Výrobci hudebních nástrojů to mají, zdá se mi, těžší a těžší. Soupeří totiž v boji o zákazníka sami se sebou. Respektive se svými výrobky, které onomu zákazníkovi prodali v minulosti. Zákazník je teď prostě má, používá a je spokojen. Nezbývá, než ho něčím přesvědčit, že spokojen není a že k té spokojenosti mu schází právě nový model XY. Naštěstí má ale věc svá pozitiva. Někdy se totiž opravdu podaří přijít se zajímavou novinkou, ale hlavně: obnovený typ vykazuje často přednosti před několika lety o třídu dražších modelů nástrojů.
Dnešní testovaná souprava firmy Yamaha je také výsledkem inovací. Vychází z řady Stage Custom. Napříště se ovšem Stage Custom dále dělí na Advantage a Standard. Zdálo by se, že Standard jsou prostě bývalé Stage Custom, ale i zde došlo k určitým úpravám. Předchozí verze měla korpusy z kombinace falkaty a filipínského mahagonu s vrstvou břízy na povrchu, nyní falkata u modelu Standard absentuje. Došlo k prodloužení hloubky velkého bubnu z 16" na 17" a tom tom holder nyní umožňuje zásun činelového stojánku.
Verze Advantage v korpusu falkatu obsahuje. Úprava je, na rozdíl od matného povrchu modelu Standard, lesklá a liší se také typ použitých mušlí. U soupravy Standard to jsou malé single mušle, verze Advantage má klasické podlouhlé průběžné mušle přes celou délku korpusu. Zde ovšem musím upozornit na jednu zajímavost. Je jí verze povrchové úpravy Vintage, která je dodávána se single mušlemi.
Korpus velkého bubnu má u Advantage devět vrstev, ostatní korpusy osm, u provedení Standard mají všechny bubny po osmi vrstvách. Společnou a významnou novinkou obou verzí nových Stage Custom je aplikace systému Yess pro uchycení tomů bez zásahu holderu do korpusu. Dokonalá "válcovitost" korpusů je zajištěna použitím technologie Air Seal, známé z výroby Recording a Maple Custom. Řada Advantage nabízí kromě dvou modelů čtrnáctipalcových malých bubnů (dřevo a ocel) také dřevěné virbly o menších průměrech - Picollo (13"), Soprano (12") a Sopranino (10").
Testovaná souprava Advantage byla pětibubnová konfigurace, označená v katalogu jako SCA0F5 ve fialovém provedení, firmou označeném jako violet metallic. Rozměry tom tomů byly 10"/9" a 12"/10", floor tom 14" na 14", velký buben 22" s hloubkou 17". Souprava obsahuje ocelový bubínek SD 265 14" na 5,5", pokud by ovšem měl zákazník zájem o verzi soupravy s dřevěným malým bubnem, najde ji pod označením SCAW2T5.
Součástí setu je hardware ze "sedmistovkové" řady, jmenovitě dva činelové stojany (rovný a šibenice), stojan na hi-hat a malý buben, šlapka a tom holder. Ten je ovšem z vyšší "devítistovkové" řady a, jak už bylo řečeno, je ve verzi triple, tedy má kromě otvorů pro holdery dvou tomů ještě třetí otvor pro případné umístění činelového držáku. Doporučenou, v základní verzi hardware ale nedodávanou součástí, je třínohá otočná stolička DS 750.
Souprava je osazená blánami firmy Remo, ovšem její tchaj - wanské filiálky. Korpusy pak nesou označení Made in Indonesia. Na tomech najdeme nahoře i dole UT BA Head, odpovídající zhruba Ambassador Clear. Blány reagují dobře a mají pro jednovrstvé modely charakteristické bohaté spektrum s delším sustainem. Velký buben se dívá zepředu černou blánou bez otvoru s logem a vnitřním tlumícím prstencem. Hrací strana je osazena ekvivalentem Powerstroke, tento asijský bratr je označen UT Bass Head. Stejně jako přední rezonanční blána má i tato zabudována tlumící okruží. Díky tomu se "chová zdvořile" a milovníkům otevřenějšího tónu velkého bubnu zajistí možnost netlumení dekou, či dalšími dusidly, nutnými implantovat dovnitř bubnu. Malý buben má vespod blánu UT Snare Head a seshora jednovrstvou pískovanou UT Ba Head. Pískování použité na této bláně se poněkud liší od amerických ambassadorek, je jemnější a připomíná mi nástřik, který na své coated modely používá firma Premier.
Hrací blána je velmi živá, pro ocelovou verzi bubnu snad až moc, má však opět příjemné široké spektrum zvuku, podobně jako její průhledné kolegyně na tomech.
Mechanika je standardní Yamaha, změna se dá postřehnout v použití systému Yess, díky němuž je trochu omezeno vysunutí a zasunutí tomů z holderu. Běžným požadavkům na umístění tomů by však měla i tato verze vyhovovat. Jednořetězová šlapka k velkému bubnu působí důvěryhodně a nemělo by se stát, že se při vyšší zátěži "rozklíží".
Zvukově se na bubnech hodně prosazuje použitá bříza. Při srovnání 10" tomu Advantage a Standard necítím příliš velký rozdíl mezi verzí s vrstvou falkaty a verzí bez ní.
Klady i zápory březových korpusů jsou obecně známé a dají se pochopitelně vysledovat i tady. Tomy i šlapák nejdou až tak do hloubek a hlasitostí, které by si člověk uměl představit, na druhou stranu není jimi produkovaný zvuk rozhodně placka a věřím, že kontrolovanější souprava například vyjde vstříc zvukařům v ne příliš ideálním akustickém prostředí. Zvuk také hodně ovlivní případná změna typu blan. Pokud by majitel přešel například k dvojitým Emperor Batter, nebo k Pinstripe, zvuk se určitě zakulatí a ztloustne.
Každopádně bych vyzkoušel odlišný typ hrací blány na malý buben, v tomto případě doporučuji nějakou hodně "suchou" verzi, například dírkovanou Genera Dry od Evanse. Potlačily by se tím zázněje, které jinak bubínek má při rimshotu a při hře blíž ke kraji. Samozřejmě by šel problém vyřešit přiložením tlumícího kroužku, nebo klasickou lepící páskou, ale pozor na udušení charakteru bubnu. Při těchto verzích tlumení totiž lehce dojde k efektu, kdy z bubnu zní především spodní blána se struníkem a zvuk působí dojmem určitého "basového papírku". Doporučuji proto začít prací s ladícím klíčem, nebo výměnou blány, až pak přichází ke slovu kobercovka...
Nejdůležitější je pochopitelně vyladění soupravy, i když v tomto případě je trochu omezeno možnostmi, které bubny nabízejí. Týká se to především tomů. Každý má svou danou výšku, ve které proznívá korpus nejlépe, a jakmile se od ní odchýlíte, ztrácíte kvanta zvukové barvy nástroje. Také poměrně brzo dochází při podladění k "vrčení" blan, které bych přece jen přisuzoval trochu odbytěji usazenému rámečku blány, než by tomu bylo u "pravých" Ambassador. Tak přece jen se u blan ten tchaj-wanský původ nějak projevil...
Struník malého bubnu funguje dobře, i když i jeho nastavení je poněkud omezeno. Milovníkům měkkých témbrů bubínkového zvuku budou asi některé barvy chybět. U SD 265 totiž při napínání struníku velmi rychle dojdete k "zavřené" verzi, v níž reaguje velmi krátce, při zpětném povolování se zase příliš rychle rozsyčí.
Je třeba si ale uvědomit, v jaké cenové kategorii se testovaný nástroj pohybuje. Zařadíme-li nové Stage Custom Advantage mezi další soupravy své třídy, vychází ze srovnání s nimi velmi dobře.
Jde zkrátka o soupravu, která není rozhodně jedinečným mistrovským nástrojem, ale kterou můžete s čistým štítem použít na koncerty i do studia a hlavně ji pořídíte za míň, než kolik by vás stál jeden špičkový velký buben.
Testovaná sada Adventage je za 42 990 Kč, verze s dřevěným bubínkem stojí o 2000 Kč víc. Ve variantě Standard je k mání za 38 990 Kč.
Info:
Bicí souprava Yamaha Stage Custom Adventage z inovované řady Stage Custom, vylepšená o tripleholder, Yess System a Airseal systém. Ceny jsou: sada Adventage je za 42 990 Kč (verze s dřevěným bubínkem stojí o 2000 Kč víc) a sada Standard je k mání za 38 990 Kč.
Plus:
finančně velmi dostupný nástroj s parametry vyšších tříd
Mínus:
omezená možnost ladění tomů
průměrný malý buben
