Nejen čísly je tabulatura živa. Jak víte, mnohé tóny se nehrají jen tak, že zmáčknete strunu, brnknete, a hotovo. Kytarovému partu dodávají šťávu různé hrací techniky jako skluzy či příklepy, a i ty musíme umět v tabulatuře poznat. Pokusím se zde uvést výčet nejpoužívanějších technik, se kterými se v tabulatuře můžete setkat, a jejich nejobvyklejší formy zápisu. Opět upozorňuji, že se můžete setkat i se značením jiným. Nemusíte se ani držet prstokladu, který uvedu. Hrajte tak, jak vám to vyhovuje.
Příklep (hammer-on)
--2h3--
1. chytněte strunu na 2. pražci ukazováčkem
2. brnkněte
3. prostředníčkem klepněte na 3. pražec
4. ozve se tón o půltón vyšší
To je vše. Setkat se můžete také s kombinací dvou příklepů po sobě --2h3h5--, což není žádné kytarové kouzlo. Pro dosažení tohoto po prvním příklepu, kdy zní 3. pražec, klepnete dalším prstem ještě do páté polohy, takže uslyšíte tři po sobě plynule jdoucí tóny.
Odtáhnutí (pull-off)
--6p5--
1. položte ukazováček na 5. pražec
2. položte prostředníček na 6. pražec
3. brnkněte
4. odtrhněte prostředníček ze struny
5. rozezní se tón na 5. pražci, který stále držíte ukazováčkem
Kombinace tří odtahů je analogická ke technice tří příklepů, akorát si ty tři pražce předchytíte každý jedním prstem a postupně pouštíte (odtahujete).
Skluz (slide)
--5s10-- --s10--
1. položte ukazováček na 5. pražec
2. brnkněte
3. plynule táhněte ukazováček po hmatníku směrem k 10. pražci
4. přejíždíte po pražcích 6, 7, 8 a 9, tón se vám krokově zvyšuje
5. dojeďte až na 10. pražec, kde se zastavíte a necháte tón znít
Pokud před písmenem "s" není uvedeno číslo pražce, "vklouznete" na 10. pražec z některého nižšího.
Skluz nahoru (slide up)
--5/10-- --/10--
Alternativní značení pro skluz z nižšího tónu na vyšší. Pokud před lomítkem není uvedeno číslo pražce, "vklouznete" na 10. pražec z některého nižšího.
Skluz dolu (slide down)
--103-- --10--
Alternativní značení pro skluz z vyššího tónu na nižší. Pokud před lomítkem není uvedeno číslo pražce, "vklouznete" na 10. pražec z některého vyššího.
Vytáhnutí (bend)
--12b14--
1. položte ukazováček na 12. pražec
2. brnkněte
3. táhněte prstem stisknutou strunu vertikálně nahoru (takže směrem jako k vaší hlavě)
4. tón se vám zvyšuje plynule (narozdíl od skluzu)
5. vytahujete strunu až bude znít tón jako na 14. pražci
Chce to trošku síly a předně se zbavit strachu, že vám struna rupne pod rukama. Vůbec se nebojte pomoct si při vytahování i jiným prstem, než kterým vytahujete. Strunu nemusíte nutně vytahovat pouze jedním. Důležitý je u této techniky hlavně váš sluch, který vám musí říct, kdy vytahování ukončit. Setkat se můžete i s vytáhnutími třeba jen o čtvrttón či naopak až o 6 půltónů! To už ale chce opravdu měkké struny, jinak si leda vystřelíte oko :-)
Vytáhnutí (bend)
--12^14--
Alternativní značení pro vytáhnutí. Občas se můžete setkat i se systémem "kolik stříšek, tolik půltonů", tedy -12char5char5-- značí vytažení o dva půltóny.
Uvolnění (release)
--14r12--
Toto je technika opačná k technice vytažení. Nejde o nic jiného, než že strunu, kterou jste vytáhli, opět povolíte do původní pozice. Velmi často se setkáte s jejich kombinací --12b14r12--, tedy vytažení struny a její následné povolení.
Trylek (trill)
--7tr8--
Trylek je v podstatě jen maskované rychlé střídání příklepů a odtahů, takže by se dal také zapsat jako --7h8p7h8p7h8p7--.
Tapping (tapping)
--t20p17p13--
Sám veliký Eddie Van Halen proslavil (leč nevymyslel, jak se dodnes někteří snaží tvrdit) tuto techniku. Jde o kombinaci příklepu a odtahů za pomoci trsátka či prstu pravé ruky, když jsou tóny příliš vzdáleny od sebe, než abychom to zvládli chytit jednou rukou. Existuje tedy i jednoruký tapping, ale my se dnes nebudeme pouštět do žádných větších akcí. Tapping se zpravidla skládá ze tří tónů. Zkusme si to na našem příkladu:
1. položte ukazováček a prostředníček levé ruky na 13. a 17. pražec
2. klepněte buď prstem pravé ruky nebo hranou trsátka (to je lehčí) do 20. pražce, který se rozezní
3. prst či trsátko odtáhněte, zazní 17. pražec
4. odtáhněte prst levé ruky ze 17. pražce, aby zazněl tón na 13. pražci
