Když už jste se dočetli, kdo má největší soupravu na světě a kdo první hrál na dva šlapáky, kde vůbec vznikla šlapka (myšleno jako pedál na bubny, jinak by se asi datum vzniku posunulo o několik tisíc let), pojďme se podívat, jak vlastně vznikly bubny jako takové.
Většina historických pramenů uvádí, že bubny jsou vlastně čínský nápad. Aspoň to prokazují pístemnosti. Dokonce i vědci se převážně shodují, že vznikly asi 5500 let před Kristem. Původní využití bylo hlavně k různým náboženským rituálům a různým obřadům. Později se ale zjistilo, že bubny dokážou motivovat a odvracejí strach. Toho začali využívat mimo různých duchovních hlavně váleční generálové. Jedna z nejznámějších bitev, kde hrály bicí hlavní roli, je bitva mezi čínskými dynastiemi Qi a Lu ve starověku. Historické prameny mluví o tom, že právě strana, která používala bubny, zvítězila, nemluví už ale o tom, která to byla.
Bubny nacházely rychle svá další využití. Na Srí Lance je už 500 let před Kristem používali jako obdobu telefonu. Díky jejich hlasitosti a různým zvukům se kmeny domlouvaly mezi sebou, a to až na vzdálenost několika kilometrů.
Nová éra bicích začala až ve 14. století. Ve středověké Evropě byl vyroben jeden z prvních snarů moderního typu. S ním přichází na svět i bubenické paličky. Samozřejmě se používaly nějaké větve nebo opracované klacky i do té doby. Takzvaní tamboři ale přišli s jednotným typem paliček, který byl vždy ze dřeva. Po další století se dřevo i tvary různě měnily, až paličky dosáhly svého dnešního vzhledu.
V dalších letech se svět hudby a s ním i bicích nástrojů začal hodně rozvíjet. Přišly tympány, různé kotle, basové bubny. Z Afriky začaly v době kolonizování pronikat do Evropy nástroje jako bonga, conga, mluvící buben, chrastítka a shakery. Z Indie zase přišly tabla, z arabského světa darbuky a dokonce i tamburína.
První bicí souprava pak světlo světa spatřila začátkem 20. století. I ta ale zaznamenala velkou změnu a v průběhu let pak dosáhla své dokonalosti v 60. letech.
Pár let na to přišel vynálezce Karl Bartos s novým typem nástroje - elektrickými bicími. Ty neměly úplně kvalitní zvuk, ale udaly směr a tak trochu předpověděly budoucnost nejen bubeníkům, ale i celé hudbě.
