Steinberg Research se na scéně objevil roku 1984 ve chvíli, kdy tenkrát ještě miniaturní počítačové hudební scéně dominoval Commodore 64. Společnost byla založena zvukařem a muzikantem Karlem „Charliem“ Steinbergem a profesionálním klávesovým hráčem Manfredem Rürupem, kteří se potkali při natáčení pro německou rockovou kapelu. Nabízela pouze jeden produkt: 16stopý MIDI sekvencer s názvem Multitrack Recorder (někde se též uvádí název MIDI Multitrack Sequencer).
Byli jedněmi z prvních, kdo použili teprve před rokem definovaný (1983), a tedy velmi nový protokol MIDI a okamžitě zaznamenali jeho potenciál pro sekvenování MIDI na počítači. Mimochodem, název společnosti byl zvolen jednoduše, protože jméno Rürup bylo shledáno příliš komplikovaným pro výslovnost amerických zákazníků. Prodalo se méně než padesát kopií Multitrack Recorderu, ale koncept se brzy rozvinul v pokročilejší Pro-16, 16stopý MIDI sekvencer pro C64. Na svůj čas byl Pro-16 se svým rozhraním a možností záznamu v reálném čase neskutečně výkonný.
Už v roce 1985 se firma Steinberg Research s produktem Pro-16 poprvé zúčastnila dodnes velice známého veletrhu Musikmesse ve Frankfurtu.
16 plus 8
V roce 1986 se nástupce Pro-16, tedy Pro-24, zaměřil na novou a zajímavou platformu Atari 520ST. Došlo k první revoluci v oblasti počítačů a nastoupily 16bitové počítače. S programátorem Wernerem Krachtem, (který mimochodem dodnes ve firmě jako programátor pracuje, i když nyní už jen na částečný úvazek a nedávno byl prvním zaměstnancem, který z firmy Steinberg odcházel do důchodu) využil Steinberg naplno možností vestavěného MIDI v Atari 520ST a také výkonu počítače. Jak napovídal už samotný název produktu, větší paměť a rychlejší procesor Atari umožňoval práci s dalšími osmi stopami navíc oproti předchozí verzi. Ale nabízel také mnohem více flexibility v oblasti záznamu a aranžování songů. Editační možnosti včetně notace (ve verzi 2), možnosti kvantizace a editor s mřížkou pro bicí podobné krokovému sekvenceru byly už k dispozici. Pro-24 byl také portován pro Commodore Amiga, ačkoliv fakt, že na tomto počítači nebylo nativně k dispozici MIDI, způsobilo, že produkt nebyl nikdy tak úspěšný jako verze pro Atari.
Nastupuje Cubit
Život Pro-24 definitivně skončil v roce 1989 s oznámením nového sekvenceru firmy Steinberg s názvem Cubit. Změna názvu naznačovala zásadní změnu produktu: rozhraní s jasnou časovou osou a mnoho dalších, na tehdejší dobu moderních, funkcí. Svým způsobem se Cubit již podobal dnešní Cubase. Nicméně ještě než se Cubit dostal na poličky prvních zákazníků, změnil své jméno na nyní velmi dobře známé Cubase. Stalo se tak po právní výhružce programátorů s podobným názvem jiného softwaru. První verze Cubase byla pozoruhodná zavedením protokolu MROS (MIDI real-time operating system) a prvním duchovním předchůdcem systému Steinberg / Propellerhead ReWire, který umožňoval základní multitasking a přenos hudebních dat mezi programy. Navzdory úspěchu verze pro Atari, vydal Steinberg v roce 1990 první verzi Cubase pro operační systém Mac. Vzhledem k výkonu a možnostem Macu pro tvorbu hudby se v tuto dobu veškerý vývoj Cubase přenesl na tuto modernější platformu. V roce 1992 se objevila Cubase Audio, první verze, která kromě současných možností sekvenování MIDI nabízela podporu zvuku (Audio). Původně byla tato funkce k dispozici pouze pro nový systém Power Macintosh (tenkrát používal 60MHz procesor) a software byl vytvořen britským vývojářem Markem Badgerem a postaven byl na hardwaru Digidesign a enginu TDM (time-division multiplexing). Zatímco Steinberg dál pokračoval ve vývoji pro platformy Mac a Atari, uznali také význam operačního systému Windows a pověřili programátora Ralfa Kürschnera novým projektem. Mimochodem, i Ralf Kürschner dodnes ve firmě pracuje, nikoliv však už na pozici programátora. Ke konci roku 1992 se k produktům Steinberg přidala Cubase pro Windows. Ačkoliv funkce zvuku ještě několik let verze pro Windows nenabízela, získala mnoho nových zákazníků z řad domácích uživatelů PC.
Revoluce plug-inů
Emagic Logic (mimochodem, také firma původně pocházející z Německa, konkrétně z Berlína, kterou později koupil Apple) pomalu dohnal Cubasi a nabízel také podporu zvuku, ale Cubase připravila v létě 1996 další překvapení. Jednalo se o představení technologie VST (virtual studio technology) pro plug-iny virtuálních efektů. VST byl prvním rozšířením navrženým specificky pro zvukové aplikace, který efektům umožňoval, aby byly přidány do jádra aplikace Cubase. Plug-iny VST Cubasi umožňovaly použít výkon počítače a upravovat zvuk v reálném čase, což se dosud dělo jen s využitím externího hardwarového procesoru. Protokol byl dále v roce 1999 rozšířen o možnost ovládání plug-inů z MIDI, což otevřelo cestu VSTi (irtual studio technology instruments), tedy virtuálním nástrojům. Jednalo se o specifikaci VST 2.0, kterou dodnes (bohužel) někteří tvůrci plug-inů používají. Firma Steinberg skončila s podporou tohoto dvacet dva let starého standardu loni s příchodem Cubase 10 (a podporuje pouze VST 2.4 a novější).
Cubase VST3.0 Macintosh právě z roku 1996 nabízela až 32 zvukových stop. Bylo možné pracovat s až 128 ekvalizéry v reálném čase, k dispozici byl profesionální efektový rack s až čtyřmi efektovými procesory. Součástí bylo již zmíněné rozhraní plug-inů VST.
Uživatelé Windows se konečně mohli plug-inů dotknout o rok později, s Cubase VST 3.5 koncem roku 1997. Harddiskové nahrávání zvuku bylo řešeno přes rozhraní Session8 a Yamaha CBX D3/D5 anebo zvukovou kartu pro sběrnici PCI Digidesign AudioMedia III. Přes poslední zmíněnou kartu PCI dávala Cubase až osm audio stop s ekvalizérem a automatizací. Cubase VST 4.0 nabídla stopu záložky (Folder Track) po vzoru konkurenčního Emagic Logicu, dále stopu se značkami (Marker Track) možnost uživatelského přizpůsobení grafického rozhraní, tvorbu šablon groovů a další drobná vylepšení.
Následovalo další rozšiřování a vylepšování. Například již v roce 1998 bylo možné pracovat až s 96 stopami, byly k dispozici submixy, 8 FX sendů a auxů, jakož i technologie ReWire pro přímou komunikaci s dalšími hudebními aplikacemi.
V roce 1999 bylo poprvé v Cubasi možné pracovat nejen s virtuálními efekty, ale také virtuálními nástroji (VSTi). Jednalo se vůbec o první sekvencer (konkrétně Cubase VST24 3.7), který toto umožňoval. Jedním z prvních byl Neon, který byl podobný Moogu, Modelu E. Mimochodem, přidání 24 do názvu naznačovalo zavedení 24bitového záznamu.
Doby SX
Současná podoba Cubase se poprvé představila v létě 2002, kdy Steinberg vydal produkt s názvem Cubase SX, namísto očekávaného názvu Cubase VST 6.0, který by byl logickým pokračovatelem tehdejší řady názvů. Od stejné verze byly odvozeny nižší deriváty s méně funkcemi s označením SL (L ze slova light) a SE (E ze slova elements). Následoval derivát Cubase LE, který značí tzv. verzi OEM (original equipment manufacturer), tedy Cubase dodávanou zdarma k nějakému hardwarovému zařízení jiného výrobce. Po odkoupení firmy Steinberg firmou Yamaha (od, do té doby původního vlastníka, firmy Pinnacle) přibyl ještě derivát AI. Tato Cubase je dodávána spolu s hardwarovými produkty Steinberg nebo od té doby právě mateřské firmy Yamaha. AI odkazuje na v té době nově přidanou technologii advanced integration, která nabízí vylepšenou komunikaci mezi softwarem Cubase a hardwarem.
Steinberg se tedy znovu rozhodl vrátit k verzi 1.0, což symbolizovalo, že se jedná o úplně nový produkt. Starý kód byl vyměněný a nová verze Cubase byla postavena na modernějším zvukovém enginu Nuendo. Jedním z naprosto zásadních přínosů pro uživatele byla možnost funkce Undo pro veškeré zvukové úpravy, což předchozí verze Cubase VST neumožňovaly. S dalšími funkcemi, jako je úprava zvuku s přesností na jeden zvukový vzorek, mixáž do prostoru 5.1, zásadně vylepšenou automatizací a více vrstvami Undo, přenesla se Cubase SX do 21. století.
Cubase SX 3 z roku 2004 byla poslední, která uměla načítat starý formát projektů z éry Cubase VST a ukládat je do nového typu souboru cpr, který je používán dodnes.
Po dalších sedm let byla Cubase SX pravidelně aktualizována, ale v roce 2006 byl přívěsek SX vypuštěn a byla představena Cubase 4. Derivát SL byl přejmenován na méně technický Artist a SE byl přejmenován na Elements. Hlavním vylepšením byl MediaBay pro vyhledávání a správu zvukových souborů a smyček. Z Nuenda byl převzat koncept Control Room a přibyla také řada nových plug-inů, včetně virtuálního nástroje postaveného na zvukových vzorcích, HALion One.
V roce 2014 bylo ve verzi Cubase 8 nejvyššímu derivátu přidáno přízvisko Pro, tedy Cubase 8 Pro. Nižší derivát zůstal s označením Artist a nejnižší samostatně prodejný derivát byl přejmenovánl na Elements.
Cubase dnes
V současnosti vychází nová verze Cubase vždy každý rok na podzim (obvykle v polovině listopadu, přesný den se maličko liší rok od roku), a to s pravidelností jednou za dva roky tzv. „velká verze“ Cubase x.0 a mezi tím jednou za dva roky tzv. „menší verze“ Cubase x.5, která obvykle dotahuje a rozšiřuje to, co bylo představeno ve „velké verzi“ x.0. Podle toho se také liší ceny upgradů, kdy “velké verze“ jsou dražší. Nicméně pokud v upgradu „velkou verzi“ přeskočíme, je pak upgrade z y.5 na x.5 samozřejmě ještě dražší.
Letos byla vydána Cubase 10.5. Jejími hlavními prodejními taháky jsou spektrální ekvalizér s porovnáváním signálu stop, takže lze snadno najít a opravit problematická místa mixu, kde se zvukově stopy překrývají. Dále je možné exportovat video, což bylo dříve možné jen v Nuendu. K dispozici je nový efekt MultiTap Delay a plná licence Padshop Pro 2. V MixConsoli je celý sloupec kanálu podbarven podle barvy stopy, takže orientace v MixConsoli v mnoha kanálech je mnohem jednodušší. Zásadně bylo vylepšeno načítání stop z dalších projektů Cubase. Nyní lze mezi projekty vyměňovat i kanály Group a FX, jakož i stopy Folder. A navíc lze vybrat, které konkrétní atributy stopy mají být do projektu načteny. Pracovní nástroj Object Selection a Range Selection lze nyní sloučit do jediného nástroje a ušetřit tak čas při editaci. Dále bylo vylepšeno vkládání not ve Score Editoru, který nyní ukazuje pozici jednotlivých dob v notové osnově. Pár drobností bylo vylepšeno v oblasti maker a vylepšen byl i tzv. Safe Start Mode, který nyní umožňuje spustit aplikaci bez plug-inů ostatních výrobců, což se hodí zejména v okamžiku, kdy nastane nějaký problém s kompatibilitou s ostatními plug-iny.
Aktualizace zdarma
Firma Steinberg je ke svým zákazníkům přívětivá. Proto každý rok nabízí tzv. “dobu hájení” (Grace Period) u všech svých nejdůležitějších softwarovch produktů (Cubase, Nuendo, WaveLab, HALion). To znamená, že kdo si koupí licenci produktu jeden měsíc před oznámením nové verze produktu, dostane aktualizaci na nejnovější verzi (po jejím vydání) zdarma. Tedy pokud je Cubase x.5 vydána například 15.11. A vy si koupíte předchozí verzi Cubase x.0 dne 15.10. Nebo později, dostanete aktualizaci na Cubase x.5 zdarma. To stejné samozřejmě platí i v případě upgradu z Cubase x.5 na Cubase x+1.0. Bohužel přesné datum vydání nové verze je vždy až do posledního okamžiku tajné, proto není dopředu nikdy jasné, kdy přesně začne doba hájení platit. Nicméně na konci října se již jedná v podstatě o jistotu.
Cubase z jiných pohledů
Svými standardy vytvořila firma Steinberg obrovské trhy, na kterých dnes funguje dlouhá řada různých tvůrců hudebního softwaru a hardwaru. Mám na mysli především standardy ASIO (audio strem input out) a VST (virtual studio technology).
ASIO
ASIO je standard pro práci hardwarových ovladačů zvukových karet pro systém Windows. I před ASIO existovaly ovladače zvukových karet, ale to, co je pro ASIO naprosto zásadní, je nízká latence (tedy zpoždění signálu). Každé digitální zařízení potřebuje nějaký čas na to, aby zvukový signál nějaký způsobem zpracovalo (zprocesovalo). ASIO se stará o to, aby se čas tohoto zpracování blížil co nejvíce nule. Pokud se celkový čas potřebný ke zpracování v digitálním systému vejde do 10 ms, muzikant má pocit, že zvuk přichází okamžitě ve chvíli, kdy jej zahrál (stiskl klávesu MIDI klaviatury, drnkl na strunu kytary, udeřil paličkou do bubnu nebo zazpíval tón). 10 ms je samozřejmě hodnota průměrná. Vychází z toho, že průměrný lidský mozek není schopen rozeznat dva rázy, které po sobě přijdou v intervalu kratším než právě 10 ms, jako dva oddělené rázy. Nicméně řada muzikantů se při latenci 10 ms necítí úplně komfortně (ovšem zeptejte se varhaníků, s jakým zpožděním pracují při hře ve velkém kostele oni). Dnes se ale již dostáváme i na hodnoty kolem 2 ms, což už opravdu lidský mozek není schopen rozeznat. Standard ASIO jako takový existuje i na platformě Mac. Ale software Steinbergu je v podstatě jediný, kdo jej využívá. Již před řadou let byl do operačního systému macOS implementován standard CoreAudio, což je v podstatě okopírovaný princip ASIO, ale nativně k dispozici v macOS. Proto tvůrci hardwaru i softwaru používají na Macu právě nativní CoreAudio.
VST
Standard VST otevřel obrovský trh s virtuálními efektovými procesory (VST) a virtuálními nástroji (VSTi). Existují firmy, které kompletně žijí jen z tohoto standardu. Existují firmy, které svými příjmy a velikostí několikanásobně přesahují příjmy a velikost firmy Steinberg, a přesto je jejich byznys postaven právě na virtuální efektových jednotkách a nástrojích. Standard VST je dnes ve verzi 3. Tato třetí generace přinesla programátorům plug-inů již před dlouhou řadou let řadu zajímavých a užitečných funkcí jak v oblasti grafického rozhraní, tak v oblasti funkčnosti a komunikace s hostitelskou aplikací. Přesto se dodnes najdou výrobci (a to i renomovaní), kteří stále zůstávají u starého standardu VST 2. Je to důkaz, že už tento standard byl prostě vynikající. Standard VST potkal na platformě Mac v podstatě stejný osud jako standard ASIO. Firma Apple okopírovala princip tohoto standardu a implementovala jej přímo do samotného operačního systému macOS pod značkou CoreAudio. Takže kdokoliv chce vytvářet plug-in pro macOS, má k tomu nástroj přímo v operačním systému. Ale i VST se stále na platformě macOS drží, a proto se zde potkáváme s oběma standardy.
Steinberg lokálně
Jak je na tom Steinberg ve vztahu k České republice? Existují zde vůbec nějaké vztahy? Samozřejmě, že zde jsou vztahy minimálně obchodní. Firma Steinberg vždycky měla a dodnes má u nás velmi silné zastoupení a velký podíl na trhu, zejména právě v oblasti DAW. Cubasi zná snad každý z oboru. Řada muzikantů a zvukařů ji používá a je srdcem mnoha menších i větších studií; v těch největších, postprodukčních, případně i Nuendo. V současné chvíli je distributorem firma Yamaha Music Europe GmbH, stejně jako v řadě Evropských (a analogicky i neevropských) zemích, kde nemá firma Steinberg svou vlastní distribuci. Vzhledem k tomu, že mateřskou společností firmy Steinberg je dnes právě Yamaha, je to vcelku logické. V minulosti se o distribuci starala firma DISK Multimedia a ještě před ní Mediaport.
Pokud se ale na chvilku ještě ponoříme zpět do hluboké historie, zjistíme, že právě česká firma Audified (tehdy ještě součástí DISK Multimedia) byla jednou z prvních firem, která na svět přivedla hostitelskou aplikaci pro živé hraní, která uměla i VSTi. Kromě Cubase se tedy asi jednalo o vůbec první aplikaci, která uměla hostit virtuální nástroje VSTi.
Cubase je jedním z mála DAW (pokud vím, jsou dvě), která s uživatelem komunikuje česky. Poprvé byla Cubase (a s ní i Nuendo) neoficiálně počeštěna ve verzi 7 v roce 2012. A dodnes je čeština pro Cubasi aktualizována přes všechny verze i deriváty a je plně kompatibilní se současnou verzí Cubase 10 a Nuendo 10.
Od roku 2013 (od verze Cubase 7.5) je každá nová verze testována kromě jiných i českým testerem.
Jazykový koutek
Ten/ta/to Cubase? Asi nikdy jsem neslyšel „to“ Cubase. Ale jinak slýchávám „ten“ Cubase (zejména u starší generace) a „ta“ Cubase. Neexistuje zde samozřejmě správná odpověď. Osobně používám „ta“ Cubase podle vzoru růže, ale vlastně nepracuji s Cubasí (růží), ale s Cubase (‘kjubejz’). Chápu i mužský rod ve smyslu ten (software) Cubase. Tedy, jak komu libo.
Steinberg dnes
Dnes už dávno neznamená firma Steinberg pouze Cubase. Jak již bylo řečeno, spolu s Cubasí má Steinberg ve svém portfoliu další DAW - Nuendo -, které se zaměřuje na zvukovou postprodukci k televizi a filmům, zvukovou postprodukci v herním průmyslu a zvuk k virtuální realitě. Dalším DAW je Sequel. Nutno říci, že už dlouhá léta nedostala tato aplikace žádnou aktualizaci, a tak už spíše jen dožívá. Jednalo se ale o zjednodušenou verzi Cubase s orientací na moderní hudební styly a na práci se zvukovými a MIDI smyčkami. V oblasti softwaru pak Steinberg dále nabízí masteringový software WaveLab, notační software Dorico (ostatně i ten má velmi zajímavou historii), software pro práci se spektrální analýzou zvukového signálu SpectraLayers, software pro záznam živých koncertů Nuendo Live a dlouhou řadu virtuální nástrojů v čele s vlajkovou lodí HALion, s řadou odvozených nástrojů, jako je HALion Sonic, Symphonic Orchestra, přes rytmer Groove Agent až po syntezátory, jako jsou Padshop, Retrologue, Hypnotic Dance, Dark Planet, Triebwerk, The Grand a další. Pro virtuální nástroje nabízí firma Steinberg samozřejmě také dlouhou řadu rozšiřujících zvuků a bank.
Specifickým softwarem je pak VST Connect, který umožňuje spolupráci umělců po celém světě díky internetovému spojení. A zde se vlastně firma Steinberg pouští i na pole služeb a nabízí uživatelům prostor, kde mohou své projekty sdílet - VST Transit.
Steinberg se nevyhýbá ani moderním platformám a operačním systémům. Proto i na platformě iOS najdeme její DAW s názvem Cubasis. A samozřejmě specifický ovladač DAW pro Cubase a Nuendo s názvem Cubase iC Pro. Jako zajímavost pak lze uvést iOS metronom Smart Click. Pro nahrávání do Cubase z iOS zde máme VST Connect Performer. K dispozici jsou také virtuální nástroje pro iOS LoopMash a Nanologue, které lze použít jak uvnitř Cubase, tak i samostatně a propojit je do dalších hudebních iOS app.
V oblasti hardwaru dnes firma Steinberg nabízí především zvukové karty, a to od těch nejzákladnější pro začínající muzikanty a malá studia (série UR) až po vysoce kvalitní zvuková zařízení patřící do profesionálních studií (AXR). Nelze zapomenout na SyncStation, tedy hardware umožňující synchronizovat prakticky cokoliv. V současné době nabízí Steinberg pouze jediný hardwarový ovladač DAW (CC121), ale v minulosti jich bylo i více (přes Houston až po CMC sérii malých ovladačů s dotekovými fadery).
Mezi hardwary firmy Steinberg patří i USB-eLicenser (dříve samostatné firmy Syncrosoft), který firma (stejně jakož i další firmy, jako je například Vienna Symphonic Library, Arturia, v minulosti třeba i Korg) používá pro ochranu softwaru a správu licencí.
Cubase, která letos slaví 30 let od svého prvního uvedení, je dodnes rozhodně pozoruhodným softwarem a v řadě oblastí stále platí za průkopníka v dané oblasti. I když konkurence samozřejmě nespí a také má co nabídnout. Na druhou stranu veškerá konkurence běžící na platformě Windows používá nutné technologie firmy Steinberg: ASIO a VST. Bez nich by dodnes osobní studio na Windows prostě neexistovalo.
Seznam verzí Cubase a datum jejich vydání:
Cubase 1.0 Atarikvěten 1989
Cubase 1.0 Macintosh1990
Cubase 2.0 Atarikvěten 1990
Cubase Audio TDM pro Macintosh1991
Cubase 3.0 Atari1992
Cubase pro Windows 3.01992
Cubase Audio Atari1993
Cubase 2.8 pro Windows1996
Cubase Audio 3.0 TDM pro Macintosh1996
Cubase Audio XT 3.01996
Cubase Score 3.01996
Cubase VST 3.0 Macintosh1996
Cubase VST 3.5 Macintoshsrpen 1997
Cubase VST 3.5 pro Windows 95říjen 1997
Cubase VST 3.5.5 pro Windows 951998
Cubase VST 24 3.7 Windowsčervenec 1999
Cubase VST 24 4.0 Macintosh1998
Cubase VST 24 4.1 Macintoshčervenec 1999
Cubase VST 32 5.0září 2000
Cubase VST 32 5.12001
Cubase SX 1.0/ Cubase SL1.02002
Cubase SX 2.0/Cubase SL2.02003
Cubase SX 3.02004
Cubase SX 3.131. srpna 2005
Cubase SX 3.1.120. října 2005
Cubase 4.02006
Cubase 4.123. října 2007
Cubase 4.53. září 2008
Cubase 4.5.211. září 2008
Cubase 5.027. ledna 2009
Cubase 5.0.18. květen 2009
Cubase 5.124. srpna 2009
Cubase 5.1.112. listopadu 2009
Cubase 5.5.121. června 2010
Cubase 5.5.29. prosince 2010
Cubase 5.5.329. března 2011
Cubase 6.529. února 2012
Cubase 7.05. listopadu 2012
Cubase 7.54. listopadu 2013
Cubase 8.03. listopadu 2014
Cubase 8.52. listopadu 2015
Cubase 9.07. listopadu 2016
Cubase 9.515. listopadu 2017
Cubase 10.015. listopadu 2018
Známí uživatelé Cubase podle Wikipedie
Avicii, Lorne Balfe, Thomas Bergersen, Bruno Bizarro, Boris Brejcha, Celldweller, Cirkut, Milind Date, Deadmau5, Loney Dear, Delphic, Don Diablo, Nils Frahm, Jake Gosling, Jason Graves, Nathan Grigg, James Hannigan, Hardwell, Paul Haslinger, Koen Heldens, James Newton Howard, Chromeo, Chvrches, Steve Jablonsky, Clarence Jey, Justice, David Kahne, Ian Kirkpatrick, Abel Korzeniowski, Kraftwerk, Jesper Kyd, Ladytron, Christopher Lennertz, Marillion, Gerard Marino, Kris Menace, Guy Michelmore, The Glitch Mob, Trevor Morris, Infected Mushroom, Kim Namjoon, Noisia, Paul Oakenfold, New Order, Gary Paczosa, Alan Parsons, Rhythm Plate, Pan-Pot, Ben Prunty, Pieter Schlosser, Alan Silvestri, Martin Solveig, Mikolai Stroinski, Joey Sturgis, Tiësto, Brian Tyler, Pinar Toprak, Sandy Vee, Michael Wagener, Jack Wall, Benjamin Wallfisch, Edwin Wendler, Harry Gregson-Williams, Rupert Gregson-Williams, Junkie XL, Christopher Young, Zedd, Hans Zimmer, Inon Zur...
