Kytarové inspirace VIII
Alterovaná stupnice II
(II-V-I v dur)
Hola, kytaristé, tento díl inspirací se budeme věnovat nadále, jak jsem minule slíbil, tzv. alterované stupnici. Pro rychlé připomenutí: Alterovaná stupnice leží na sedmém stupni melodické moll.
Pokud tedy hledám například A alterovanou stupnici najdeme ji na sedmém stupni b♭ moll melodické (B♭, C, D♭, E♭, F, G, A). Alterovaná A bude mít tedy tóny A, B♭, C, D♭, E♭, F, G. Podrobněji vše v minulém díle.
Minule jsme si ukazovali, jak použít tuhle skvěle znějící stupnici na dominantu v častém spoji II-V-I v moll. Tedy v dominantním jádru směřujícím do molové tóniky. Dominanta v takovém jádru je už sama od sebe zpravidla alterovaná (A7/5+ nebo A9♭ atd.), takže použití alterované stupnice bude krásně podporovat celou harmonii a vytvoří krásné napětí. Pokud chcete hrát více „out“ nebo vytvořit ještě větší napětí, nebo jak říká můj kamarád šišatost, použijte tuhle stupnici na postup II-V-I v dur. Tedy pokud bychom byli například v D dur, hráli bychom akordy Em7-A7-Dmaj7. Pokud bychom chtěli být uvnitř harmonie, hráli bychom na dominantě tenze 9, 11, 13, prostě ty, které vycházejí z diatonické durové stupnice, a nebo chcete-li s mixolydického modu. Pokud na tento akord ale použijete alterovanou stupnici ( pochopitelně A), která má tyto tenze úplně jiné, tedy 9♭, 9+, 11+, 11♭, 13♭, vznikne vám tolik chtěné napětí. Pro mnoho zvláště jazzových nebo fussion kytaristů patří tohle již zmíněné out hraní k důležitým výrazovým prvkům. Je však důležité se vrátit včas zpět do harmonie. K tomu nám krásně poslouží tónika, do které dominantní akord směřuje. Na ni zpravidla hrajeme hezkou melodickou frázi uvnitř harmonie, která přinese po napětí, které vytvoří alterovaná stupnice, potřebné uvolnění. No a střídání napětí a uvolnění je v improvizaci, aspoň tedy pro mne, velmi důležité. Tak jdeme si to zkusit zahrát.
Příklady
Opět jsem zde zapsal pro inspiraci několik licků či frází. Tóninu jsem vybral D dur. Tedy sled akordů Em7-A7-Dmaj7 (II-V-I). Na dominantu budeme hrát tedy stejně jako minule, alterovanou stupnici A. V Příkladě 1, který má tak trochu bluesový charakter, jsem na Em7 použil bluesovou pentatoniku a dále pokračuji do A7 přes malou tercii (tedy blue tón) na velkou tercii a základní tón, což utváří hlavně díky té malé tercii opět bluesový charakter. Dále pokračuji alterovanou stupnicí až do třetího taktu, kde máme akord Dmaj7. Celou frázi zakončuji pro uvolnění napětí, které vzniklo onou alterací, akordickými tóny akordu Dmaj7, tedy A a F#.
U Příkladu 2 jsem doplnil schéma ještě o subdominantní akord Gmaj7. Tedy velmi častý sled akordů II-V-I-IV. Začínám rozkladem akordu Em7. Na A7 pak hraji rozklad akordu E♭7, který je součástí alterované stupnice A a způsobí hezké vybočení z harmonie (viz minulý díl). Celý lick je pak zakončen melodickou frází složenou z akordických nebo doškálných tónů akordů.
U Příkladu 3 se snažím demonstrovat spoj mezi alterovanou stupnicí a návratem zpět do tóniny uprostřed jedné fráze. Postavil jsem ji tak, abych na první době druhého taktu měl tercii akordu Dmaj7 (viz noty).
Tak a poslední ukázka (Příklad 4) je kousek sóla inspirovaný geniálním Birélim Lagrènem. Nedávno jsme s mými studenty stahovali sólo ke známe písničce Spain, která se objevila na CD Sumertime, kterou Biréli natočil s dalším velikánem současného jazzu Sylvianem Lucem. Ostatně toto CD vřele doporučuji. Alterované stupnice si tam užijete až až. :-) První alterovanou vidíme přes akord A7 a dále máme ještě jednu, a to C# alterovanou do akordu C#7 v šestém taktu téhle ukázky.
Tak přeji hezkou zábavu, hodně inspirací, a budu se těšit příště.
