Pokud si nejsme jisti, jakou variantu PA (Public Adress) systému vzít na tu či onu produkci, nebojme se poradit se s někým, kdo je zkušenější, případně kdo již daný prostor ozvučoval. Někteří kolegové z branže mají neustálou tendenci ohromovat „horou beden“ i na akcích, kde je evidentně výkonově nevyužijí. Je třeba vždy do důsledků promyslet, pro koho vlastně tenhle vizuální jev vytváříme, kolik lidí to ocení vzhledem k vynaložené námaze při stěhování. Já osobě bych kvůli tomuto efektu už nebral ani gram beden navíc. :-)
Neplánovaně se můžeme kvůli výběru aparatury a vůbec stylu zvučení dostat i do zdánlivě paradoxních situací, kdy například ozvučujeme stejnou kapelu se stejným repertoárem, případně i stejnou aparaturou (odlišenou třeba jen počtem basových boxů), jenom na jiné akci a pro jiné publikum. Jednou třeba na kongresu gynekologů a podruhé jako koncertní vsuvku taneční zábavy. Podobně velké sály, téměř stejná aparatura, přístup ke zvuku jako takovému musíme ovšem zvolit zcela odlišný. Na akci zábavného typu se od nás očekává jistá „obvyklá“ hladina akustické energie, pravděpodobně vyšší a intenzivnější. Naopak na kongresové akci, kde je vystoupení oné skupiny často ukončením určitého pracovního setkání, budeme určitě se zvukovou hladinou opatrnější. Je na nás, jakým způsobem se nám podaří „odhadnout“ typ ozvučované akce a jak nakonec publikum náš styl zvučení přijme.
Podle zkušeností je téměř jisté, že se málokdy podaří zavděčit se všem (zejména jsou-li na dané akci různé věkové skupiny posluchačů), dá se ale udělat vždy nějaký kompromis, aby alespoň většinový názor vyzněl v náš prospěch a kladné ohodnocení. Je věc jedna, když za vámi přijde opilý návštěvník, označí vás několikrát za pitomce, který dělá všechno blbě, a v podstatě vám neřekne, co mu vlastně vadí. Je věc druhá, pokud v určitém intervalu přijdou dva tři návštěvníci a slušně vám naznačí, že je zvuk třeba moc „potichu“ nebo moc „nahlas“ (zřejmě častější varianta :-)). V té chvíli už je zřejmě na místě na situaci zareagovat nebo dotyčnému alespoň vysvětlit, že už to například víc zeslabit nejde, protože kapela takhle nahlas hraje z pódia. Většina kolegů z branže zná jistě „fintu“, kdy se na mixpultu (event. na pultu světelném) najde nepotřebný knoflík, kterým se otočí nebo potáhne a s otázkou „lepší?“ se dotyčnému tzv. „zavře huba“. :-) Je to ovšem poměrně krátkozraká metoda, která má na běžného nepodnapilého posluchače jen dočasný efekt, většinou si totiž brzy všimne, že se nic nezměnilo, a za chvíli je u vás znovu.
Věnujme proto pro všechny výše uvedené důvody výběru aparatury a našemu stylu zvučení, potažmo reakcím publika, dostatečnou pozornost. Je to totiž často právě moment, který má přímý vliv na to, zda si nás ten či onen organizátor vezme na další akci, či ne, zda nás doporučí kolegovi, či ne. A z vlastních zkušeností můžu říct, že dobré reference ruku v ruce s přijatelnou cenou a slušným jednáním jsou v téhle branži velmi důležité a následně ovlivňující počet akcí, na které si vás pozvou, na opakování těch stávajících a zisk dalších na základě doporučení a spokojenosti. Pokud to s naším „řemeslem“ myslíme skutečně vážně, jsou to věci, které bychom neměli házet jen tak za hlavu a měli bychom je brát opravdu vážně.
Nehledě k tomu, že pokud panuje ze strany účinkujících a organizátorů oboustranná spokojenost, je to něco, co nás naplňuje dobrými pocity a pozitivní energií, což je důležité i pro naši motivaci a radost z vykonané práce (byť to zní jakkoliv budovatelsky :-)). Není nic lepšího než (vážně a seriózně) míněná pochvala na naši adresu, co si budeme povídat. Muzikanti, zvukaři (ideálně muzikanti-zvukaři) a umělci vůbec si rádi nechají „ovlažovat“ svá ega, pokud u toho ještě umí odhadnout správnou a zdravou míru, je vše, jak má být. Příště již více konkrétně o rozmístění komponentů PA aparatury.
