V minulém dílu jsme se zaměřili přímo na sekvencery (DAW). Dnes navážeme tím, jak vybrat vhodný hardwarový ovladač.
Prvním nejdůležitějším kritériem je pochopitelně kompatibilita s daným sekvencerem. Ne všechny univerzální ovladače fungují se všemi sekvencery, nebo naopak existují specifické ovladače, které pracují pouze s jedním konkrétním sekvencerem.
Dále je potřeba rozhodnout, jaký typ ovladače budete požadovat. Obecně se dá říct, že se ovladače dělí na ty s motorizovanými fadery (pro funkce DAW ovladače včele doporučuji) a ty bez motorizovaných faderů. Dále lze ovladače dělit podle počtu fyzických ovladačů, kde zásadním číslem je počet faderů, tedy vlastně stop, jejichž parametry bude možné ovládat současně. V případě ovladačů s jedním motorizovaným faderem lze nastavovat výstupní úroveň hlasitosti ze stopy pouze pro jednu, aktuálně zvolenou stopu. S větším počtem faderů se způsob práce více blíží klasické mixáži na analogovém mixážním stole. Obecně se dá říci, že ovladače s jedním faderem se hodí spíše do kreativních studií, kde se hudba samotná tvoří, a nebo naopak do masteringových studií. Naopak do studia, kde se především nahrává a míchá, se více hodí DAW ovladač s větším počtem faderů.
Kromě faderů bývá k dispozici řada dalších ovladačů. Otočné ovladače většinou primárně řídí umístění zvuku ve stereu, ale lze je přepnout do režimu, kdy mohou ovládat jakýkoliv parametr plug-in efektů nebo i virtuálních nástrojů. Zejména pro tyto funkce se velice hodí, pokud DAW ovladač disponuje displejem, kde jsou zobrazované informace o aktuálně zvoleném parametru, případně o aktuálně zvolené stopě a pochopitelně i aktuální hodnoty parametrů, jimž jsou fyzické ovladače přiřazeny. Displej výrazně zvyšuje přehlednost v projektu a mixu, bez něj je stále nutná vizuální kontrola i na monitoru počítače, což zdržuje a otravuje.
Tlačítka jsou dalším typem fyzického ovladače, který bývá součástí DAW ovladače. Kromě tlačítek pro funkce jednotlivých stop, jako jsou Solo, Mute, Arm Rec (označováno také jako Rec Ready), Monitor a podobně, jsou často používána tlačítka pro přímý pohyb v sekvenceru, tedy Start, Stop, vpřed, vzad, na začátek projektu, na konec projektu apod. Tlačítka vpřed a vzad se mohou lišit. Některá pohybují kurzorem sekvenceru pouze v případě, kdy držíme tlačítko stisknuté, což je lepší a přesnější varianta v případě, že se pohybujeme pouze o menší úseky. V případě dlouhého převíjení je ale neustálé držení tlačítka zbytečné. Na to myslí jiný typ tlačítek, která naopak převinují sekvencer od okamžiku, kdy stiskneme tlačítko poprvé, až do okamžiku, kdy jej stiskneme podruhé. Tento způsob zase není vhodný pro krátké a rychlé převíjení.
V projektu se lze pohybovat i pomocí Jog kolečka a prstence Shuttle. To jsou dva otočné ovladače, sloužící k převíjení. Ne vždy jsou tyto prvky součástí DAW ovladače, ale práce s nimi je velice pohodlná. Zejména ti, kteří jsou zvyklí na klasický střih na analogovém pásu, tyto ovladače využijí.
Další tlačítka ovládají různé specifické funkce sekvenceru, od přidávání značek (Add Marker) skákání mezi značkami, přepínání mezi stopami, pohyb mezi jednotlivými regiony, až třeba i po vyloženě systémové povely, jako je otevírání a zavírání jednotlivých oken nebo volba konkrétních nástrojů, uložení nebo otevření projektu, či vytvoření projektu nového.
DAW ovladač umí být velice sofistikovaným zařízením. Otázkou je, zda chcete takovým způsobem pracovat, zda vám to vyhovuje a jste na to zvyklí (což bývají především zvukaři, kteří dlouho pracovali na klasickém analogovém zařízení, se střihem pásků), a nebo vám takový způsob práce přijde nepřirozený a jste zvyklí na klasickou práci s myší a klávesnicí. Práce s DAW ovladačem často přináší muzikálnější a přirozenější výsledek, právě díky tomu, že vychází z klasického způsobu práce s analogovými zařízeními a se zvukem.
