Dvacátého května v Akropoli předvedla vynikající výkon XL sestava kapely -123 minut. Koncert se natáčel, ale muzikanti se vůbec nedrželi při zdi, naopak "šli do toho naplno".
Klasickou sestavu Zdeněk Bína, Fredrik Janáček, Martin Vajgl doplnili Miloš Vacík (od osmnácti se věnuje perkusím, předtím studoval bicí u prof. Domináka a Klaudia Kryšpína, specializuje se na kubánské, brazilské a africké rytmy...), Zdeněk Zdeněk ( vynikající jazzový pianista, vedl například kapelu Naima) a Michal Žáček (ostravský saxofonista a flétnista, hraje s Petrem Lipou, Janou Kirschner a svou kapelou The Gizd Q).
Bál jsem se, že díky svému zvětšení ztratí kapela svou pověstnou jiskru. Obavy byly zbytečné, hrálo jim to perfektně a energicky. Kdyby tak tahle sestava vydržela napořád (třeba do konce světa, nebo tak...). Hostujícím muzikantům jsem položil několik otázek.
Co pro vás hraní s -123 minut znamená? Proč spolupracujete?
MV: Kolegové z Minut jsou kamarádi, hraní funguje po lidské i hudební stránce. S Frederikem Janáčkem hrajeme ve Slunečním orchestru, Zdendu Bínu jsem před pár lety poznal a hrajeme spolu v Akustik triu (teď už duu) a vím, že hudebně to funguje, Martin Vajgl je výborný bubeník... takže další zkušenost s novými osobnostmi hudební scény, kde to navíc spíná i po té lidské stránce, což je pro mě základ. Uvidíme, jak dopadne CD, které točíme. Pro mě jsou to ale hlavně nové hudební i lidské zážitky.
ZZ: Hraji s nimi proto, že jednoho dne zavolal Zdeněk Bína a chtěl, abych k nim nastoupil. Zeptal jsem se ho, proč bych to měl být právě já. Už jsem "starej a opotřebovanej" (během koncertu by vás to ani ve snu nenapadlo -pozn. aut.). A on řekl: "Protože tě znám a chci to s tebou zkusit." To je pro mě velice pádný důvod, když někdo ví, že existuji a taky tuší, co asi tak dělám, což věděl. A já zas věděl, že to je kapela, která se snaží dělat bezvadně muziku, takže proto jsem tu.
Původně jsem byl rozhodnut, že už živě vystupovat nebudu, měl jsem takovou zdravotní patálii... A kluci s tímhle za mnou přišli a dokonce jsem s nimi odjel i do Polska. Zjistil jsem, že je to pro mě obtížné, ale jde to.
MŽ: V Ostravě jsem se setkal se Zdeňkem Bínou, kde jamoval na darbuku (velice dobře), dozvěděl jsem se, že má kapelu, a on mě pozval, abych si s nimi přišel zahrát. Od začátku to fungovalo, a tak jsme si řekli, že by nebylo špatné udělat to, co teď děláme.
Jak se liší hraní s -123 minut od vašich dalších projektů?
MV: Je to v tom, že já coby perkusista používám nástroje podle toho, s kým a kde hraji. Tady například používám všechny tři konga, timbales, bonga, zvonce... doplňuji hru Martina Vajgla, což mě hrozně baví. V mých projektech používám buď djembe a podobné, nebo naopak hraji na soupravu v kombinaci s perkusemi a držím groove. Je to jiný typ hraní.
ZZ: Muzikou. Je to úplně něco jiného, než co dnes dělám já, ale je tu samozřejmě mnoho styčných bodů...
MŽ: Mám radost, že mám vedle sebe výborného zpěváka. Navíc se ta muzika neustále mění, Zdendu z ničeho nic napadne změnit formu, pokaždé hraje jinak nejen sóla, ale často i formy. Baví mě reagovat, je to superuvolněné hraní.
Bude z této spolupráce vyplývat nějaká další?
MV: Uvidíme. Zatím je to nárazová akce. Určitě z ní bude live CD, se Zdeňkem Bínou budeme hrát ve zmiňovaném Akustik duu... záleží na dohodě.
ZZ: Tak to vůbec nevím. Jak známo, uživit v současné době něco většího než trio, je opravdu tvrdý oříšek. Myslím, že u nás snad už ani nejde takhle velký zvěřinec pást dlouhodobě. Dohodli jsme se, že uděláme tohle "stormware" turné plus natáčení živého CD, a o ničem dalším se nemluvilo.
MŽ: Nevím, ale hrozně bych si to přál, ohromně mě to baví.
Co vám dělalo největší problémy?
MV: Problémy? Myslím, že nebyly, hudebně to moc pěkně zacvaklo. V klubech, kde neměli odposlechy, občas byly problémy se zvukem na pódiu, bylo nutné se dohodnout, kde hrát slaběji... ale vlastně to nebyl problém, spíš věc na bázi diskuse, jinak všechno plynulo velice příjemně.
ZZ: Řekl bych, že nic, je tu rytmika, se kterou jsem velice spokojen, všichni jsou velice talentovaní a vůbec nemůžu teď přijít na nic pořádně negativního, co bych o téhle partičce řekl (divný, ne??!).
MŽ: Secvičit občas nějaká unisona, Zdeněk má malinko jiné rytmické cítění. Tak jsme ten který lauf hráli třeba pět minut dokola a funguje to.
Miloš Vacík (perkuse)Nástroje Meinl. 3 konga Woodcraft 11, 11 3/4, 12 1/2 + chrom. stojany, Bongo Collection Series + chrom professional stojan, timbales mini 8 + 10, maracas, caxixi, shakers, tamburina, tamburina na stojanu, chimes, zvonce - hand hammered cowbells, Candela Percussion Bell, triangl, percussion table, Birds a Waterfall.
Zdeněk Bína (kytary a zpěv)Kytary: Schneider semiacoustic Jazz Model No. 1, Fender Telecaster Relic' 63 Custom Shop, akustická kytara Standford - Furch Custom, model Rio Palisander - Aparát: Fender Super Reverb '65 - repro: 4x 10" AlNiCo Jensen - Efekt: Ibanez TS 808 Overdrive
Fredrik Janáček (baskytara)Baskytary: Fender Jazzbass (r. v. 1966), G & L L-2000e (r. v. 1981), O'Hagan "Flying V", Rickenbacker 4001 (r. v. 1977), Jolana Colorbass, Fender Precision (fretless, r. v. 1968) - Kontrabas: Van Zalinge, elektrický se zmenšeným korpusem, z konce 70. let Aparát: EBS-1 předzesilovač, Cloud CV800 MOSFET koncový zesilovač, reprobedna Carvin 210T - Struny: D'Addario Prism & Hellicore - Efekty: Korg G5 Bass Synthesizer
Martin Vajgl (bicí)Bicí souprava: toms & kick Tama Starclassic Maple Honey Gold 8", 10", 12", 14" a 22", snare Tama Starclassic Maple Natural 14"/5" a picollo snare Pearl Firecracker Poplar 12"/5"Blány: toms & kick - Remo Emperor Batter Coated, snares - Remo Ambassador Batter Coated - Činely: Zildjian ReMix hi-hat 12", Zildjian K Dark Crash Thin 17" & 15", Zildjian K Ride 22", Avedis Zildjian Custom Splash 6", Zildjian K Splash 12" a Meinl Classics China 18" - Paličky: Balbex Signature Model 5A
Zdeněk Zdeněk (klávesy)Roland Fantom X6 (novinka - recenze v dalším čísle), GEM Promega 2
Michal Žáček (saxofony a flétny)tenor saxofon Conn, soprán saxofon Yahagisawa S 880 a flétna Hamming
