David Hungate - Bass profil

David Hungate - Bass profil
David Hungate - Bass profil

Bass profil

David Hungate

Session eso znovu na pódiu

Jeden z nejvyhledávanějších session basistů sedmdesátých let v Los Angeles a osmdesátých a devadesátých let v Nashvillu, který se podílel dle allmusic.com na 899 nahrávkách, nicméně reálné číslo bude nejspíš daleko vyšší. Společně s Jeffem Porcarem a Davidem Paichem vytvořili v sedmdesátých letech nepřekonatelnou rytmiku, kterou později uplatnili i v kapele Toto.

Začátky

David Hungate se narodil 5. srpna 1948 v městečku Troy ve státě Missouri do rodiny advokáta a pozdějšího amerického kongresmana a soudce Williama L. Hungatea. Přestože to podle povolání otce nevypadá, narodil se David do hudební rodiny. Matka byla operní pěvkyně a otec byl amatérský saxofonista a pianista, který každý den po příchodu z práce zasedl k pianu a hrál a zpíval písničky všech žánrů. K Davidovi se díky otci dostávala spousta muziky od alternativního jazzu až po bluegrass.

 

Ještě jako dítě se začal učit na trombon, na který se nejdřív učil sám a od jedenácti let začal dojíždět do Saint Louis na hodiny k tamějšímu prvnímu trombonistovi saintlouiského orchestru. Od dvanácti začal hrát s prvními dechovkami a tanečními orchestry a někdy v té době se začal učit i na kytaru a saxofon. První profesionální práci dostal v patnácti, kdy začal na saxofon a kytaru hrát v místní countryové kapele Missouri Bob and Country Gents.

 

K baskytaře se dostal spíš díky náhodě. Kamarád mu zavolal, že potřebují záskok na jeden koncert. David si půjčil baskytaru a odehrál to. Týž rok v létě vzal nabídku hraní na baskytaru jako prázdninový přivýdělek, a když se vrátil do školy, už ho ostatní brali jako baskytaristu a tak to už zůstalo. Jako své tehdejší vzory uvádí Carol Kaye, Jima Fieldera, Jacka Bruce, Jamese Jamersona, Chucka Raineyho nebo Jerryho Jemmotta.

 

Za vysokou hudební školu si zvolil na hudební fakultu North Texas State University, která byla v mezi mladými jazzmany proslulá, neboť na ní byl špičkový jazzový orchestr One O’Clock Lab Band. S nimi Hungate hrál i na Montreaux Jazz Festivalu v roce 1970. Na této škole se také naučil hrát z listu a jedním z jeho kolegů byl i pozdější špičkový studiový kytarista Dean Parks, se kterým se potkali na mnoha nahrávkách.

 

Los Angeles

V roce 1971 dostal během jednoho týdne hned dvě nabídky - jednu od Woodyho Hermana a druhou od Sonnyho & Cher. Vybral si druhou možnost a přestěhoval se kvůli nim i do Los Angeles, kde se začal živit coby nájemný hráč. To už se znal s bubeníkem Jeffem Porcarem, kterého o rok později doporučil k Sonnymu & Cher, když se uvolnil bubenický post.

 

Výraznější studiovou kariéru odstartoval po roce 1974, kdy během několika let natočil desítky alb, např. pro Seals & Crofts, The Righteous Brothers, The Pointer Sisters, pro Donovana, Neila Diamonda nebo Boze Scaggse.

 

Často se během natáčení potkával s Jeffem Porcarem a klávesistou Davidem Paichem. Vytvořili společně tak šlapající rytmickou sekci, že si je lidé začali zvát dohromady a i díky tomu se objevili na nesmírně úspěšné desce Boze Scaggse Silk Degrees, ke které také odjeli na turné, doplněni o kytaristu Steva Lukathera a dalšího klávesistu Steva Porcara.

 

O Miku Porcarovi

„Poprvé jsem ho slyšel, když mu bylo patnáct a mně bylo přes dvacet. Úplně mě rozsekal a stal se z něj jeden z mých nejoblíbenějších basistů. Měl neskutečnou techniku a načasování. Nikdo nehrál s Jeffem lépe než on. Myslím, že se mi dostává příliš mnoho uznání coby prvního basisty Toto. Mike s nimi hrál pětadvacet let, přes všechny vzestupy a pády, a vždycky hrál skvěle a přicházel se skvělými linkami. On si zaslouží uznání. Je pro mě smutné, že jsem zpátky v Toto jen proto, že život nebyl k Mikovi fér. Vždycky pro mě bude vzorem, jako muzikant i jako člověk.“

 

Toto

V roce 1976 začali Jeff Porcaro a David Paich přemýšlet o vlastní kapele. Dali dohromady první demo nahrávky a ty zaujaly společnost Columbia Records natolik, že s nimi podepsala smlouvu. Podmínka nahrávací společnosti byla, aby se dala dohromady sestava muzikantů z úspěšného turné Boze Scaggse - tedy Jeff a Steve Porcarovi, David Paich, Steve Lukather a David Hungate.

 

Doplněni o zpěváka Bobbyho Kimballa začali pracovat na první desce, která spatřila světlo světa v říjnu 1978. Album pojmenované Toto si vedlo výtečně v hitparádách v USA i v Evropě hlavně díky hitu Hold The Line, slušně si vedly ale i skladby Georgy Porgy a I’ll Supply The Love. Kapela vyrazila na své první americké turné a na jeho konci začala pracovat na druhém albu.

 

Hydra vyšla v roce 1979, a přestože nedosáhla úspěchu první desky, slušně se prodávala a velké obliby dosáhl singl 99. Během následujícího turné odehrál David Hungate pouze polovinu a na druhé za něj zaskočil Mike Porcaro. David se v té době již přestěhoval do Nashvillu, kde zahájil úspěšnou kariéru studiového muzikanta, producenta a aranžéra.

 

S Toto natočil ještě desku Turn Back, která i přes nesporné kvality skončila daleko za očekáváním, a především nejprodávanější album Toto vůbec, IV, které získalo šest cen Grammy a pochází z něj hity jako Rosanna, Africa, Afraid of Love a I Won’t Hold You Back.

 

O Jeffu Porcarovi

„Jeff byl absolutně nejlepší bubeník. Z nějakého důvodu se mu líbilo, jak hraju. Ale i když jsem byl o šest let starší, duševně byl o několik tisíc let přede mnou, stejně jako před všemi ostatními. Měl v sobě génia, moudrost a charisma. Každý, kdo ho jen trochu znal, k němu vzhlížel. V hudbě byl téměř vždy vůdcem, ke kterému se každý obracel pro souhlas. Pokud to Jeff odsouhlasil, byli jste v sedmém nebi. Pokud se mu něco nelíbilo, byl na druhou stranu schopen dost kousavého sarkasmu.“

 

Nashville

Krátce po natočení IV David Hungate z Toto odchází a natrvalo ho nahrazuje Mike Porcaro. David se chtěl v té době věnovat kariéře v Nashvillu a vychovávat své dva syny, kteří se mu narodili v letech 1980 a 1982.

 

Díky tomu, že hrál na několika country nahrávkách ještě coby rezident v LA, měl v Nashvillu snadnější start a zakrátko se etabloval na místní scéně. S některými umělci pracoval dlouhodobě a s některými jen na jednu či dvě desky. K těm prvním patří především Chet Atkins, Ricky Skaggs, Kenny Rogers a také Boz Scaggs, k těm druhým například Shania Twain, The Chieftains, Reba McEntire, Joe Cocker, Earl Scruggs, Lynda Carter nebo Emmylou Harris.

 

V době své session kariéry také přestal úplně koncertovat a vrátil se ke koncertům až coby host během krátkého evropského turné Toto v roce 1997 na podporu alba Toto XX. V roce 2008 se objevil na několika koncertech s Lyndou Carter a po nich začal hrát v kapele Vince Gilla.

 

Toto podruhé

V roce 2013 se David rozhodl, že odejde do důchodu a ukončí kariéru s tím, že sem tam něco nahraje. Jako šok tak pro něj bylo, když mu David Paich napsal e-mail, zda by se nevrátil do Toto pro turné v roce 2014. Pro Hungatea to bylo něco jako splnění snu a rád se připojil a dle svých slov „proživá nejúžasnější dny svého života.“ Objevil se také na několika skladbách nejspíš posledního alba Toto XIV, které vyšlo v květnu 2015, a na basu hraje i na následujícím evropském a americkém turné.

 

Vybavení

Baskytary

Alien Audio Constellation

 

Aparát

TecAmp BlackJag 900 (900W zesilovač)

TecAmp L410 Classic (4x 10” kabinet)

 

Efekty

MXR Bass Preamp

MXR Ten Band EQ (desetipásmový ekvalizér)

MXR Bass Compressor

Telefunken V76 (studiový pre-amp)

Tube-Tech EQ MEC 1A (studiový ekvalizér)

Teletronix LA2 (studiový limitér)

 

Struny

D’Addario

 

Diskografie (výběr):

sólově:

Souvenir (1996)

 

spolupráce:

Toto: Toto (1978), Hydra (1979), Turn Back (1981), IV (1982), XIV (2015);

Sonny & Cher: Sonny & Cher Live (1971);

Seals & Crofts: Unborn Child (1974), Sudan Village (1976), Get Closer (1976);

The Righteous Brothers: Sons of Mrs Righteous (1975);

Donovan: Slow Down World (1976);

Boz Scaggs: Silk Degrees (1976), Down Two Then Left (1977), Middle Man (1980), Other Roads (1988), Starbox (1993), Memphis (2013);

Dolly Parton: Say Forever You’ll Be Mine (1976), Here You Come Again (1977), Heartbreaker (1978), Something Special (1995), Treasures (1996), Dolly (2009);

Neil Diamond: Beutiful Noise (1976), Tennessee Moon (1996),

Diana Ross: Baby, It’s Me (1977),

Olivia Newton-John: Totally Hot (1978)

Barbra Streisand: Songbird (1978), Wet (1979), Guilty (1980);

ELO: Xanadu (1980);

Billy Presto: The Way I Am (1981);

Greg Lake: Greg Lake (1981);

Lee Ritenour: Rit, Vol. 1 (1981);

Reba McEntire: Just A Little Love (1984), The Last One To Knot (1987);

Joe Cocker: Civilized Man (1984);

Chet Atkins: Stay Tuned (1985), Street Dreams (1986), Sails (1987), C.G.P. (1988), Read My Licks (1994);

Kenny Rogers: I Prefer The Moonlight (1987), Something Inside So Strong (1989), X-Mas (2000);

Ricky Skaggs: Kentucky Tunder (1989), My Father’s Son (1991), Solid Ground (1995), Life Is a Journey (1997), A Skaggs Family Christmas (2005);

The Chieftains: Another Country (1992);

Shania Twain: The Woman In Me (1995);

Chuck Leavell: What’s in that Bag? (1998);

Earl Scruggs: Earl Scruggs And Friends (2001);

Lynda Carter: At Last (2009), Crazy Little Things (2011);

Willie Nelson: Remember Me, Vol. 1 (2011);

Vince Gill: Guitar Slinger (2011);

Chris Botti: Impressions (2012);

Emmylou Harris: Old Yellow Moon (2013).

Psáno pro časopis Muzikus