Kytaroví velikáni - Guthrie Govan

„Vsadím se, že vypadám jako tvůj táta opravdověji, než on sám...“

Guthrie Govan a jeho poznámka synovi Iana Andersona z Jethro Tull, když se potkali na koncertě Joea Satrianiho...

(Guitar World, 2013)

Guthrie Govan alias Profesor Shred. Není divu. Ale pozor, tato osobnost nepostavila svou reputaci pouze na rychlosti a rychlosti - Govanův přístup k tvorbě je ovlivněn mnoha žánry, mezi nimiž nechybí jak progresivní styly, tak jazzové prvky včetně rytmiky a frázování, ani metalová naléhavost v mnoha podobách. Říkáte si: „To je ale fúze!“? Ano, pořádná, ale v případě Govana rozhodně ne samoúčelná...

Guthrie Govan

Govan má velmi dobře našlápnuto k tomu, aby jeho jméno výrazně rozšířilo řady kategorie „Soudobí kytaroví hrdinové o nejnovější, nejsoučasnější přírůstek“. V širším kontextu se jedná o následnou generaci, která vychází z velkých sólových umělců osmdesátých let a staví na odkazu takových jmen jako Joe Satriani, Steve Vai, Yngwie Malmsteen, Jason Becker, Eddie Van Halen, samozřejmě i Steve Morse, Paul Gilbert, zcela jistě Eric Johnson nebo Vinnie Moore či určitě John Petrucci. Stavět na odkazu této ligy v těžké váze a udělat si jméno vlastním přístupem - to opravdu není jednoduchá věc. Govanovi se to ale daří. Není sice ve své kategorii tak sám, našli bychom zde nyní už i docela „profláklá“ jména (co třeba namátkou Michael Angelo Batio, Chris Broderick, Micha Mansoor a další?), jenže jeho komplexní činnost je hodně výjimečná - stačí si poslechnout jeho trio The Aristocrats - to opravdu stojí za poslech. Proslul i jako kytarový instruktor, jeho kliniky jsou velmi vyhledávanými akcemi. Spolupracuje s časopisy Guitar World, Guitar Techniques, Lick Library, Guitarist (zde byl roku 1993 vyhlášen jako Kytarista roku) a mnohými vzdělávacími institucemi. Jeho věhlas se vedle činnosti s kapelami hodně rozšířil přes sociální sítě a YouTube, kde jeho videolekce patří mezi nejvyhledávanější. Jeho flexibilita přístupu ke kytaře mu přinesla i určité dilema, protože i když je primárně považován za fusion jazzrockového kytaristu, „přivlastňuje“ si ho dost jiných stylů...

Už od tří let...

Guthrie Govan se narodil 27. prosince 1971 v Chelmsfordu v Essexu, v Anglii. Na kytaru začal hrát z popudu otce už ve věku tří let (!). Otec ho naučil pět akordů a začal do svého syna „cpát“ své desky, a to pěkně systematicky. Začal padesátými léty a rockandrollem u jmen Elvis Presley, Little Richard, Jerry Lee Lewis a další, pak přišla na řadu šedesátá léta, z nichž ho nejvíce ovlivnili TheBeatles, Cream a Jimi Hendrix, dostalo se i na Franka Zappu, AC/DC a další. Govan uvádí i mnoho dalších vlivů, včetně třeba Zala Cleminsona z Alex Harvey Bandu, kterého považuje za takového svého Jimmyho Page. Nadneseně lze prohlásit, že už odmala přicházel s hudbou tak často a přirozeně do styku, jako když se učil mluvit. Což přineslo první větší výsledek, když ve věku devíti let hrál se svým bratrem Sethem v programu Thames Television v pořadu Ace Reports.

Zajímavé jsou jeho vzpomínky na základní školu, kde sice hrál s řadou tamních souborů, v nichž byli starší spolužáci, ale nikdy se nestal řádným členem těchto sdružení. Spíše byl brán jako ten, kdo dokáže zahrát úplně všechno a deklasovat tak známé kytarové hvězdy. Z té doby má kytaru Gibson SG, kterou uchovává jako oko v hlavě a ze strachu, že by mu mohla být odcizena, ji nebere na vystoupení.

Uzavřít smlouvu? Ještě ne.

Po střední škole nastoupil na Oxford na studium anglického jazyka, ale po roce ze studií zběhl s tím, že se chce naplno věnovat hudbě. Roku 1991 poslal své nahrávky Mikeovi Varneymu z labelu Shrapnel Records a byl příjemně překvapen, že mu management okamžitě nabídl smlouvu. Govan ale odmítl, a to z důvodů, že si potřeboval tímto aktem potvrdit skutečnost, že má na to, věnovat se kytaře. Zajímavé rozhodnutí.

Roku 1993 zvítězil v anketě Kytarista roku časopisu Guitarist díky skladbě Wonderful Slippery Thing (najdeme ji i na jeho sólovce) a toto vítězství mu mj. vyneslo i nabídky přispívání do hudebních a kytarových periodik. Navíc dostal lano i od vzdělávacích institucí, takže ve druhé polovině devadesátých let pořádal semináře po celém světě včetně Guitar Institute, Thames Valley University či Academy of Contemporary Music (v současné době působí na Brighton Institute of Modern Music). Právě v této době si udělal své jméno nejen kvůli technice hry, ale i z hlediska široké flexibilty a schopnosti učit napříč styly. Což je vidět i v jeho dvou publikacích, které vydal, Creative Guitar Vol. 1: Cutting Edge Techniques a Creative Guitar Vol. 2: Advanced Techniques.

Asia

Zůstat ovšem „pouze“ u výuky a ztratit tak kontakt s reálným prostředím hudby se vyučujícím (čehokoli) moc nevyplácí. Jako na zavolanou tak přišla nabídka na angažmá do kapely Asia. Asia byla a je zajímavá skupina. V době svého nástupu alby Asia a Alpha byla kapela považována za jedno ze tří dobových vyvrcholení pomp rocku. Když se podíváte na její složení, tak šlo o nefalšovanou superskupinu té doby. Časté personální změny ale tuto kapelu spolehlivě zničily. Govan nastoupil v době, kdy se Downes spolu s Johnem Paynem snažili sestavu stabilizovat. V podstatě se jim to podařilo, protože už jenom z hlediska kytaristů Govan přerušil na delší dobu (2001-2006) velmi rychlé, a tím i kontraproduktivní změny na postu kytary.

Asia v čase

(*) rychlé střídání kytaristů v obsazení, s kapelou působily i backing vokalistky Susie Webb a Zoe Nicholas, krátce se objevoval i bubeník Nigel Glocker

Nástupem Govana se Asia vrátila i do anket (i když „jenom“ v UK), ale roku 2006 se Downes rozhodl obnovit původní a nejslavnější sestavu, takže Govan spolu s Paynem pokračovali dál v jakémsi vzdoroprojektu Asia Featuring John Payne. Spolu s nimi tam na bicí byl Jay Schellen a klávesista Erik Norlander. Nešlo o žádný zvláštní úspěch, Govan zde vydržel v podstatě až do roku 2009, ale v této době měl už řadu dalších aktivit. Zezačátku to např. vypadalo dobře pro postsestavu této skupiny, kterou Govan založil spolu s Paynem a Schellenem pod názvem GPS. Poté, co se k nim přidal klávesista Ryo Okumoto, vydala kapela album Window to the Soul. O průlom se ale také nejednalo. Totéž lze prohlásit o Your Music is Killing Me britského seskupení Young Punx.

Sólová tvorba

Roku 2006 vydal své sólové album Erotic Cakes, které dodnes sklízí velmi dobré recenze a ohlasy. Na desce se podílel jeho bratr Seth (bg) a bubeník Pete Riley. Najdeme zde i příspěvky Richieho Kotzena. Zajímavosti pak kolem alba jsou hned dvě. Po vydání alba bylo ze skladu labelu ukradeno několik tisíc kopií, které nikdy nebyly nahrazeny. A za druhé, toto album se stalo jedním z nelegálně nejvíce stahovaných záznamů.

Název alba je v podstatě i název volnějšího seskupení, které je kolem Govana. Když se k nim navíc  přidal i saxofonista Zak Barrett, vznikla skupina Fellowship, která po dobu několika let působila v klubu Bassment v Chelmsfordu, a to každý čtvrtek.

Nástup Aristokratů

V novém desetiletí nového tisíciletí (tedy po roce 2010 :-)) Govan ještě více zintenzivněl svou činnost. Spojil své síly s projektem Docker’s Guild, z něhož vzniklo kritiky ceněné album The Mystic Technocracy - Season 1: The Age of Ignorance. Vedle Govana a Johna Payna z Asia bychom zde našli i řadu hvězdných hostů, mezi nimiž byl například Gregg Bissonette (dr), Tony Franklin (bg) a další. Osobně ale spatřuji výrazný stupínek směrem nahoru v jeho kariéře vytvoření tria Aristocrats. Zde se setkal s Bryanem Bellerem, baskytaristou, který působil mj. kupříkladu přes deset let u Steve Vaie a hrál na projektech Dweezila Zappy a s bubeníkem Marcem Minnemannem, známého třeba ze spolupráce s Paulem Gilbertem, Tonym McAlpinem a dlouhou řadou dalších.

Výsledkem je skvělá instrumentální sestava, kterou, věřte mi, poslouchat je opravdu zážitek. Kapela vlastně vznikla během jednoho vystoupení na NAMM show, kdy Govan zaskočil za původního kytaristu, Grega Howea. Trio mělo jen jednu zkoušku před vystoupením, a jak Govan prohlašuje, chemie mezi nimi byla tak velká, že si řekli, že by to měli zkusit spolu a rovnou jak to vystoupení, tak i další věci nahrát. Po veletrhu se kapela sešla v Chicagu, kde za necelé dva týdny vznikl jejich debut. Deska krásně odráží jejich vlivy, od fúze 70. let à la Return to Forever přes art rock typu King Crimson po instrumentální jízdy stylu Joe Satriani či Steve Vai včetně groove motivů jako Rage Against the Machine a některých ulítlých nápadů dle kuchařky Franka Zappy. Baskytarista Beller uvedl, že si vzájemně psali skladby na tělo, které ti druzí pojali podle sebe, u skladeb od Minnemanna prý měli oba co dělat, aby s ním dokázali držet krok...

Koncertní dvojalbum Boing We’ll Do It Live! vzniklo během dvou koncertů v Los Angeles a skupina zde hrála nejen materiál  z debutového alba a nové věci, ale i skladby ze sólové činnosti všech tří členů. Je to hodně „nabouchané“ album. Ovšem třetí deska v pořadí, Culture Clash, byla opravdu už vyvážené a silné album. V prvním týdnu po vydání se vyšplhalo na osmou příčku Billboardu v kategorii Contemporary Jazz Album, v anketě Billboard Jazz se umístilo na šestnácté pozici. Deska obsahuje devět skladeb a autorsky se na ní podílejí všichni členové - vyšlo to tak, že každý má tři skladby. A opravdu je co poslouchat.

Roku 2013 se Govan a Minnemann také spojili se Stevenem Wilsonem, kytaristou, producentem a zakladatelem progresivní kapely Porcupine Tree a vzniklo album The Raven That Refused to Sing (And Other Stories), které vyhrálo kategorii Album roku ankety Progressive Music, v Německu vystoupalo na 3. pozici, v Anglii se dostalo do Top 30. Není divu. Skladby jsou ovlivněny jak art rockem 70. a 80. let, tak i progresivními kapelami dalších desetiletí, včetně řady fusion projektů. Na realizaci vedle obou protagonistů a bubeníka Minnemanna podíleli např. Nick Beggs (bg), který spolupracoval třeba se Stevem Hackettem, dále klávesista Adam Holtzman, který spolupracoval s Rayem Manzarekem, Milesem Davisem či Lennym Whitem, také i saxofonista Theo Travis, který natáčel kupříkladu se Soft Machine či Gongem.

Jak to tak tedy vypadá, cesta se Govanovi vine stále vzhůru a vzhůru. Věřím, že v budoucnu nás ještě hodně překvapí.

Skladba: lekce Balancing Act

Autor, autoři: Guthrie Govan

Interpret: Guthrie Govan

Album, zdroj: výuková lekce

www:

www.guthriegovan.co.uk