sobě, musejí mít to správné vzájemné propojení - nástrojový kabel. Bez něj to nejde! Je však velmi důležité, jaký kabel zvolíte a čím k sobě obě části spojíte. Pokud máte kvalitní a drahou baskytaru a k tomu kvalitní a drahé baskytarové kombo, je velkou chybou propojit obě nástrojové části kabelem za dvě stě korun.
Pozval jsem si Michala Morice, aby nám o nástrojových kabelech vše objasnil a pověděl úplně vše o tomto tématu. Například co se děje při
přenosu signálu, co je potřeba ke kvalitnímu a bezztrátovému přenosu signálu z nástroje do komba. Michal Moric je výrobcem špičkových kabelů jak nástrojových, tak i dalších, které jsou k hraní potřeba. Jsem proto rád, že si na náš rozhovor udělal čas.
Kdysi jsem nebral fakta kvality nástrojových kabelů moc vážně. Jednou jsem přišel na zkoušku s obyčejným - dnes vím, že podprůměrným - kabelem, ale novou baskytarou. Začal jsem se rozehrávat. Byl jsem však rozčarovaný z kvality zvuku baskytary. Basy a výšky pryč. Takový nepěkný středový zvuk. Začal jsem hledat křížový šroubovák, že si seřídím výšku snímačů na nové baskytaře. Podotýkám, že baskytara byla již řádně seřízena, ale ten zvuk mě tak rozhodil, že jsem chtěl udělat (unáhlený) zásah do výšky snímačů pod strunami. Tehdy vzal Michal, který byl přítomen na zkoušce, svůj špičkový kabel a prohodil ho za ten můj. V tu ránu byl celý problém se zvukem pryč. Krásný plný přirozený zvuk nástroje, vyvážené basy-středy-výšky byly opět zpátky. Tenkrát jsem pochopil, že kvalitní kabel je nedílnou součástí svaté trojice: kvalitní baskytara, kvalitní kabel a kvalitní aparát. Nejslabším článkem by měl být vždy samotný hráč. :-) A na tom se dá vždy přece zapracovat a vše vylepšovat!
Vítám tě, Michale, v našem rozhovoru pro časopis Muzikus. Tvé kabely používám již řadu let jak na koncertech, tak v hudebním studiu. Jsem velmi spokojen se zvukem a s vlastnostmi tvých kabelů. Jeden nástrojový kabel tvé značky jsem podrobil zatěžkávací zkoušce ve své učebně, kde žáci bez servítek po kabelu chodí, žákyně třeba v podpatcích, staví na ně židle, chovají se k němu, jako by tam ani nebyl. Kabel je i po pěti letech jako nový.
Ahoj Martine, děkuji za pozvání. O kabelech a dalších technických záležitostech si vždy rád popovídám.
Co tě, Michale, vedlo k tomu, že jsi začal kabely vyrábět sám?
Vlastní zkušenost s levnými kupovanými kabely - většinou nevydržely dlouho a po čase přestaly fungovat. Z počátku jsem se je snažil opravovat. Tím jsem nabyl nějaké zkušenosti s pájením (mimo ty, které jsem měl ještě ze střední školy). Postupně jsem začal zjišťovat, že u nástrojových kabelů mohou být rozdíly nejen v mechanických, ale i elektrických parametrech a ty mohou mít vliv na přenášený signál. Na webových stránkách výrobců kabelové metráže jsem zkoumal katalogy a porovnával parametry různých typů kabelů, až jsem si zvolil dle mého názoru ten nejlepší kabel - Sommer Cable Spirit LLX. Co se konektorů týče, tam jsem ze začátku šel na jistotu a zvolil osvědčené Neutriky. Následně už byl jen krok k tomu, abych si porovnal, na kolik mne vyjde vyrobit kabel z kvalitních komponentů a kolik bych za stejný hotový kabel zaplatil v obchodě. Kabely jsem tedy začal vyrábět hlavně pro své potřeby. To, že jsem je začal následně vyrábět i komerčně, je přirozeným vývojem - když už člověk o kabelech a jejich výrobě něco ví, proč si to nechat jen pro sebe.
Jak velký vliv má na zvuk kvalita nástrojového kabelu? Můžeš i z fyzikálního hlediska popsat, co se děje při přenosu zvukového signálu - ztráta kvality zvuku apod? Určitě je to velmi zajímavé téma.
Vliv je celkem velký, jak ses o tom sám v minulosti přesvědčil. :-) Zkusím trochu zabrouzdat do vod fyziky a nastínit, jaký nejpodstatnější elektrický parametr kabelu ovlivňuje kytarový signál. Pro začátek se zaměřme na jeden prvek kytarové elektroniky - tónovou clonu. Tu tvoří potenciometr a kondenzátor, který má tu vlastnost, že v závislosti na poloze potenciometru odvádí postupně ze signálu vyšší frekvence do země. Navíc čím vyšší je hodnota kondenzátoru, tím více výšek umí ubrat. Nyní si vezměme nástrojový kabel, který má koaxiální konstrukci - uprostřed signálový vodič, kolem něj izolační vrstva, následně stínicí vodič a vnější plášť. Mezi živým a stínicím vodičem figuruje jeden kritický elektrický parametr a tím je parazitní kapacita kabelu, uváděna v pF/m (pikofarad na metr). Můžeme si to představit tak, že čím delší máme kabel, tím větší tato parazitní kapacita bude. A kabel se tak bude sám chovat jako již výše popsaná tónová clona. Z toho nám tedy vyplývá, že s nekvalitním kabelem s vyšší parazitní kapacitou se nám ze signálu vytratí výšky, zvuk se stane zahuhlanějším.
Jakou délku bys hudebníkům, například kytaristům“baskytaristům, doporučil na pódiové hraní?
Záleží na tm, co je to za pódium. Pro velkou stage bude určitě velmi výhodné použít kvalitní vysílačku, a kabel tím pádem z čistě praktických důvodů vůbec neřešit. Pro ostatní účely se délka kabelu odvíjí od toho, jak daleko stojí muzikant od aparátu nebo efektu či pedalboardu, do kterého se připojuje. I v případě kvalitního nízkokapacitního kabelu bych ale nešel přes sedm metrů.
Jakou délku při nahrávání?
Mnoho lidí dnes disponuje domácím nahrávacím studiem, kde sedí přímo u počítače a zvukovou kartu mají hned před sebou. Takže i krátký třímetrový kabel délkou postačí. V profesionálním studiu bude záležet na celkovém konceptu nahrávání zvuku kytary. Pokud se nahrává klasicky mikrofonem zvuk z reproduktoru, bude platit přibližně to samé, co na pódiu - kabel musí být dlouhý tak, aby dosáhl, kam je potřeba, ale ne zase zbytečně dlouhý. Pokud se využívá moderních postupů, kdy se nahrává kytara napřímo a kytarový zvuk se následně modeluje pomocí výpočetní techniky (amp modeling, impulse response, reamping atd.), pak použít kabel buď co nejkratší, nebo použít DI box a převést vysokoimpedanční nesymetrický nástrojový signál na nízkoimpedanční symetrický (balanced). Délka kabelu z DI boxu už pak nehraje roli.
Jak delší kabely skladovat a ukládat? Motat je jedním směrem nebo střídavě? U delších kabelů se vyplatí je smotat střídavě, ale když ho opět rozhodím, někdy se udělá smyčka. Šestimetrový kabel po koncertě motám zpět jen jedním směrem. Jak to vidíš ty, Michale?
Asi je to čistě otázka osobní preference a co komu vyhovuje. Oba způsoby jsou šetrné ke kabelu samotnému a zajišťují tak jeho delší životnost, v tomto ohledu jsou rovnocenné. Z praktického hlediska se liší tím, jak vypadá kabel po rozvinutí. Jednosměrné motání má při natažení za následek kabel zkroucený „do pružiny“, což může zvyšovat riziko zakopnutí o kabel. Střídavé motání pro změnu skrývá nebezpečí vzniku smyček při roztáhnutí, právě jak popisuješ. To se stane, pokud se ti před rozmotáním dostane jeden konec kabelu skrz oka. Já osobně však i přes tuto nevýhodu preferuji střídavou metodu motání. V žádném případě nedoporučuji motání mezi loktem a dlaní nebo něco podobného, kdy se ve výsledku smotaný kabel zkroutí jako klubko hadů, protože se snaží sám vykompenzovat mechanické pnutí pláště, vzniklé při špatném motání. Z fyzikálního hlediska, pokud udělám na kabelu jeden závit, je třeba v tomto závitu udělat rovněž jeden krut v ose kabelu, aby se tím docílilo stejného napnutí pláště po celé délce závitu. Směr krutu je pak už víceméně nepodstatný a souvisí s výše popsanými dvěma způsoby motání.
Používat rovný nebo zalomený jack? Má to nějaký vliv na zvuk? Ptám se za nás za všechny.
V případě, že jsou konektory kvalitně připájeny, nemůže mít jejich tvar vliv na zvuk. U některých lomených konektorů bývá někdy problém s vnitřním prostorem a uspořádáním pájecích ploch. Řádné pájení takových konektorů pak vyžaduje určitou zručnost. Mohlo se tedy stát, že ses třeba setkal s kabelem, který se zrovna moc nepovedl. Nicméně tvar konektoru bych volil výhradně podle toho, jak mám umístěn jack na nástroji či aparátu. Každý ví nejlépe sám, co mu vyhovuje.
Mám zkušenosti, že některé jacky nesedí při kontaktu s nástrojem, nebo dokonce vstup nástroje zbytečně opotřebovávají, ne-li ničí.
Pak je otázkou, zda takové kabely vůbec používat. U konektorů, které sám používám, jsem se s takovým problémem nesetkal. Doporučuji na konektorech nešetřit a vybírat z výrobků renomovaných firem Neutrik, Hicon, Amphenol nebo Tasker, ty mám vyzkoušené.
Je lepší pogumovaný povrch kabelu, nebo tkanina? Venkovní pódium je většinou velmi nečisté, kabely pak doma po koncertě očistím. Jaký kabel bys pro tyto účely doporučil?
Opět je věcí osobních preferencí. Kabely s textilním opletem bývají záležitostí image hudebníka, potažmo celé kapely. Představme si skupinu hrající starou kytarovou klasiku na tweedové aparáty, tam se použití takového kabelu přímo nabízí. Pokud hraješ často v méně čistých prostorách, pak je z hlediska údržby a čištění kabel s PVC pláštěm určitě vhodnější.
Jak je to se signálem u extrémně dlouhých kabelů, například osm až devět metrů a delší? Dochází tam ke ztrátám a ovlivnění kvality přenosu zvuku?
Ke ztrátám dochází na jakékoliv, byť nepatrné délce sebekvalitnějšího kabelu. Otázkou ale je, od jaké délky lze tyto ztráty zaznamenat lidským uchem. Každý máme uši jinak citlivé a vycvičené, ale myslím si, že při délkách kolem devíti metrů by už měl negativní vliv kabelu slyšet každý muzikant.
Jaký máš názor na kabely nabízené v obchodech? Odpovídá vždy cena kvalitě?
Určitě se dají koupit dobré kabely za rozumnou cenu, ale zároveň naopak i předražené zboží, které díky skvělému marketingu na zákazníka útočí a míří přímo do černého. Takže jednoduchá odpověď je ne, cena neodpovídá vždy kvalitě. Tak je tomu ale obecně u všeho.
Vyrábíš také všelijaké speciální krabičky a přepínače na přání muzikantů? Jaké speciální zajímavé hudební zařízení jsi již vyrobil?
Kde začít... Vyrobil jsem například speciální kabel se zabudovaným pasivním mixem přímo v konektoru pro smíchání dvou signálů do jednoho. Dále jsou celkem oblíbené krabičky patchbay, které slouží jako interface pro připojení více kabelů do pedalboardu. Pro baskytaru Rickenbacker se speciálním výstupem Rick-O-Sound dělám krabičku, díky které můžeš vést signál z každého snímače do jiného aparátu současně. A pak je tu větší množství různých přepínacích krabiček zhotovených dle požadavků zákazníka, např. dvojitý kill switch, dvojitý true bypass looper, mini AB přepínač, externí kompaktní ovladač pro looper Nux Core, zkrátka vše, co si zákazník vymyslí a já jsem schopen zrealizovat.
Chci ti poděkovat za skvělý speciální profesionální směrovač signálu, který mi umožní dva stereo signály posílat nezávisle do různých signálových cest, s možností přepnutí a prohození. Čtenářům doporučuji si toto skvělé zařízení prohlédnou na fotografii. Krásná práce, Michale! Děkuji!
Není zač. Vidíš, na ten bych málem zapomněl. :) Každá taková netradiční věc na zakázku je vždy tak trochu výzva.
Vím, že si kabely u tebe objednávají profesionální hudebníci z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Kde všude již tvé kabely slouží?
Největší díl zakázek mám samozřejmě tady u nás. Ostatní země, to jsou jen takové třešničky na dortu. Je to Slovensko, za které přikládám zásluhu diskusnímu portálu hudebniforum.cz, kde mne uživatelé dobře znají a kam často zavítají i naši bratia. Dále Německo, Belgie, Chorvatsko, kde bych zásluhu přičítal německému youtuberovi Henningu Paulymu (alias EytschPi42), který mne párkrát zmínil na svém kanále.
Zabýváš se teď nějakým speciálním řešením nebo zadáním pro nějakého hudebníka nebo hudebníků? Co to bude?
Momentálně mám víceméně klid na práci na svém pedalboardu. Kdo měl nebo má pedalboard, ví, že ten není nikdy hotový, stále se objevují nové nápady. :) Plánuji do něj mimo běžné efektové pedály zakombinovat vokálový harmonizér a malý mixpult, kde budu míchat vokál, signál z kytary a signál z elektronického perkusivního nástroje. To vše by pak mělo být zakončeno looperem a posíláno do aktivních full range speakerů, tedy taková sestava pro one man band.
Chceš něco na závěr našeho povídání poradit všem baskytaristům?
Pořiďte si kvalitní kabel, a ať vám to hraje.
Děkuji ti, Michale, za tvé zajímavé vyprávění a za tvůj čas. Tvé poctivé práce si nesmírně vážím. Vím, že se také věnuješ aktivně hře na baskytaru a kytaru. Přeji ti i v této oblasti hodně úspěchů a radosti! Těším se na další setkání třeba na mém baskytarovém kurzu, kde tvé kvalitní kabely jsou nedílnou součástí výbavy všech mých žáků.
I tobě, Martine, díky za nápad podělit se s ostatními o pár informací ohledně tak (ne)podstatné věci, jakou je nástrojový kabel.
Vážení přátelé, zkontrolujte si kabely a ty za pár korun nechejte jen jako referenční. Sami zvažte, co pro svoji sestavu baskytara-baskytarový aparát můžete ještě vylepšit. Myslím, že špičkový kabel si určitě zaslouží..., kdo jiný než vy. Pro vaši hru jen to nejlepší. Odměnou bude krásný přirozený tón, který se cestou z baskytary do aparátu jen tak neztratí a dostane se i k posluchačům. A o ty přece vždy jde.
Vážení kolegové, veškeré dotazy pište na info@adamusmartin.com. Těším se na naše další setkání.
