Dosud jsme se v našem seriálu o směrování signálu v DAW bavili pouze o směrování signálu uvnitř projektu a DAW. Poměrně velkou kapitolou je ale téma, jak signál do Cubase dostat zvenku a také jak signál nasměrovat ven z Cubase v různých případech, na které ve studiu natrefíme, počínaje nahráváním. Na straně vstupu jde o to, jak signál z jednotlivých mikrofonů správně rozdistribuovat do stop, a na straně výstupu je potřeba různých odposlechových cest, včetně použití externích hardwarových efektových jednotek při mixáži a nebo použití hardwarových tónových generátorů (nástrojů). Podíváme se na poslech na větším počtu různých reproduktorových soustav pro porovnání zvuku a samozřejmě i na finální výstup.
Ale ještě dříve, než se pustíme do nastavovní různých vstupů a výstupů v okně VST Connections, pojďme se podívat na to, co jednotlivá pole těchto tabulek vlastně znamenají.
Každý jeden řádek (ve sbaleném stavu) je vlastně jedna sběrnice. Pokud sběrnici rozbalíme, vidíme, kolik tato sběrnice obsahuje kanálů. V takovém případě je pak tedy každý jeden řádek jeden kanál dané sběrnice. Sloupec Name obsahuje jméno, jakým bude daná sběrnice v Cubase pro uživatele označena. Ve sbaleném stavu (pouze!!!) lze tedy po dvojitém kliknutí do tohoto pole název sběrnice přejmenovat a na místo poměrně nic neříkajících názvů, jako je třeba Mono In 1 nebo Cue 2, si sběrnici můžeme pojmenovat třeba Akustická kytara - linka nebo Jindra. Vedle následuje pouze informativní sloupec (nelze hodnotu uvnitř měnit), ve kterém se zobrazuje konfigurace kanálů dané sběrnice, tedy například Mono nebo Stereo nebo 5.1 atd. V dalším sloupci (Audio Device) se zobrazuje název zařízení/zvukové karty (resp. název zvoleného ovladače), které obsahuje fyzické konektory, ke kterým jsou připojeny kabely (ty vedou buď od mikrofonu nebo z jiného vstupu anebo naopak do zesilovače, nahrávacího analogového zařízení nebo aktivních poslechových monitorů). Sloupec s názvem Device Port již obsahuje odkaz na konkrétní vstup nebo výstup (konektor) kam/odkud bude signál nasměrován ven ze zvukové karty nebo do ní.
V některých záložkách VST Connections jsou pak ještě další sloupce, které jsou ovšem již specifické pro dané typy sběrnic, a budeme se jim tedy věnovat až v okamžiku, kdy se k danému typu sběrnice dostaneme.
Vstupy
Směrování vstupního signálu obvykle nevěnujeme moc velkou pozornost a obvykle je signál ze zvukové karty nasměrován do stop systémem 1 : 1 (i když to samozřejmě nemusí být pravda vždy). Tedy první fyzický vstup je nasměrován do první stopy, druhý vstup do druhé stopy atd. Nemusí to ale vždy být pravidlem. V okně VST Connections > Inputs si do Cubase přidáváme různé vstupní sběrnice. Můžeme se na to koukat tak, že volíme, jak budou fyzické vstupy nasměrovány a pojmenovány v Cubase. Tyto námi definované vstupní sběrnice se pak zobrazují s červenými fadery v levé části MixConsole a vidíme je také jako vstupy u jednotlivých stop Audio.
To, že tyto vstupní kanály vidíme v MixConsoli, má své opodstatnění. Můžeme na ně již během záznamu aplikovat například efekty Insert. I když to osobně spíš nedoporučuji a na přímou otázku, zda nahrávat již s efekty (rozumějte plug-iny) nebo bez nich, zásadně odpovídám, že bez efektů. Pokud zvuk nahráváme s plug-in efekty, které jsou na vstupních sběrnicích, už se následně z dané nahrávky efektu nezbavíme a nemůžeme jej změnit. Pokud plug-in efekt aplikujeme až na samotnou stopu Audio (byť klidně už během nahrávání, abychom v odposlechu slyšeli již výsledek s efektem), můžeme efekt později kdykoliv změnit, poupravit jeho parametry a nebo jej úplně vypustit, pokud to mix nahrávky vyžaduje.
Nicméně možnost záznamu signálu včetně efektů v Cubase existuje. Má smysl upravovat hlasitost pomocí vstupních faderů? V podstatě nemá. Tato úprava nahrávce vlastně nic nepřináší. Nejdůležitějším místem pro nastavení hlasitosti je při záznamu citlivost (Gain) na vstupu zvukové karty. Pokud je signál přebuzený už na převodníku zvukové karty, bude přebuzený i v nahrávce a deformace signálu se nijak nezbavíme. Pokud bude signál na převodníku slabý a následně jej budeme zesilovat (ať pomocí vstupního faderu v Cubase nebo pomocí faderu přímo na stopě Audio a nebo pomocí ovladače Level v daném zvukovém regionu v Cubase), vždy budeme kromě požadovaného signálu zesilovat i šum, který se se signálem nahrál.
Pokud máme z nějakého důvodu potřebu upravit nastavení vstupních faderů v Cubase, je něco špatně už dříve, před Cubase, a jsou to právě vstupní citlivosti.
Doporučuji tedy nastavit všechny vstupní červené fadery Cubase na 0,0 dB a nechat je tak. Ve výsledku tak máme nejlepší kontrolu nad tím, jakou úrovní hlasitosti signál do Cubase a následně i do konkrétní zvukové stopy, vstupuje.
V příštím dílu se podíváme na výstupy, tedy VST Connections > Outputs.
