Jak jsem již avizoval v minulém dílu, povíme si dnes něco o systému kardioidního nastavení basových boxů. Tento „jev“ je ve zvukařské praxi poměrně novou záležitostí, ale v dnešní době se tato problematika řeší v opravdu dost velké míře (možná až malinko víc, než je zdrávo :-)). Dále se, jak bylo minule taktéž avizováno, zeptáme některých mých kolegů-zvukařů, jak to vidí oni s umisťováním basových boxů.
Doposud jsme slovo kardioidní slyšeli pouze ve vztahu ke směrové mikrofonní charakteristice, tam zřejmě všichni víme (doufám :-)), oč se jedná, a o mikrofonech bude samozřejmě ještě řeč. Ve vztahu k reproboxům je cílem vyřešit efekt vyzařování subbasů zpátky - čili směrem do pódia. Muzikanti, zejména ti „lehčích žánrů“, si hlavně při větších variantách PA doplněných subbasy často stěžovali na hukot těchto boxů, který k nim proniká zpět na pódium. Je pravda, že můžu sám (teď zejména z pozice muzikanta na pódiu) z vlastních zkušeností říct, že jsou areály či sály, kde je tento efekt tak silný, že se na pódiu téměř nedá normálně hrát a zpívat, celkový zvuk který se nám mísí s nástrojovým parkem, je zahučený, nekonkrétní a nečitelný. Jsou momenty, kdy se díky tomu opravdu těžko určuje například přesná intonace zpěvu.
Jinde, např. na festivalech, se tento efekt projevuje „kopnutím do žaludku“, když třeba zrovna stojíte na pódiu, což v malé míře nemusí být na škodu (naopak někteří, zejména rockoví, muzikanti to mají přímo rádi :-)), ovšem pokud je tento efekt obzvlášť silný, může být už, zvlášť pro „citlivé“ muzikanty, problematický. Proto se přistupuje k otočení jednoho nebo více subbasů na straně či v „komínu“ směrem do pódia.
Většinou se ještě časově zpožďují, zpravidla v závislosti na vzdálenosti reproduktorů, za účelem fázového vyrušení zvuku na pódiu. Otočené boxy jsou v protifázi. Někteří výrobci přímo takové boxy i s obráceně situovaným reproduktorem mají ve své nabídce. Například Nexo CD18, CD12 nebo i třeba cenově dostupnější Megaton DS312. Četnost užití této metody je různá a většinou se týká spíše středních a větších akcí festivalového typu.
Další samostatnou kapitolou jsou přímo jednotlivé používané typy basových boxů. Můžu zde dát pár svých doporučení či poznatků, třeba podle toho, co jsem na různých akcích nejčastěji viděl. Jinak bych tuhle otázku nechal s dovolením otevřenou, protože názory zvukařů se v této oblasti často opravdu dost liší. Pokud řešíte problém, jaké subbasy pořídit (značka, velikost, výkon, skladnost, počet atd.), určitě nespoléhejte na názor pouze jednoho člověka. Udělejte si tak nějak z dostupných informací „svůj průnik“, nejlépe si boxy, které vás zajímají, jděte sami poslechnout. Zde několik v praxi užívaných modelů - jen typy (výrobce jistě snadno dopátráte :-)): MT18Sub, S2, CD18, SB1000, LS18, Acustica S4012, SB18, TTS18, EMC15, MT215, NDB21 a další. Vybráno opravdu namátkou, bez cíle upřednostnit nebo naopak upozadit nějakou značku. Samozřejmě jistě existuje spousta dalších modelů, které nebyly zmíněny.
Dále uvádím slíbené názory dvou mých kolegů z branže na problemaiku variant rozmístění subbasů, eventuálně jejich zkušenosti s pokrytím prostoru.
Štěpán Friedl, Friedlteam (zvuk, světla, pódia)
„Co se týká pokrytí, tak podle mě je nejlepší nechat subbasy všechny na jedné hromadě uprostřed. Výkon je pak taky rozložený pěkně rovnoměrně. Poslední dobou to takhle dělám nejraději, je s tím nejmíň problémů. Když se to poskládá po stranách, tak uprostřed mezi boxy je super výkon, ale pokrytí stojí za houby. Stačí se posunout pár metrů od osy, a basy jsou v háji - tohle všichni moc dobře znají. :-)To rovnoměrný rozmístění beden je jakýsi kompromis. Když je to rozložené ve velké šířce, tak už je lepší ty krajní zpožďovat, jinak to přestává hrát po stranách a před bednama to místama zabíjí. :-)No a pak jsou všelijaký ty kardioidní konfigurace. Já s tím zkušenosti nemám, ale nějací zvukaři mi říkali, že třeba pro blues, jazz nebo podobné lehčí styly nic jiného nepoužívají. Pro rock to prý raději staví klasicky, jinak prý muzikanti na pódiu mají pocit, že to vůbec nehraje. :-)“
Kamil Rozsypal, OK Sound (zvuk, světla, pódia)
„Použití subbů závisí na ozvučovaném prostoru.
Varianta 1 - Subby např. po dvou kusech na stranách, kde slouží jako podstavec pod další bedny low-mid-high, naúhluji podle velikosti prostoru s přihlédnutím na vyzařování zvuku a krmím to klasicky stereo módem.
Varianta 2 - Pokud zavěšuji bedny, mohu postavit subby na půlmetrový podstavec a vrchy zpozdím, opět krmeno stereo módem.
Varianta 3 - Pokud zavěsím bedny, mohu naskládat subby vedle sebe pod pódium, tím se mi zvedne akustický tlak a subby jsou krmeny součtovým signálem levá + pravá.
Varianta 4 - Při zavěšeném systému se u subbu používá kardioidní nebo hyperkardioidní provoz (pokud je na to prostor). Bedny se skládají před pódium. Výhoda je až 12dB útlum na zadní straně subbasů a ty tím pádem neovlivňují zvuk na pódiu. Samozřejmý je i vyšší akustický tlak.“
Jen ještě malý dodatek na závěr tohoto tématu. Je třeba v daných situacích zvážit varianty rozmístění částečně i z hlediska estetického. Například na střední či větší venkovní akci, kde vystupují žáci ZUŠ se svým programem, jistě nebude potenciálním posluchačům z řad rodičů a příbuzných tolik vadit, že dva metry napravo od středu více či méně „přestane tlačit kopák“. Určitě jim bude více vzhledově vadit „hromada basovek“ přímo před pódiem, přes kterou třeba nebude částečně vidět. I to je nutné brát v potaz. tedy platí vždy a všude: zdravý selský rozum na prvním místě! :-) Příště něco o monitorových systémech.
