Dnes naše Galerie prakticky všeho, co se týká světa kytary, pokračuje dalším typickým ovládacím prvkem zesilovačů, a to knoflíkem Master Volume.
Hned na začátku je třeba poznamenat několik obecných faktů. Za prvé je u řady typů aparátů důležité nezaměňovat standardní Volume knoflík za Master Volume. V případě, že zesilovač má několik kanálů, kde každý je opatřen ovládáním hlasitosti, tak si díky těmto knoflíkům můžeme nastavit poměry hlasitosti mezi jednotlivými kanály. A potom vstupuje do hry Master Volume neboli funkce, která zesílí celý aparát. Včetně již nastavených poměrů. Takže například u komba Marshall DSL401 si Masterem zesílím to, co jsem si u obou kanálů již nastavil. Zde je ovšem nutno právě u lampových zesilovačů brát v potaz tu skutečnost, že změna hlasitosti a úrovně signálu, poslaného ke zpracování výstupním lampám, má přímý vliv na zvuk prakticky ve všech jeho kategoriích.
Za druhé je nezbytné si uvědomit rozdílnou konstrukci aparátů. Zde bychom se ale dostali do rozsáhlého světa jednotlivých značek, rozdíly bychom samozřejmě našli i v rámci firem a řad jejích modelů. Poznamenejme tedy, že u aparátů Marshall, značky, která je synonymem rockové muziky, bývá Master Volume za korekcemi a před koncovým stupněm zesilovače. U již zmíněného komba je dokonce součástí power sekce, za fázovým inventorem. Zajímavostí pak je, že např. u řady JSM2000 TSL master sekce vůbec není, jednotlivé kanály jsou z tohoto hlediska zcela samostatné...
U jednokanálových aparátů, například u modelů 2203, slouží knoflík Volume jako gain, Master Volume za korekcemi je v podstatě kanálový volume. U „plexin“ volume určovaly „přetavení“ koncových lamp a tedy i míru zkreslení.
Ukázky nahrány na:
- Kytara: Gibson Les Paul Standard (70. léta)
- Efekt: BOSS DD-2, RV-2
- Aparát - stack: stará hlava Marshall z konce 70. let, s bednou Marshall 1960AX
- Pozn.: Obě dvě ukázky (pouze doprovod, i se sólem) obsahují nejdříve mírné zkreslení, poté v další části při stejném nastavení je Master Volume otočený až na doraz.
