Už byla řeč o hlukoměrech, o tom, co je intenzita zvuku, takže nezbývá než se podívat na souvislosti všeho uvedeného s praxí. Tedy s tím, jaké existují povolené limity pro hluk a vibrace. Ty upravuje Nařízení vlády č. 272/2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a Nařízení vlády č. 217/2016, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Norma řeší limity hluku a vibrací na pracovištích, v chráněných venkovních a vnitřních prostorech a také způsob měření. Pro zajímavost uveďme, že se zabývá nejen hlukem, ale též infrazvukem, ultrazvukem a vibracemi. Kromě trvalých či proměnných zdrojů hluku (komunikace, hluk strojů) se také věnuje hluku vytvářenému střelnými zbraněmi a výbušninami (střelnice, lom).
Nařízení je formulováno i pro laiky poměrně srozumitelně. Je členěné podobně jako detektivka: Nejprve zápletka, pak různé možnosti, souvislosti, a teprve na konci to, na co se nejvíc těšíme: jméno vraha. Tedy decibely. Tedy jsou nejdříve definovány pojmy, jak provádět výpočet přípustného hluku v tom kterém prostoru (od letiště po nemocniční pokoj), a na konci v přílohách najdeme tabulky s uvedenými limity hluku v decibelech. Co je podstatné, jsou tak zvané korekce. Pro různé situace a různé prostory totiž existují jakési výjimky, tedy možnosti, kdy je norma změkčena nebo naopak zpřísněna. Ty určují právě ony korekce. Například pro nemocniční lůžko anebo třeba obytné místnosti platí přes den korekce 0 dB, tedy norma beze změn. Ale v době nočního klidu činí korekce pro obytnou místnost -10 a pro nemocniční lůžko dokonce -15 dB. Což už jsou dost podstatná zpřísnění.
Většinou nařízení stanoví, že určující jsou dvě hladiny akustického tlaku: ekvivalentní A LAeq,T a maximální A LAmax. Ekvivalentní se přes den měří po dobu osmi hodin, v noci jednu hodinu (přičemž to má být „ta nejhlučnější“ hodina). Celou předepsanou dobu musíme měřit souvisle. Při přerušovaném měření by bylo možné výsledky „ožulit“ vynecháním časů, kdy je hluková expozice extrémně vysoká. Dále se musí rozlišovat mezi hlukem přicházejícím zvenčí a vznikajícím uvnitř. Pokud jsme u letiště nebo u silnice, hned tu máme první korekci, a to -5 dB. Následuje další dělení, a sice zda se jedná o přerušovaný hluk, tzv. vysokoenergetický impulsní hluk. V tom případě se opět započítává korekce, která může činit -12 dB.
Možná to vypadá komplikované, ale má to svůj systém a po chvilce se v tom dá vyznat. No a konečně po projití odpovídajícího textu a vyhledání korekcí přichází nejveselejší část, a sice vyhledání příslušné tabulky s decibely.
