Bass profil - Cliff Williams

Cliff Williams

Osminový muž v pozadí

Basista, který je dnes synonymem pro jednoduchý a přímočarý styl hraní a groovující basové linky, kterými podporoval obě hlavní hvězdy AC/DC - Anguse Younga a Briana Johnsona. V průběhu sedmdesátých let však hrál i v jiných kapelách a tam dokazoval, že nejen osminami živ je basista, a především v art rockových Home dokazoval, že umí zahrát i výrazně a melodicky. Vždy však poskytoval skladbám tolik potřebný groove. A protože v současné době ohlásil svůj odchod ze scény, je to ideální adept na dnešní basový profil.

Začátky

Clifford Williams se narodil 14. prosince 1949 v Romfordu, v britském hrabství Essex. Hudbě ale podlehl především po přestěhování rodiny do Liverpoolu v roce 1961, kdy se v městě, které zrodilo The Beatles, rozmáhal Merseybeat a vznikaly v něm desítky kapel. Všichni ve škole chtěli být slavnými rockovými muzikanty a Cliff nebyl výjimkou. Ve třinácti založil svoji první kapelu, kde hrál nejdříve na kytaru, ale později přešel na baskytaru, protože neměli basistu. V této době ho ovlivňovali především The Rolling Stones, The Kinks nebo Bo Diddley.

Přestože chodil na pár hodin k učiteli, byl Cliff Williams především samoukem a učil se z poslechu svých oblíbených kapel. V šestnácti se rozhodl odejít ze školy a začít se živit jako muzikant. Tedy, jako muzikant hrál po nocích a přes den pracoval jako řemeslník.

Krátce poté se přestěhoval do Londýna, kde bral jakoukoli práci, která by ho jakžtakž uživila, a mezitím se snažil prorazit coby muzikant, nicméně až do roku 1970 s nevalným úspěchem.

Home

V roce 1970 potkává Williams kytaristu Laurieho Wisefielda, s nímž nejprve zakládá kapelu Sugar, aby se zakrátko rozpadla, a oba se přidali ke zpěvákovi Micku Stubbsovi, klávesistovi Clivu Johnsovi a bubeníkovi Micku Cookovi a společně založili kapelu Home.

Kapela, která se vezla na nově vzniklém stylu art rock, podepsala zakrátko nahrávací smlouvu se CBS Records a v roce 1971 vydala své první album Pause for a Hoarse Horse. Kapela se pak vydala na turné, kde předskakovala Led Zeppelin, Argent, Jeffu Beckovi nebo The Faces. V roce 1972 vydávají své druhé album pod názvem Home a je to jediné album, které zabodovalo v britském žebříčku, když se dostalo na 41. pozici. Na albu je rovněž jejich jediný významnější hit Dreamer. V říjnu téhož roku předskakovali Mott the Hoople a zaznamenali u fanoušků i u kritiky obrovský úspěch a o rok později se stejným úspěchem předskakovali Slade. Bohužel se koncertní úspěch neodrazil v prodejnosti jejich dalšího alba Alchemist (1973), inspirovaného novelou Dawn of Magic Louise Pawelse. Kritika album mimořádně ocenila, ale fanoušci si album nekupovali, a tak v roce 1974 došlo k rozpadu kapely. Předtím ještě stačili natočit nikdy nevydané čtvrté album a jako doprovodná kapela jeli americké turné s Alem Stewartem.

Bandit

V roce 1975 formuje Cliff Williams novou kapelu společně se zpěvákem Jimem Diamondem, kytaristy Dannym McIntoshem a Jamesem Litherandem a bubeníkem Grahamem Broadem. Pojmenovali se Bandit a v roce 1976 vydali stejnojmenné album. Kombinace hard rocku, funku a glam rocku ale na pozadí punku neměla vůbec šanci, a tak deska bez větší pozornosti zapadla. V roce 1977 fungovali jako doprovodná kapela Alexise Kornera a natočili s ním album The Lost Album. V témže roce ale dochází k rozpadu sestavy a Cliff Williams na doporučení spoluhráče Jamese Litherlanda jde na konkurz k AC/DC.

AC/DC

Rockoví giganti, kteří tehdy slavili čerstvě úspěch s alby High Voltage, Dirty Deeds Done Dirt Cheap a nejnovějším Let There Be Rock, vyhodili basistu Marka Evanse a hledali za něj náhradu. Cliff Williams se konkurzu rád zúčastnil, neboť viděl AC/DC v programu Top of the Pops a líbila se mu jejich energie. S kapelou odehrál čtyři jam sessiony, během kterých se seznamoval s repertoárem, a nakonec se rozhodovali mezi ním a Colinem Pattendenem, tehdejším basistou Mannfred Mann’s Earth Band. AC/DC se rozhodli pro Cliffa a na tomto místě je dobré zmínit, že Colin Pattenden tehdy u Mannfreda Manna hrál s bubeníkem jménem Chris Slade, jehož není fanouškům AC/DC třeba představovat.

Cliff naskočil do rozjetého vlaku a okamžitě s kapelou absolvoval turné k propagaci alba Let There Be Rock.

O rok později se již účastnil nahrávání alba Powerage, solidního, ale v kontextu AC/DC průměrného počinu. Vše si vynahradil v roce 1979, kdy vydali album Highway to Hell s několika hity a obrovským mezinárodním úspěchem. Kapela byla v této době tak rozjetá, že ji nezastavila ani smrt ikonického zpěváka Bona Scotta, kterého nahradil neméně ikonický Brian Johnson. S ním vydávají v roce 1980 album Back in Black, vlastně nejúspěšnější album v historii AC/DC, jehož prodejnost přesáhla v USA 22 milionů prodaných nosičů a jež obsahovalo nestárnoucí hity Hells Bells, titulní Back in Black nebo You Shook Me All Night Long. A následující For Those About To Rock We Salute You z roku 1981 jen podtrhla status AC/DC.

Po natočení relativně neúspěšného alba Flick of the Switch (1983) dochází k vyhazovu bubeníka Phila Rudda, který má v té době příliš velké problémy s alkoholem a drogami, jehož nahrazuje Simon Wright. AC/DC v průběhu osmdesátých let poněkud ustoupili z dobytých pozic, neboť ani deska Fly on the Wall (1985), ani soundtrack Who Made Who (1986) nezaznamenaly výraznější úspěch.

Ten přišel až s deskami Blow Up Your Video (1988) a především The Razor’s Edge (1990) s megahitem Thunderstruck. To už seděl za bicími zmiňovaný Chris Slade. Ale pouze do roku 1994, kdy se do AC/DC vrací napravený hříšník Rudd.

Následující vynikající alba v zásadě jen utvrzují výjimečný status AC/DC na poli hard rocku. Ať už se jednalo o Ballbraker (1995), Stiff Upper Lip (2000), Black Ice (2008) nebo Rock or Bust (2014). V poslední době však vyvstaly v kapele problémy. Nejprve to bylo onemocnění Malcolma Younga a jeho nahrazení jeho bratrancem Steviem Youngem v dubnu 2014. Na konci téhož roku čelil bubeník Phil Rudd obvinění z držení a požívání drog a z vyhrožování zabitím. Následně mu byl zadržen pas, a nemohl se tak účastnit vystoupení AC/DC na předávání Grammy Awards ani následujícího turné, kde ho nahrazuje Chris Slade. Třetí rána přišla v roce 2016 v průběhu turné. V březnu 2016 Brian Johnson oznámil, že není schopen dále pokračovat v turné, neboť má problémy se sluchem a mohl by o něj natrvalo přijít. V dubnu ho proto pro zbytek turné nahrazuje Axl Rose.

Pro Cliffa Williamse je tohle poslední kapka a na konci turné k desce Rock or Bust oznamuje svůj záměr z kapely odejít. Pravděpodobný je jeho úplný konec v hudebním průmyslu.