Minule jsme otevřeli nové téma, a sice téma kytarových bezdrátových systémů - kytarových vysílaček. Řekli jsme si něco i o důvodech, které nás vlastně přivádějí na cestu bezdrátového spojení, a nakonec jsme si pojmenovali fenomén (nejen) „českého opojení z vysílačky“. V následujících dílech si řekneme něco o základních typech těchto systémů a taktéž je i zvukově porovnáme.
Abych nezapomněl na důležitou věc: Ještě jeden z důvodů použití vysílačky jsou nejrůznější vizuálně-cirkusové kejkle s nástrojem (některé jsou totiž s kabelem téměř nemožné). Jeden ze základních je např. otočení kytary na řemenu kolem sebe (hození za sebe přes (u praváků) levé rameno směrem nahoru a dozadu, kytara následně vyjede zdola vpravo), přeborníkem v této disciplíně je třeba švédský kytarista Yngwie Malmsteen. Tady je třeba jen upozornit na to, že je dobré si pohlídat jednak prostor kolem sebe, abychom např. blízko stojícímu spoluhráči nevyrazili zuby, a v neposlední řadě je třeba mít opravdu dobře vyřešené ukotvení řemenových zámků či závěsných rolen v těle kytary. Na youtube.com lze nalézt spoustu videí, kterak nástroj po této cirkusové operaci nekontrolovaně odlétá v dál. :-) Takovou daň v podobě poničení nástroje či jiného majetku, případně zranění jiné osoby touto formou platit nejspíš nikdo nechceme.
Na trhu je v dnešní době skutečně nepřeberné množství kytarových vysílaček, které začínají základními modely, které jsou součástí jackového konektoru - celý vysílací modul je tedy zasunutý v jackové zástrčce kytary, často jde i sklopit o 90 °. Klasické modely, které víceméně známe z minulosti, jsou pak běžné bodypacky s krátkým kabelem k nástroji, umístěné buď na závěsném popruhu, nebo navlečené na opasku kalhot dotyčného kytaristy. Přijímače pak můžeme v podstatě rozdělit do kategorií pro umístění v racku či běžné umístění - položení např. na kytarovou hlavu či kombo, nebo na umístění v pedalboardu (např. Line6 Relay G30, G50), přičemž některé mají venkovní antény, některé ne. Co se týče prvního výše zmíněného modelu, tak „kompaktní“ řešení v podobě vysílače ukrytého do „macatějšího jacku“ mi přijde vhodnější spíše pro kytary typu Les Paul, Ibanez apod., tedy ty, které mají jackovou zástrčku v lubu nástroje, případně v rovné horní desce či našroubované kovové destičce na horní desce. Méně vhodné mohou být pro kytary typu Stratocaster, kde může volně se pohybující páka tremola do takového vysílače narážet, případně může takovýto vysílač překážetu kytar s umístěním jackových vstupů např. šikmo zboku, šikmo zezadu apod. Nehledě k tomu, že konkrétně třeba na Stratocasteru nepůsobí takovýto „baňatější“ vysílač v jinak elegantní kovové misce s jackovou zástrčkou ani vzhledově nijak excelentně. Klasikou jsou pak zmíněné bodypacky.
Příště něco zvukovém srovnání vysílačky s kabelem.
