Klasický mixážní pult dnes ve studiu už svým způsobem spíše postrádá smysl. Dnes není tolik potřeba (a také není hlavním úkolem) smíchat větší počet stop do jedné stopy (mono) nebo dvou (stereo) či více (surround 5.1, 7.1 atd.). Dnes, v době převážně digitalizovaných studií, je spíše důležité zaznamenat jednotlivé stopy pokud možno co nejvíce odděleně od sebe. Poté stopy samostatně editovat.
Mixážní pult již dnes tedy často není místem, kde se jednotlivé stopy skutečně slučují, nastavují se poměry mezi jednotlivými zvuky nebo se nastavují korekce či umístění v prostoru. Mixážní pult dnes slouží buď jako A/D převodník, tedy zařízení, které z analogového spojitého zvuku vytvoří digitální záznam poskládaný z 1 a 0, a nebo se může jednat o sub-mix, který předmíchá nějakou určitou skupinu nástrojů (nebo zvuků), které jsou následně do záznamu nahrávány současně. Takovým příkladem může být sub-mix třeba celých bicích. Ale ani to není moc časté. Zároveň se dnes mix může použít jako DAW ovladač, tedy zařízení, pomocí kterého je řízen sekvencer nebo jiné záznamové zařízení.
Studiový mixážní pult tedy nemusí vůbec vypadat tak, jak jsme klasicky zvyklí. Může se jednat o zvukovou kartu s větším počtem vstupů a mix může být pouze virtuální v počítači, a to buď součástí záznamové aplikace a nebo jako samostatná aplikace. Některé zvukové karty jsou dodnes věrné podobě klasického mixážního pultu. Díky tomu lze míchat zaznamenaná data přímo ze sekvenceru, jako kdyby se jednalo o klasický analogový mixážní pult.
Studiový mixážní pult v digitalizovaném studiu tedy musí především obsahovat prvotřídní mikrofonní předzesilovače a A/D převodníky. Na rozdíl od mixážního pultu, který plánujeme použít na živé hraní, zde jsou přeslechy (tedy signál, který se z jedné stopy objeví i na jiné stopě) téměř neodpustitelné. Pochopitelně se hodí možnosti připojení co největšího počtu dalších externích A/D převodníků a mikrofonních předzesilovačů pro případné pozdější rozšíření studia, jak co do počtu tak, co do zvukové pestrosti. Řada digitálních mixážních pultů dnes nabízí také digitální efektové jednotky. V době, kdy je na trhu řada skvělých efektových plug-inů, musí být tyto vestavěné digitální efekty na hodně vysoké úrovni, aby v konkurenci univerzálních plug-inů obstály.
Důležitým faktorem je pochopitelně také typ komunikace s počítačem - USB (v případě menších pultů), FireWire a nebo i Ethernet nebo vlastní alternativní protokoly. Zajímavým řešením jsou dnes mixážní pulty, které jsou analogové, ale mají také rozhraní USB nebo FireWire. Takový mixážní pult může být použit univerzálně jak pro živé hraní (nebo pro záznam zkoušky kapely do počítače), tak ve studiu.
Samotná mixáž zvukových zdrojů se dnes již velice často provádí v počítači s pomocí virtuálního mixážního pultu (který může být opět pochopitelně řízen hardwarovým ovladačem - DAW ovladač) a s virtuálními efekty (případně externími efekty, které ale obvykle nejdou klasickým způsobem přes mix), včetně potřebných barevných korekcí, kompresorů, dozvuků, zpožďovačů atd. atd. Pro samotné sloučení stop do jedné (mono, stereo nebo surround) se použije jednoduchá funkce ze sekvenceru: Bounce nebo Mixdown.
Dokonce i studia, která veškerý materiál přetáčejí na pás, obvykle přetáčejí jenom výsledný master, nikoliv každou stopu samostatně - to pouze v případě, že daná stopa je opravdu důležitá a nebo dodá mixu jinou barvu (často třeba bicí).
Klasický mixážní pult je tedy v dnešním studiu spíše vnímán jako patchbay, tedy zařízení pro směrování signálu. V případě, že se ale mixážní pult zároveň stane i zvukovou kartou a A/D, případně i D/A převodníkem a nebo dokonce i DAW ovladačem, má takový mixážní pult svůj velký význam a nezastupitelné místo. Od původní funkce mixážního pultu se ale tento digitalizovaný již poněkud odklonil a plní funkci trošku jinou. Při výběru mixu je dobré na to myslet.
