Myslím si, že jsme v minulých dílech poměrně důkladně probrali situaci kolem tremol, ať již Floyd Rose či původního vintage modelu Fender. Samozřejmě, na různých značkách kytar se vyskytuje mnoho dalších variant pákových mechanik, nicméně se téměř vždy jedná o nějakým způsobem „posunutou“ či upravenou technologii využívající právě jeden ze základních zmíněných a probíraných modelů. Když vezmeme v potaz firmy, které se výrobě tremol věnují (např. Schaller, Gotoh, Ibanez aj.), tak tato výroba probíhá de facto ve dvou základních větvích: Buď se jedná o přesné licenční kopie původních originálů, nebo právě výše zmíněné vývojově „posunuté“ a co do funkčnosti zdokonalené modely, které jsou různými způsoby upraveny, nicméně pořád principiálně, co se základních znaků a funkčnosti týče, vycházejí z původních typů. Drtivá většina využívá pro svůj pohyb „otáčení“ kolem své osy napříč kytarou (povolování, případně napínání strun) a protitah pružin, některé ovšem např. postrádají i samotný blok tremola (např. Schaller SC&DC C). Na tomto místě můžeme otevřít svým způsobem nekonečné debaty o vlivu té které konkrétní úpravy, která např. zdokonaluje stabilitu ladění, na samotný zvuk nástroje, mimo jiné se do nich můžeme začíst (raději to ale spíš nedoporučuji :-)) v nejrůznějších diskuzích na internetu.
Některé „vylepšené“ a funkčně „posunuté“ modely si časem získaly i jakýsi svůj vlastní věhlas - např. systém Ibanez Low Pro Edge Floyd Rose (struny jsou přimáčknuty kratšími inbusovými šrouby a dolaďovače „tlačí“ na jakési „páky“ vycházející přímo z jednotlivých kamenů, namísto dlouhých inbusových šroubů), vyrábějí se mj. i ve variantě umožňující instalaci strun s koncovými válečky. Podobně by se dala uvést např. licenční varianta Floyd Rose - Schaller Lockmeister. U vintage modelů bychom jako příklad mohli zmínit opět licenční typy značek Schaller, Gotoh, ABM, Wilkinson, Babicz a dalších. Samostatnou kapitolou jsou pak nejrůznější varianty, řekněme „méně akčních“, pákových systémů Bigsby či Duesenberg, používaných opravdu spíše pro jemné vibrato.
Pokud pomineme vše výše zmíněné, tedy všechny varianty, úpravy a vylepšení, tak je ovšem nutno poznamenat, že nějaký výraznější „boom“, jako bylo stratovské vintage tremolo nebo později Floyd Rose, v oblasti pákových mechanik asi již nenastal. Prostě když se vrátíme na začátek dnešního dílu, troufám si (a nejen já) tvrdit, že vše další, co bylo kdy na tomto poli vytvořeno, bylo nějakým způsobem alespoň v základu inspirováno některým z těchto dvou převratných patentů.
Příště se ještě na chvilku pozastavíme nad nejrůznějšími promazávacími doplňky, které jsou určené obecně pro mechaniky a sedlové pražce.
