Již šestým rokem funguje na české poměry hvězdně obsazená bubenická akce. Minimálně jedno jméno světového významu, množství dalších hvězdných bubeníků na pódiu i mezi návštěvníky a bohatý doprovodný program, to vše za příznivou cenu a v místě snadno dostupném i z východu republiky. Vítejte na bubenickém festivalu ve Vysokém Mýtě!
Přesně v den 98. výročí vzniku samostatné československé republiky, tedy 28. října 2016, proběhl ve Vysokém Mýtě ve východních Čechách šestý ročník bubenického festivalu. Akce je známá díky každoroční nadílce velkých bubenických jmen, v předchozích ročnících na festivalu zahráli třeba Gavin Harrison, Dave Elitch, Anika Nilles nebo Mike Terrana (nemluvě o téměř kompletním výkvětu českého bubenictva v čele s Martinem Vajglem za moderátorským mikrofonem) a letos nabídka nebyla o nic slabší. Hvězdou večera byl německý „groove scientist“ Benny Greb, z USA přiletěl Roman Lomtadze (bývalý bubeník Arakainu, Čechomoru a dalších) a program doplnila plejáda českých a slovenských hráčů: Dušan Černák, Pavel Fajt, Veronika Lukešová, Mika Ronos a Tokhi s celou svojí Groove Army. Zástupce Muzikusu na místě samozřejmě nebyl jen jako pozorovatel, ale měl tu čest hovořit soukromě s Bennym Grebem o rozličných tématech týkajících se tvorby a vnímání groovu a s Romanem Lomtadzem o jeho dobrodružných životních cestách nejdříve z Gruzie do Čech a po letech pak z Čech do USA. Oba rozhovory přineseme v následujících číslech Muzikusu a věřte, že bude co číst, protože oba pánové věnovali bubnům celý život a jejich postřehy jsou zajímavé a vhledy jsou skutečně hluboké.
Program byl letos příjemně vyvážený tím, že vystoupili jak samostatní bubeníci, hrající do nahraných tracků - Benny Greb, Mika Ronos -, tak hráči s kapelou - Roman Lomtadze nebo Dušan Černák s triem Tryptych, nadto Groove Army se zcela novým repertoárem a večerní překvapení, kapela King Peterkey s Martinem Křížkem za bicí soupravou. Škoda snad jen, že podobné akce nejsou o něco více zaměřené na výuku. Vidět bubenickou smetánku hrát je jedna věc, ale slova motivaci doplní a znásobí. Bubenický festival je v tomto ohledu do jisté míry sám sobě nepřítelem, protože česká bubenická komunita si pomalu zvyká na to, že je zde možné poměrně často vidět světové hráče (na festivalu nebo dalších workshopech, seminářích a koncertech) a samotná bubenická show už nemusí být uspokojivá. Jak prohlásil sám Benny Greb, posluchač by neměl odejít jen omráčen tím, co je možné se soupravou dělat, ale také s alespoň základní představou, jak se toho dobrat. Měl by jet z festivalu rovnou do zkušebny a vědět, co cvičit, nikoliv hodit paličky do kouta s beznadějným pocitem, že „tohle stejně nikdy nedokážu“. Nicméně nutno říct, že s rozsáhlým doprovodným programem, který festival nabízí, se návštěvník rozhodně nenudí, i kdyby ho zrovna některá vystoupení nezajímala.
Hlavní složkou doprovodného programu je výstava nástrojů různých značek, letos byl ve výstavních prostorách vidět hlavně Michal Žána se svými zakázkovými soupravami GD Custom Drums, ale k vyzkoušení byly také činely Meinl a Ufip, bubny Pearl nebo paličky Balbex a R-Stick. Nechyběla tradiční soutěž v rychlosti střídavých úderů a také bubenické vtipy kolísající kvality a na závěr samozřejmě bohatá tombola, i když časy, kdy byla hlavní cenou souprava za 50 000 Kč, jsou nenávratně pryč. Ale bubny za 20 000 Kč také nejsou k zahození, že ano? Obzvlášť, když na ně bez mrknutí oka odehrál svůj set Roman Lomtadze. O věcné ceny ani nejrychlejší údery ale vlastně v první řadě ani nejde. Bubenický festival v Mýtě je jediná akce svého druhu v ČR a je skvělé, že bubenická komunita se nesdružuje jen na Facebooku a příležitostných menších akcích, ale také při takovéto jedinečné a intenzivní příležitosti. Je skvělé vidět, jak se bubenická elita mísí s nadšenými amatéry z celé republiky a jak mizí hranice mezi prodejci a zákazníky a mezi umělci a posluchači. Pořadateli Vojtovi Sedláčkovi za to patří velký dík a přání hodně štěstí do dalších ročníků!
