Tak si dnes trochu zařinčíme, ne? A proč? Protože dnes se podíváme na Chrise Brodericka, kytaristu, který byl předposledním kytaristou Megadeth, kapely, která je obecně považována za člena tzv. „big four“, velké čtyřky thrash metalu (spolu s Metallicou, Anthrax a Slayer).
Dokonce když Broderick do Megadeth přišel, dal se slyšet její protagonista Dave Mustaine, že mu to připomíná situaci, když Ozzy Osbourne angažoval Randyho Rhoadse. Tak si jeho přístupu vážil. Broderick prohlásil, že zůstane u této kapely do té doby, dokud budou rádi, že ho tam mají. A dlužno uznat, že jim to svědčilo, protože všechna tři alba, která spolu vydali, dokázala (na rozdíl od desek přelomu tisíciletí) vystoupat v Billboardu až do Top Ten. Koneckonců, prozatím slibně vypadá i jeho další kapela, Act of Defiance...
Chris Broderick
Christopher Alan Broderick se narodil 6. března 1970 a kytara ho uchvátila již v jedenácti letech. Začal na ni jako samouk hrát a po dvou letech ji začal přímo i studovat. Dokázal cvičit na nástroj až čtrnáct hodin denně. A nezůstalo „jen“ u kytary, myslíme tím kytaru elektrickou. Studoval i klasickou kytaru a přibral si klavír a housle. Klasickou kytaru vystudoval na Denverská univerzita. Mimochodem, součástí výuky byly i jazzové improvizace a teorie hudby, což v době studia chápal, podle svých slov, spíše jako nutnost než pro zábavu - rychle ovšem změnil názor. Záběr jeho hudebních vzorů tak byl vždy velice široký. Z rockové a metalové oblasti obdivoval (a obdivuje) Grega Howa, Paula Gilberta, Jasona Beckera, Johna Petrucciho, Martyho Friedmana (což je vysloveně symbolické, když po letech nastoupil u Megadeth na jeho místo), George Lynche, Dimebaga Darrella a další. Má i jazzové vzory, mezi něž patří Django Reinhardt, Wes Montgomery, Allan Holdsworth, John Coltrane, Miles Davis, z country si oblíbil Cheta Atkinse a Dannyho Gattona a z klasiky má v oblibě také pěknou řádku jmen (patří sem kupříkladu John Williams, což je opravdu náročná záležitost, ale také i mistr flamenca Paco de Lucia). Zkrátka co před ním neuteklo na strom, to si oblíbil a nastudoval...
Jag Panzer
Samozřejmě že nezůstalo jen u studia. V podstatě od svých osmnácti let začal hrát v denverských kapelách Grey Haven, Industrial Eden a Killing Time. Což ale byly v podstatě jen regionální pokusy, které ale měly stále stoupající úroveň (a ohlas). Zásadní obrat nastal, když roku 1997 Broderick nastoupil k Jag Panzer, kapele, která se od svého vzniku hlásila k NWOBHM, tzv. nové vlně britského heavy metalu. Skupina vznikla už roku 1981 a název byl inspirován (jak „milé“) německým tankem z druhé světové války. Roku 1997 měla kapela za sebou už tři alba a odcházel od nich sólový kytarista Joey Tafolla. Pro kapelu, stylově už usazenou v power metalu, tak vznikl obrovský problém, protože part sólové kytary u této kapely nebyl právě úplně běžný. A tehdy se na scéně objevuje Chris Broderick, který s kapelou vydrží v podstatě jedenáct let. Během této doby vznikají další čtyři alba (když nepočítáme kompilace), The Age of Mastery (1998), silné Thane to the Throne (2000), což bylo konceptuální album na motivy Shakespearova Macbetha, dále progresivněji laděné Mechanized Warfare (2001) a Casting the Stones (2004).
Během činnosti u Jag Panzer Broderick vystupuje i s další kapelou, a to s Nevermore, seattleskou formací se širokým stylovým záběrem ve vodách heavy metalu. I když s ní nevydává žádné studiové album, můžeme ho nalézt jako člena kapely na živáku The Year of the Voyager (2008). Potom ovšem přišel zásadní kariérní zlom...
Megadeth
Na konci roku 2007 prosákly metalovou scénou zvěsti, že Mustainovu kapelu Megadeth opouští kytarista Glen Drover. I když Megadeth je v historii nejen HM hudby, ale i celkově rockové hudby hodně velké jméno, právě v tomto období nevykazovala kapela zrovna moc vysoké albové úspěchy. Koncertů se to ovšem netýkalo, to u téhle party nikdy, protože jejich náboj je pověstný a udržoval (a udržuje) jméno skupiny pořád na piedestalu heavymetalové vichřice. Ovšem na samém počátku roku 2008 bylo potřeba hodně rychle sehnat za Drovera náhradu. A právě tehdy ukázal Mustainovi bubeník Megadeth Shawn Drover video s Chrisem Broderickem, jak hraje elektrickou i klasickou kytaru. Mustaina to nadchlo a během dvou týdnů se Broderick stal oficiálním členem Megadeth. Uvědomíme-li si, do jaké řady se tak Broderick dostal, tak klobouk dolů. Vždyť před ním na tomto postu byli takoví velikáni tohoto stylu jako Chris Poland, Marty Friedman či Al Pitrelli (ano, Trans-Siberian Orchesra, Alice Cooper, Asia, Joe Lynn Turner...).
„Můj hudební vkus se nedá zařadit do nějaké stylové škatulky. Jediné, co mne zajímá, je hrát s muzikanty, kteří jsou zkušení, a aby výsledná hudba do puntíku splnila záměr skladatele.“
(Chris Broderick)
Kapela se jako obvykle vydává na řadu úspěšných turné a Broderick se zapojuje bez problémů. Rozsáhlá fanouškovská oblast ho v podstatě ihned akceptuje, a Broderick dokonce během krátké doby dokáže postrčit kapelu k dalším dimenzím. A to i autorsky. Už na prvním společném albu Endgame (2009, Roadrunner) se s Mustainem spolupodílí na The Hardest Part of Letting Go... Sealed with the Kiss. Album je natočeno v sestavě Mustaine, Brodeick, James LoMenzo (bg) a Shawn Drover (dr). Deska si udržela postavení v žebříčcích Ameriky a Anglie, v řadě dalších zemí se zájem trochu zvedá. Když na postu baskytaristy dochází ke změně (LoMenza nahrazuje David Ellefson), kapela vydává Thirteen (2011, Roadrunner), rozsáhlé dílo, které získává řadu pozitivních recenzí. Celkově ale ohlas na album u fanoušků není tak úplně příznivý (na menším ohlasu se dost podepsala nečinnost labelu, u něhož kapela ukončovala svou činnost).
Tuto letargii ale vytrhne hned následující opus Super Collider (2013, Universal). Pouze dvě alba z historie kapely měla lepší umístění v Billboardu než tento opus (Countdown to Extincion a Youthanasia). Deska vystoupá na šestou pozici a Broderick je spoluautorem hned dvou skladeb (pokud si uvědomíme obrovské ego hlavního protagonisty kapely Davea Mustaina, tak je to vysoké číslo). Takže to vypadá, že kapela se konečně usazuje a vydává se společně za dalšími cíli - když ovšem přijde další změna, a tou je Broderickův odchod.
24. listopadu 2014 je totiž uveřejněna zpráva, že Broderick z Megadeth odchází. Na svém webu pak uvádí, že jeho odchod byl motivován uměleckými a hudebními rozdíly a snahou realizovat své vlastní plány. Děkuje zde všem fanouškům za přijetí a respekt a přeje Megadeth všechno nejlepší.
Dobře, ale co dál?
Broderick totiž z Megadeth neodchází sám. Jde s ním i bubeník Shawn Drover a spolu zakládají formaci Act of Defiance, což je vlastně taková menší superskupina, protože k oběma zakladatelům se připojuje baskytarista Matt Bachand (ano, bývalý kytarista od Shadow Fall) a zpěvák Henry Derek (z Thrown Into Exile). Během roku vydávají debut Birth and the Burial (2015, Metal Blade), kde výhradními skladateli je dvojice Broderick-Drover. Album má hodně pozitivní reakce kritiků, ale... Ohlas veřejnosti nic moc, vlastně vůbec ne, takže uvidíme, jak si povede druhá deska (pokud vůbec...). Na jednu stranu je sympatické, že opustil jméno Megadeth a za každou cenu se pustil do vlastních projektů, na straně druhé je ovšem otázka, zda tím jeho jméno nezapadne. Zatím se nerýsuje možnost, že by byl historicky spojován s jiným megajménem než právě s Megadeth...
Kytary
Broderickovo jméno je spjato ponejvíce s kytarami Jackson, a to šesti- a sedmistrunnými modely, zejména série Pro řady Soloist, kde mu firma dokonce postavila signature modely. Klasikou je zde šestistrunný Pro Series Chris Broderick Soloist HT6, mahagonová kytara s průchozím javorovým krkem (s grafitovými komponenty) a 24pražcovým palisandrovým hmatníkem. Nástroj je osazen dvěma humbuckery Direct Mount DiMarzio CB6 s rozpínatelnými cívkami. Sedmistruný model Pro Series Chris Broderick Soloist HT7 se liší pouze (a samozřejmě) typem snímačů (CB7).
Významnou úlohu u něj hrají i kytary Ibanez. Zde můžeme uvést model S5470 Prestige se snímači DiMarzio D-Activator, o němž Broderick uvádí, že „... má úžasné tremolo, které mi svým chodem naprosto vyhovuje.“ Patří sem i firmou vymazlené sedmistrunné modely 7321 se 24pražcovým hmatníkem či 1527, mající tělo z lípy, krk z javoru a wenge a hmatník z palisandru.
Vedle dalších kytar, kterými byly nejvíce Fendery Stratocastery, hraje Broderick i na dvoukrkou kytaru, postavenou na zakázku, a z akustických kytar preferuje značku Edward Victor Classical.
Aparáty
Zde figurují dvě značky, Marshall a Engl. „Na Marshally vlastně hraju pořád, ať už jsou tam nějaké další aparáty, nebo ne. Je to základní zvuk.“ Z hlav můžeme jmenovat řadu JVM, bedny 1960A osazené 4x12“ Celestiony Vintage 30 a také i power amp EL34. U Englů si Broderick oblíbil hlavy PowerBall s bednami Engl, osazenými reproduktory Celestion G12H 30. Ve studiu občas vyzkouší i jiné značky, jako kupříkladu Diezel VH4 či aparáty Bogner.
Efekty
Broderick vystřídal sice více produktů, ale z celé řady můžeme uvést zejména multiprocesory Fractal Audio AXE-FX-II a DigiTech GSP1101. Našli bychom u něj i vychytaný syntezátor Roland GR-33 (pozn. autora - tuhle řadu mám rád, nejvíce se přibližuje věrností zvuků ke klasikám typu GR-01 a zejména GR-09) a wah pedály, z nich pak hlavně Ibanez Weeping Demon Wah Pedal.
Web
