Jezdící zvukaři
Pavel Kovařík - KS Audio
Vyhnu se úvahám, jestli je, nebo není malých rolí, ale zde a nyní představená zvukařská firma, vlastně spíš parta nadšených kamarádů, patří zatím asi k těm nejmenším, o nichž jsem tu kdy psal. Záměrně, abyste spektrum názorů měli co nejširší.
Fungují, pokud to jde, jenom ve dvou lidech. Zvuk produkuje pan Pavel Kovařík a světla pan Tomáš Kovářík, jinak z Přerova do Kladna přesídlený Moravák. Nikoho z té party činnost neživí, i pan šéf jezdí přes týden z Brandýska (nachází se kousek od Kladna) do Prahy k jedné firmě tvořit webové stránky.
Internetové stránky ks-audio.cz vychvalují maturitní plesy, místní letní festivaly a jiné příjemné lokální akce, až by se jednomu skoro i chtělo maturovat znova. Dovíte se tam i pár užitečných rad, třeba že by zvukař neměl být hluchý a osvětlovač slepý. Sešli jsme se s Pavlem Kovaříkem dvakrát v jedné libeňské kavárničce, takže bych asi z cinkání lžiček, hrnečků a ostrých hlasů poblíž sedících dam u kafíčka mohl taky vypreparovat nějaká slova mistra zvuku. Nuže...
Klasická, typická, obvyklá, obligátní a očekávaná vykopávací otázka: Jak jste se k tomu dostal?
No, tak nejdřív jsem začal sám hrát v jedné kapele na baskytaru. Potřebovali jsme aparaturu, neměli jsme žádnýho zvukaře. Tak jsem od jednoho pána z vesnice jednu starší aparaturu koupil, tedy táta mi ji koupil. Bylo to čistě náhodou, protože dřív jsem toho člověka neznal. Tenkrát jsme se v tom vůbec neorientovali, nevěděli jsme, co to je, jak to funguje. Věděli jsme, že když tam nastrkáme ty konektory, ono to poběží. Takový bylo první seznámení s touhle technikou. V tom prvním aparátu byla obrovská těžká trafa, ten zesilovač vážil asi pětatřicet kilo a měl tři sta wattů. Ale fungovalo to, hrálo to celkem dobře. Pak mi zavolali nějací známí, že by taky potřebovali něco nazvučit, pak další... a tak se to postupně rozjelo až do dnešní podoby. Časem mi ale začalo vadit, že ten aparát byl obrovský, stěhovací vůz jsme neměli, tak jsme pořídili něco menšího, zároveň i výkonnějšího, pak zase a tak dál.
Mimochodem, máte nějaké dopravce, nebo vlastníte dodávku?
Mám velkou dodávku. Sedmnáctikubíkovou, tu největší, co je na řidičák béčko. Plus nějakej vlek si občas půjčujeme. Zrovna teď v pátek a v sobotu (19. a 20. června, pozn. aut.) jsme dělali fesťák - Slánský tuplák na náměstí ve Slaným. Ale nebylo moc hezky - pršelo a v jednu chvíli jsme měli i kroupy.
Aparát přežil? Lidi taky?
Jo. Lidi byli dokonce vybavený - přišli rovnou s deštníkama nebo se schovali pod strom. Třeba loni na tom samým festivalu zavolal nějakej anonym, že je na náměstí, kde se fesťák konal, bomba, tak na tři hodiny stopli program a hledali ji. Měl hrát zrovna kamarád s kapelou, tak jsme odtáhli dva odposlechy a nutný vybavení do boční ulice před cukrárnu, tam jsme se zapojili do zásuvky a udělali koncert venku tam. Bylo to úplně super.
Není open air na náměstí příliš velký sousto pro váš výkon?
Co se týká mýho vlastního aparátu, tak ano, Takže PA jsme měli půjčený a zbytek jsme jeli z vlastních zdojů - pódiovka, FOH (i. e. front of house - hlavní zvukový mixpult v publiku, pozn. aut.) a světla byly naše.
V současnosti tedy máme digitální mixpult Allen & Heath iLive. Jsem s obojím spokojenej - hraje to. V tý cenový kategorii, ve který jezdíme my, je to prostě špička. Ale nemůžu se srovnávat s aparátama za milióny, co jsou třeba v O2 areně.
V jak velké ho máte verzi?
Čtyřicet osm vstupů, ale ještě jsem to nikdy nenaplnil. Předtím jsem měl pult čtyřiadvacítku, a to bylo málo. Jedna místní kapela, zrovna tam ve Slaným, hraje reggae, je jich osm, a to už by si člověk nemohl dovolit třeba druhej mikrofon na virbl a takový další parádičky. Se čtyřiadvacítkou je to pak na krev.
Virbl tedy radši snímáte jedním mikrofonem nahoře a jedním dole?
Je to prostě lepší.
Je ten horní nárazuvzdornej?
Oba dva mikrofony jsou stejný. Jde o Shure SM57 a dávám je tak, aby to bubeníci netrefili. Zatím přežily. Horší jsou mikrofony na tom tomech, tam dostávají větší dávku. Asi bych to neměl říkat, ale je to nějaká čínská kopie. Byla to tehdy celá sada na bicí, ale použitelný byly mikrofony jen na tomy, ty jsou na live srovnatelný s originálem. Kopákovej jsem musel hned zahodit, to se nedalo. Mám teď z něho těžítko. Na kopák používám Shure Beta 52.
Vraťme se k chodu firmy. Moje oblíbená otázka: Zavolá človíček, že chce něco nazvučit a prakticky nic o tom neví. Co s ním provedete?
Nejdřív se mu snažím vysvětlit, co to všechno obnáší a co bude potřebovat...
Snažíte se mu to rozmluvit?
To ne. Jak děláme ty maturitní plesy, tak to jsou všechno neinformovaný lidi - mladý studentíci. A tím, jak se to střídá ročník za ročníkem, jak je tam každej rok někdo jinej, tak je to pořád vlastně dokola. Pořád se vysvětluje. A nejhorší je, že tam si ani člověk nevytvoří svoji klientelu. Většinou to právě funguje tak, že vy uděláte koncert, pořadatel si to zapamatuje a příští rok, pokud to teda bylo dobré, vás pozve znova. Jenže tady se ty ročníky vystřídají a ti další to zase nevědí. A málokdy se stane, že ten ročník, předtím než maturuje, se jde podívat na maturitní ples těch předchozích.
Takže zrovna tady v tomto případě je to tak, že jezdím po těch školách a vysvětluju, co a jak, co nabízíme, co umíme a jak to děláme. Takže většinou se snažím ty lidi informovat a pak se přímo domluvíme na tom, co potřebujou.
Zakázky tedy získáváte spíš tichou poštou po známostech, nebo to máte jinak?
Z devadesáti devíti procent je to tak, že si to lidi mezi sebou řeknou, takhle to u nás funguje nejvíc. Něco taky máme z internetu, ale toho je míň. Často napíšou ti, co o tom nic nevědí a myslej si, že nazvučení a nasvícení maturitního plesu pro dvanáct set lidí bude za patnáct stovek. Těm vždycky popíšu realitu a oni už pak nenapíšou. Ale nejlepší je to po tý známosti - ty kapely si to fakt mezi sebou řeknou. Když jsou spokojený, tak se to šíří docela slušně a i rychle.
Jakou největší akci zvládnete normálně bez výpůjček?
Podle okolností. Svůj aparát mám asi tak pro pět set lidí na rockovou akci. Největší akce, co jsme dělali, byla asi pro dva a půl tisíce lidí, ta už teda byla s výpůjčkou.
Zkoušíte ty maturitní plesy i nějak nasvětlit? Na webu inzerujete i osvětlení...
Na maturáky převážně prodáváme světla. Zakládáme si na tom, že ples musí vypadat.
Světla používáme většinou komplet svoje a myslím, že máme docela slušný park. Moving heads od firmy Martin, pak Robe. Občas si půjčujeme i Pointe, co dělají Robe, to je kus nádherný techniky. Univerzální, lehký, svítí to jako blázen. Ale jsou strašně drahý.
Promítáte ty světelný efekty na nějakej dým?
Jo, to je základ. Bez toho ty světla nevyniknou. Pak je občas ale problém v těch novejch kulturácích. Tam už mají kouřový čidla. Ale s těma technikama se tam vždycky nějak domluvíme, aby věděli, že tam něco takovýho máme. Řeknou nám, že to nesmíme používat, ale my to stejně použijem’, protože bez dýmu je to o ničem - je to vlastně půlka té vizuální stránky.
Máte nějak spočítáno, kolikrát s čím musíte vyjet, aby se vám to nějak vyplatilo?
Ne, tohle my neděláme. Jsme nadšenci, kteří se to snaží dělat na nějaký lepší úrovni, ne jenom že to mají a z něčeho to splácají. Nás ta technika baví a rádi se o ni staráme.
Existuje nějakej žánr, do kterýho byste nešli? Dechovka, metal?
Ne. Nejhorší je punk. Ale to ne že se nám to nelíbí, ale proto, že tý technice se tam většinou něco stane, protože lidi na tom punku dělají strašnej binec. Nedávno na jedné punkové kapele lidi rozbili zábrany. Pořadatel tam nedal tam ty nášlapný, ale standardní... Ale dělali jsme i dechovku, byla to taková legrace. Nemusím to poslouchat pořád, ale když to přijde, tak proč ne.
Vstupů tedy máte osmačtyřicet. Co mikrofony? Symfoňák třeba zvládnete?
Zatím to po nás nikdo nechtěl. My jsme vybavený na ten standard, co je tady v republice, a symfoňák jsme ještě nedělali. Ale chtěl bych si to někdy zkusit. To by byla pro mě taková další laťka. Ideálně symfoňák s nějakou metalovou kapelou. To by byl pro mě zážitek. Třeba se k tomu někdy dostanu.
Kolik přibližně uděláte akcí do roka?
Vůbec nevím, nemám to spočítaný. Asi okolo padesáti. Nijak to nehrotíme, jedem na pohodu. Ale ono toho ani nejde dělat víc v tak málo lidech. To bychom za sebe museli mít nějaký alternace, nějaký jiný lidi, abychom si trochu odpočinuli, protože je to dost makačka, pokud člověk nemá bedňáky, který to natahaj’.
Kolik lidí je vás běžně na akci?
Nejčastěji jezdíme opravdu jenom ve dvou - zvukař a osvětlovač. Ale když byla tahle velká akce (Slánský tuplák, pozn. aut.), tak nás bylo sedm na stavění stage a tu samotnou akci jsme jeli zvukař, osvětlovač, pak pomocnej technik pro zvukaře, a další tři kluci byli v backstage a pomáhali těm kapelám tahat bedny a zapojovat.
Za jak dlouho zvládnete přestavět a nazvučit kapelu?
Bejvá to okolo dvaceti minut. On nikdo nemá rád dlouhý zvukovky. Jsem schopnej nazvučit kapelu do sedmi minut, a to i nějakou větší. A ještě důležitá poznámka: Neztratí to na kvalitě. Některý kapely na mě koukali, že už je jako hotovo, ale je to tak - dá se to.
To pak máte třeba na bicí pořád jedny korekce, ne?
Ta první kapela to vždycky nějak přednastaví, takže ten hrubej nástřel tam je, a pak když se to zvučí, tak se ladí jenom gainy, protože každej bubeník do toho mlátí nějak jinak. Někdy je ještě potřeba trošku pokroutit korekce, ale už to není takový razantní jako na tom začátku. Za tu dobu, co zvučím, pozoruju, že kapely mají čím dál lepší aparáty. Je to úplně někde jinde než před těmi pěti lety, kdy jsme začínali my. Předtím to bylo různé samo-domo, dneska kapela hraje půl roku a klidně tam mají na kytary komba Orange a Marshally.
A úroveň hry?
Ta se taky docela zvedla. Nebo možná je to tím, že my jsme se pošoupli s tou zvukařinou do jinejch prostor s kvalitnějšíma kapelama, to taky možná trošku souvisí. Dělávali jsme různý sklepy - člověk pak přišel domů a nemoh’ vyprat tričko od kouře. To bejvalo zoufalý, technika tejden smrděla a nešlo to vyvětrat. Kabely ulepený od piva...
Co odposlechy? Zvládnou je pomocný sběrnice v FOH, nebo míváte extra mixpult vedle pódia?
Nemáme monitorovej pult. Zatím jsme dělali jenom jednu akci, kde to bylo potřeba, ale jinak normálně všechno kroutím z FOH. Vzhledem k tomu, že ten pult umí snad až čtyřiadvacet auxovejch cest, tak na tohle je dobrej. Měl jsem teď čtyři odposlechy na pódiu a čtyři in-ear, každej namíchanej jinak, a v pohodě. Když máte v ruce tablet, tak můžete jít za muzikantama a nastavovat to přímo z pódia a je to docela rychlý. Ale do sedmi minut už se tohle nevejde.
Myslím si, že digitál je v dnešní době už docela nutnej. Zvuk tím sice možná ztratil trošku na kvalitě, ale na koncertech to nikdo nepozná. Já jsem s ním naprosto spokojenej. Člověk nemusí s sebou tahat žádnou velkou těžkou bednu a k tomu další tři bedny s procesory - všechno teď mám v tom pultu. Je to paráda. Když se to nezakousne...
Co máte jako svoje vlastní PA?
RCF 6001A. Klasická třípásmová bedna.
Jakej máte výkon do beden?
Asi kolem deseti kilowattů. Na nějaký akce je to málo, ale když potřebuju víc, tak si to půjčím.
Zesilovače máte analogový, nebo jedou v „déčku“?
Jsou analogový se spínaným zdrojem. QSC.
Mobilní pódium, když je potřeba, si půjčujete?
To si půjčujem’. Jednak je to docela velká investice, jednak to už má skoro každej, takže je velká konkurence a ceny za půjčení jsou docela nízko. Navíc to ještě musíte někde skladovat, musíte to něčím vozit. Je to hodně materiálu.
Máte představu, co byste si ještě rád doplnil?
Myslíte z techniky? Tak nějaký velký PA, line array. Nic jinýho asi pro mě nemá smysl. Když to vidím, tak ty velký akce na náměstích jsou a lidi choděj za náma... Chtělo by to ale nějakej menší line array, aby šel použít i na nějaký ten klub, aby to nebyly takový ty velký krávy. Nějakej s desítkama nebo osmičkama reprákama. A aktivní - to propojíte, nemusíte nad tím přemejšlet, tahat další zesilovače, jenom se to pověsí, zapne se to a hraje se. Případně když to má svůj processing, nakonfigurujete... Loni jsem si ve Frankfurtu vyhlídl jeden systém. Bylo to malinkatý, mělo to snad sedmičky repráky, ale hrálo to úplně bezvadně. Ale když jsem se pak dověděl cenu, nějaký dva miliony bez daně, tak jsem si to zase rozmyslel.
A tu máte další zvukařskou zpověď. Pokud čtete tenhle seriál a pamatujete si na starší články, víte, že co jeden považuje za důležité, jiný zavrhuje, nebo naopak, anebo se mohou názory proplétat úplně jinak. A to mě na tomhle psaní baví. Takže napříště.
