Yamaha YC61 - nástroj s waterfall klaviaturou

Všechno dobré uvnitř jednoho nástroje

Yamaha nemohla zůstat pozadu a loni v létě přinesla na trh klávesový nástroj pro živé hraní, který v sobě obsahuje sekce piano, elektrické piano, syntezátor a varhany. Podobný koncept známe i od jiných výrobců, pojďme se ale pod kůži podívat této sympatické Yamaze. Měl jsem tu možnost nástroj několik týdnů testovat a porovnávat jej s konkurenčními.

Yamaha YC61 je malý na první pohled velmi hezký nástroj. Není to žádná plastová krabička, vrchní kryt je plechový a celkově nástroj působí velmi seriózním dojmem. Má k dispozici 61 kláves, o klaviatuře se ještě rozepíšu níže. Na začátku roku 2021 přibyly do rodiny YC ještě dva další nástroje - YC73 a YC88. První jmenovaný má plastovou klavírní mechaniku a 73 kláves, druhý jmenovaný má 88 kláves, dřevěné klávesy, a je tedy předurčen především pro znalé klavíristy.

Koncepčně vychází Yamaha řady YC z nástrojů, které v sobě obsahují jednotlivé sekce - piano, elektrické piano, synth a varhany, chcete-li klon Hammondových varhan. Podobně vypadají nástroje od výrobců Nord, Vox (Korg), Roland, nakonec i nový Hammond SK PRO není nic jiného. Čím se liší? Rozdílů moc není, ale ještě že má každý hudebník své vlastní uši, skrze které preferuje tu nebo tu značku. Za vším je snaha výrobců vytvořit a uvést na trh nástroje na živé hraní, v tomto případě bez zbytečností (arpeggiátorů, rytmů, sekvencerů, obřích barevných displejů), zkrátka jen relativně jednoduché nástroje na živé hraní. Součástí výbavy jsou také efekty ve velmi slušné kvalitě. Každý zvuk je možné opatřit reverbem, delayem, zkreslujícími efekty apod.

Yamaha

V tomto testu se věnujeme Yamaze, budeme se ji tedy držet. Přiznám se, že si netroufám ani posuzovat, zda ta piana, Rhodes nebo Hammondy jsou kvalitnější v červených, oranžových nebo v tomto případě černých klávesách. Vlastní srovnání nechám na vás.

Základní kostra Yamahy YC je tvořena sekcí organ - VCM, AWM2 a FM. Jde o tři varhanní moduly, VCM zní jako Hammond, ostatní dva podobně jako Vox, Farfisa apod. VCM vlastně není Hammond, nazývejme ho v úctě k americkému originálu klonem. Písmenka znamenají zkratku Virtual Circuitry Modeling. K dispozici je tradičních devět táhel, v tomto případě se světelnou signalizací, jak hodně jsou vytažené. Pro vás, kdo jste to nikdy neviděli, jen vysvětlím, že princip zvuku spočívá ve vrstvení jednotlivých alikvotních tónů v oktávách i jiných intervalech, zvuk se následně „prožene“ efekty a na konci je uhrančivý sound, který doprovází populární hudbu, rock, blues a jazz desítky let.

Yamaha YC tedy funguje stejně jako ostatní nástroje s varhanním modulem, výsledný zvuk je z mého pohledu naprosto úchvatný. Výrobce skvěle vyřešil efekty vibrato, chorus i efekt Leslie, který zajišťuje to typické otáčení. Zastavit otáčení lze tlačítkem vedle klávesnice nebo sustain pedálem. Pozor, YC by měla fungovat pouze s originálním pedálem Yamaha FC3A. Další součást zvuku je percussion, mám skvělý překlad do češtiny - naplivnutí. Podobný zvuk se ozve na začátku každého tónu. I tuto charakteristickou část varhanního zvuku zvládli na jedničku s hvězdičkou. A když už jsme u toho, nemůžeme zapomenout na slavné rockové varhaníky, kteří zvuk tohoto nástroje postavili na úroveň kytary. Zvuk totiž začali zkreslovat skrz kytarové aparáty, a tak vznikl neopakovatelný zvuk, který známe např. z hudby Deep Purple. Dnešní moderní nástroje mají vlastní zkreslení - efekt distortion.

Ještě taková poznámka: Na trhu jsou k dispozici efektové krabičky (či spíše krabice), které zajišťují efekt Leslie a zkreslení. Největším výrobcem je firma Neo. Některé nástroje (bez jmenování značek) znějí přes ty krabice naprosto skvěle. U Yamahy si troufám říci, že zvuk, který leze z nástroje, je tak dobrý, že úvahy o dalších krabicích jsou zbytečné. Když to shrneme, tak znovu jednička podtržená. Hodnocení podpoří i skvělá klaviatura. Je to skutečný waterfall, skvěle se ovládá, „glizuje“, přitom s ostatními zvuky se zapne dynamika. Odpouštím výrobci, že nezařadil do nástroje mé oblíbené chrámové varhany. Mohly mít pod jednotlivými táhly devět rejstříků, bohužel tam nejsou.

Piana, elektrická piana

Yamaha dala světu hudby opravdu hodně. Mimo jiné legendární řady akustických pian a klavírů, mimo to také ikonická elektrická piana, mám na mysli piano DX vycházející z Yamahy DX7 a piano CP80 apod. Dovedete si představit některé písně kupříkladu Phila Collinse bez tohoto zvonivého soundu?

Ale postupně, Yamaha YC má k dispozici základní klavírní zvuky vycházející ze samplů klasických nástrojů CFX, S700 a C7. Dalším zvukem je pianino (upright piano) U1. Ani tady nemohu šetřit chválou, všechny klavírní zvuky zní naprosto přesvědčivě, skvěle, a to i ve větším zvukovém aparátu. Za mě osobně je nejlepší prémiové koncertní křídlo CFX. Zvuk je malinko ostřejší (jak to u Yamahy bývá), prostě paráda. V té samé bance najdeme dva modely piana CP80. Je to zvuk 80. let, ale opět velmi nadčasový sound, který zůstává i v dnešní muzice. Zkuste si pustit píseň A Groovy Kind of Love od Phila Collinse a zamilujete se také.

Další rodinou zvuků Yamahy YC jsou piana elektrická. Nemůže chybět tradiční piano Fender, piano DX a samozřejmě Wurlitzer a Clavinet. To vše opět ve vynikající kvalitě.

Sekce Synth, Others

Jaké další zvuky kromě varhan a klavíru potřebuje hráč na pódiu? Smyčce, žestě a ostatnídechy, občas flétnu, sólový lead, možná zvonky, občas kytaru, basu. Yamaha má zvuky rozdělené do banky Synth a banky Others, kde jsou spíš zvuky akustických nástrojů. Nástroj si bere to dobré, co Yamaha už před lety vymyslela, například FM lead je naprosto famózní zvuk. Z akustických nástrojů mě velmi oslovily trumpety, horny a pozouny, naopak mezery vidím ve flétnách, saxofonech (kromě tenoru), akordeon, foukací harmonika, chromatické nástroje (xylofon apod.) znějí skvěle, stejně tak basy. V bankách je akustický bas, bezpražcová basa, slap atd.

Vlastní praxe

Konečně se dostáváme k tomu, jak se vlastně s nástrojem pracuje. Koncepce je následující: Yamaha YC má k dispozici 80 nastavení Live set a tam se všechna uživatelská data ukládají. Tzn. připravíte si kupříkladu piano Rhodes s lehkým zkreslením a uložíte zvuk například do Live setu číslo 1. Tam také zůstane přesně tak, jak jste ho nastavili. Jinými slovy, nástroj nic neukládá do samotných zvuků, ale do Live setů. Tak je možné vytvořit vlastní nastavení zvuků, přepínání je velmi rychlé, pohodlné, lze je nastavit i pomocí nožního pedálu. Týká se to všech sekcí nástroje včetně sekce varhanní. V mém případě jsem si vytvořil zvuk prvních třech táhel, bez zkreslení, bez percussion, efekt Leslie na pomalé otáčení. Po volbě zvuku potom při hraní mohu měnit jednotlivé parametry, řešit zkreslení, rychlost otáčení atd. naprosto pohodlně. K nástroji je možné připojit i expression pedál, kterému je možné přidělit třeba funkci zkreslení apod.

Yamaha YC má systém keyA a keyB. Co to je? Jsou to dva samostatné zvukové generátory, které lze propojit pomocí jednoduchých přepínačů z hlavního panelu. V praxi např. budete hrát na piano a chcete přidat smyčce. Pod keyB si nastavíte smyčce, hned vedle je hlasitost, je to velmi jednoduché. Dokonce při použití obou zvuků je možné přidat i organ. Můžete tak hrát třeba Radio Gaga, kde je piano, smyčce a varhanní zvuk. YC má také zajímavou a velmi praktickou MIDI implementaci. K nástroji je možné připojit master keyboard a jednu z částí pustit do něj. Lze tedy hrát na dvoumanuálové varhany, nebo rozdělit zvuky ze sekcí, například piano a dechy, akordeon, cokoli. Je to velmi praktické. Součástí nabídky jsou i funkce masterkeyboardu, lze ovládat i složitější zvukové moduly pomocí dat, nastavení ale nelze uložit do Live setů, což je podle mě škoda. To ale nemění nic na tom, že máme co do činění s naprosto skvělým nástrojem.

Technická specifikace

https://cz.yamaha.com/cs/products/music_production/stagekeyboards/yc/