Yamaha PSR–S970 - aranžovací pracovní stanice

V prvním čísle letošního roku jsme si v testu představili nejnižší model řady PSR-S670. Dnes na nás bude čekat vlajkový, nejvyšší model série S PSR-S970.

V úvodu si v krátkosti řekneme, co nám nabízí oproti předchůdci ve své výbavě nový model PSR-S970. Devětsetsedmdesátka má k dispozici nový sedmipalcový displej. Zvukové barvy nástroje byly navýšeny ve všech kategoriích (1510). To stejné platí pro hudební styly (450). Kapacita paměti pro rozšiřující balíčky se zvedla na osminásobek (512 MB). Navýšení se dočkaly i efekty nástroje. DSP (322) a Reverb (52). Nově se mezi efekty objevil hlavní kompresor. Přibyly i presetové banky u Multi Padů (188). Tak jako u modelu PSR-S670, i u modelu 970 přibyla nová sekce Live Control. U portů byl změněn video výstup z kompozitního na RGB. Co se týče váhy, nástroj přibral o deset deka. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že se i tento model posunul opět o nějaký ten krok dopředu. Pravda je, že ne tolik jako nejnižší bratříček, model PSR-S670.

První dojem

Po zapnutí se na konci náběhu operačního systému (cca 23 vteřin) ozvalo malé cvaknutí. Stejné tomu bylo i u vypnutí. S tímto jevem jsme se mohli setkat již u devětsetpadesátky. Jedná se o ochranu reproduktorů proti napěťovým rázům, které mohou vzniknout při zapnutí nebo vypnutí nástroje. V jednoduchosti řečeno. Nejdříve naběhne nástroj a až potom se připojí signál k reproduktorům pomocí elektrického relé (to je to cvaknutí). To stejné platí i při vypnutí. Tato ochrana nástroje je pouze u nejvyššího modelu PSR-S970. Ale zpět k nástroji.

Přednímu panelu vévodí sedmipalcový barevný TFT displej. Dojem z něj byl výborný. Tak jako u Tyros 5. Není se čemu divit. Technologie je stejná - aktivní TFT. Parametry jsou ale přece jen trošku odlišné. Devětsetsedmdesátka má o půl palce menší displej. Rozlišení je 800 x 450 bodů a poměr stran je širokoúhlý 16 : 9. Obecně můžeme říci, že TFT displeje jsou lépe čitelné na přímém slunci než obyčejné LCD, což ale jistě víte. Data na úvodní obrazovce jsou také trošku jinak uspořádána. Musím říci, že dva palce navíc jsou skutečně znát. Jedním slovem řečeno, luxus.

Na první pohled mi kromě displeje do oka padlo umístění sekce Live Control. U devětsetsedmdesátky je umístění logičtější a ergonomičtější. Hned nad kolečky Pitch Band a Modulation. Hráč tak nemusí přemýšlet, kde najde knoby a tlačítko Live Control. Jeho ruce jsou vedeny bez velkého přemýšlení logicky rovnou k fyzickým ovladačům.

Co se týče rozložení jednotlivých sekcí nástroje (Song, Style, Voice, Voice Effect atd.), tak zde se nic nezměnilo. Vše je uspořádané tak jako u předchozího modelu.

Zadní panel nástroje nabízí rovněž stejné uspořádání jako model předchozí. Jedinou velkou změnou je zde video výstup. První dojem říká, že firma Yamaha vsadila na osvědčený design i uspořádání. Navíc s drobnými vylepšeními je určitě na co se těšit.

Co nástroj umí

V této části se detailněji zaměříme na nejdůležitější změny, které nám model devětsetsedmdesát v jednotlivých sekcích přinesl.

Začneme zvukovým modulem nástroje. U tohoto nejnovějšího modelu je použita osvědčená „yamahácká“ technologie zpracování zvuku (AWM Stereo Sampling). Kategorie zvuků se nezměnily. Pouze byly navýšeny. Super Articulation (o 69), Mega (o 7), Sweet (o 4), Cool (o 10), Live (o 50) a Organ Flutes (o 10). Navýšena byla i „standardní“ skupina panelových zvuků bez označení kategorie. Nástroj má také k dispozici více bicích sad (o 8). Všechny nástrojové skupiny nabízejí dvě záložky, kde jsou uspořádány jednotlivé zvukové barvy. Presetovou (Preset) a uživatelskou (User).

Celou sekci Voice jsem si pečlivě prošel a musím říci, že bylo skutečně z čeho vybírat. Když se bavíme o „zvukové“ výbavě, musím zmínit i další možnosti. Tedy rozšíření „zvuků“ pomocí rozšiřujících balíčků. Paměť má nyní k dispozici 512 MB s možností kombinace dat z vícero balíčků. A aby toho nebylo málo, můžete pomocí programu Expansion Manager tvořit vlastní zvukové barvy na základě „audio“ vzorků. A funguje to skvěle.

Nástroj při hře využívá služeb pětioktávové „varhanní“ klaviatury s rychlostní citlivostí úhozu. Z mého pohledu se nikterak neliší od předchozího modelu. Nabízí vše, co předchozí model - pětistupňovou citlivost a standardní režimy rozdělení klaviatury. Hra na tuto klaviaturu je velmi příjemná. Musím konstatovat, že u aranžérů firmy Yamaha jsem vždy oceňoval jejich dobrou klaviaturu.

Hudebních stylů zde přibylo rovných 42. Téměř všechny kategorie byly navýšeny následovně: +Audio o 15, Pro o 16 a Free Play o 2. U banky Session byl ubrán 1 hudební styl. U devětsetsedmdesát ky nám ještě přibyla kategorie DJ (10). Nástroj má také nově k dispozici paměť (128 MB) pro další audio styly.

U formálních částí, typů zadávaných akordů nebo tvorby vlastních hudebních stylů se nic nezměnilo. V testu šestsetsedmdesátky jsem psal o tom, že česká polka zní pořád německy. U tohoto nástroje tomu programátoři od Yamahy dali ještě větší korunu. Ve skupině World, na první stránce jsem narazil na Bohemian Waltz (český valčík) z kategorie Pro. A musel jsem se srdečně zasmát. Protože u českého valčíku byla na displeji německá vlajka. Bohužel musím říci, že kolem českého valčíku, tak jak se hraje u nás, pouze proběhl. Možná by páni programátoři potřebovali lekci ze zeměpisu, aby si nemysleli, že česká republika je součástí Německa :-). Na druhou stranu musím říct, že je zde spousta hudebních stylů, které znějí fantasticky a světově. V každé kategorii jsem si našel svoje oblíbené. Hudebním stylům samozřejmě vládne skupina +Audio.

Aby hudební styly a vše ostatní znělo perfektně, má nástroj k dispozici i kvalitní efekty. V této sekci nastaly menší změny. DSP jednotce přibyly další efekty (27). Včetně VCM (virtual circuit modelling). Navýšen byl Reverb (o 8). Nově má nástroj k dispozici hlavní kompresor (Master Compresor) s pěti presety a dvěma uživatelskými. U dalších efektů (Part EQ, Mic/Guitar efekty) se téměř nic nezměnilo. Došlo pouze ke kosmetické úpravě u Part EQ. Nyní má k dispozici o jeden méně (27 partů).

V sekci Multi Pad Control došlo k navýšení presetových banků. Celkem o 62. Všechny ostatní možnosti jsou totožné s devětsetpadesátkou.

U ovladačů přibyla devětsetsedmdesátce sekce Live Control (2 knoby1 a 2 + tlačítko Assign). Dovolím si tvrdit, že tato sekce přinesla spoustu možností, jak pracovat s nástrojem v reálném čase. Myslím, že je to správná cesta a tak trochu návrat ke kořenům. Protože jsem o této sekci popsal v testu PSR-S 670, nebudu se o ní dále rozepisovat.  Pokud se tedy chcete dozvědět o těchto ovladačích víc, podívejte se do Muzikusu číslo 1/2016 nebo nahlédněte do manuálu, který je volně ke stažení na firemních stránkách Yamahy.

Tolik tedy k detailnějšímu pohledu na novinky, které nám přinesl model PSR-S970.

Nástroj v praxi

V této části se zaměříme na to, jak aranžovací pracovní stanice zní, co umí a jak se s ní pracuje v každodenní praxi keyboardisty. A vezmeme to hezky od začátku.

Nástroj je přehledně a logicky rozdělen do několika sekcí - Song, Style, Voice, Voice Effect, Style Control, Registration Memory, Multi Pad Control, One Touch Setting, Octave A Controllers. Pokud jste tedy někdy s nějakým keyboardem pracovali, nebudete mít problém obsluhovat ani devětsetsedmdesátku. Drobné rozdíly mohou být v popisech na předním a zadním panelu v rámci anglické terminologie. Důvod je prostý. Každý výrobce keyboardů používá u nástrojů svůj vlastní „dialekt“. Uvedu malý příklad. Zvukové barvy se na nástrojích označují jako Voice, Sound nebo Tone. Yamaha používá anglický výraz Voice. Za domácí úkol můžete zapřemýšlet, kterým firmám patří zbývající anglické výrazy. :-)

Základní nastavení nástroje je přehledně zobrazeno v hlavním okně. Najdete zde skutečně vše potřebné. Od nastavení Live Control, harmonizace, transpozice, oktávy partu pravé ruky přes nový song, nastavení vokálního harmonizéru, detaily - takt, doba, tempo, akord, rozdělení klaviatury u hudebního stylu a partu v levé části až po hudební styl - název, takt, tempo (zde mi už chyběla jen kategorie stylů), zvukové barvy pravá 1, pravá 2, levá, nastavení multipadů, registrace a vyvážení. Místo vyvážení (Balance) můžeme zvolit Mixing Console nebo Channel On/Off. Ke všem parametrům se dostanete pomocí systémových tlačítek, která jsou umístěna v černé části okolo displeje. V tomto ohledu se u Yamahy nic nezměnilo. Tento systém je roky prověřený a funguje naprosto spolehlivě.

Pokud budete chtít devětsetsedmdesátku nastavit detailněji, stačí vstoupit pomocí tlačítka Function do nabídky. Ta nabízí dvě stránky (Menu 1 a Menu 2). Menu nabízí celkem patnáct záložek nastavení. Můžete zde například nastavit rozdělení klaviatury a typ zadávaných akordů, který má nástroj provádět (Split Point/Chord Fingering). Nebo přiřadit požadovanou funkci pedálu 1 nebo 2 (Controller). Zvolit detailnější nastavení hudebního stylu (Style Setting) nebo songu (Song Setting). Můžete se také přesvědčit, jestli máte k dispozici aktuální verzi operačního systému (System). Takto bych mohl pokračovat dále. Je myšleno skutečně na vše. A to, že bude co nastavovat, mi můžete věřit.

V sekci Song jsem vyzkoušel SMF podklady (mid). Jako testovací materiál mi posloužil můj repertoár, který mám připraven pro vystoupení ve standardu GS. S volbou skladeb, přehráváním, zobrazováním textu nebo notace nebyl sebemenší problém. Vždy jsem přehrál zvolenou skladbu na Rolandu E-50 a potom na PSR-S970, abych mohl vše porovnat. Avizovaná podpora standardu GS byla OK. Formát GS však zněl daleko lépe na E-50. Ptáte se proč? Důvod je jednoduchý. Byl připraven přímo pro tento nástroj. I když Yamaha dodržuje standard GS, na výsledný zvuk bude mít vliv spousta dalších aspektů, a to by bylo na delší povídání.

Po MIDI podkladech přišly na řadu mp3 a wav, které nástroj přehrává pomocí USB Audio Playeru. Jako materiál posloužily studiové podklady i s vokály ve formátu mp3 a wav. Přehrávač nabízí funkce, které jsou dnes již standardem. K dispozici je opakování zvoleného úseku, opakování zvolené skladby nebo všech skladeb a náhodný výběr. Můžete také potlačit vokál, za předpokladu, že je natočen ve středu sterobáze bez efektových kanálů. Samozřejmostí je zpomalení skladby a změna ladění. To vše bez zkreslení původního signálu. Vše jsem vyzkoušel. S ničím nebyl sebemenší problém. USB Audio Player nabízí také funkci nahrávání ve formátu wav (44,1 kHz/16 bitů stereo). Po zapnutí této funkce nástroj nahrává přímo do USB flash paměti. K dispozici je osmdesát minut záznamu pro jednu skladbu. Nahrávat lze podklady ve formátu mid, party hudebního stylu, multipady, pravou ruku 1, 2, připojený signál z Aux In, zvuk z připojeného mikrofonu a kytary. To vše patřičně naefektované.

Malou nevýhodou je, že nemůžete mít zapojen současně mikrofon a kytaru. Nahrávání jsem vyzkoušel. Nejdříve jsem nahrál podklad a kytaru. Tento záznam jsem přesunul do externího rekordéru R-09. Ten připojil do vstupu Aux In. Pustil nahrávání, externí rekordér a dotočil zpěv. A celá nahrávka byla na světě. Ve výsledku jsem byl mile překvapen. Tímto způsobem se dají pořídit docela zajímavé „demonahrávky“.

V sekci Style a Style Control můžete nastavit vše potřebné pro svoji hru s hudebním stylem. Změny v základním nastavení provedete v sekci Function. Sekce disponuje již nějaký ten pátek rovněž standardní výbavou. Jediný velký rozdíl je v počtu hudebních stylů a jejich zpracování. Ty se posunuly opět o další krok dopředu. Nejvíce na mne zapůsobily hudební styly +Audio. Bicí v této kategorii znějí skutečně výborně. Novinka, styly DJ, jsou poplatné dnešní době. Díky sekci Live Control s nimi můžeme pracovat v reálném čase a dosáhnout tak zajímavých výsledků. To však platí i pro ostatní hudební styly. Líbily se mi také oba hudební styly Free Play. Zvolil jsem Ethereal Movie, použil vytvořené orchestrace a zahrál si skladbu Echoes in Rain od Enyi. Znělo to super. Jako kdyby byl styl vytvořen právě pro tuto skladbu. Mohu říci, že si každý najde ty svoje oblíbené.

Nástroj má v sekci Voice k dispozici standardně dedet kategorií zvukových barev, které jsou uspořádány ve čtrnácti skupinách. Skupina patnáctá je určena zvukům z rozšiřujících balíčků a zvukům uživatelským (Expansion/User). I zde je z čeho vybírat. Nejvíce mne zaujala skupina zvuků s názvem S.Art! (Super Articulation). Díky charakteristickým nuancím, zněly tyto zvukové barvy hodně realisticky. Díky absenci kontrolérů - tlačítek Art 1/2, která má k dispozici až Tyros 5, se dá s drobnými nuancemi pracovat velmi omezeně. A to je škoda. Na druhou stranu je nástroj za „poloviční“ cenu. V ostatních skupinách je také z čeho vybírat. V každé kategorii jsem měl několik favoritů. Kdybych je měl vyjmenovat, byl by to slušný výčet.

Efekty nástroje dobře podporují jak celkový zvuk nástroje, tak zvuk připojené kytary nebo mikrofonu. Bonusem nástroje je vokální harmonizér. Pravda je, že nepatří ke špičce mezi vokalizéry. Ale také nikoho neurazí. Zde bych řekl, že výkon harmonizéru odpovídá plně ceně nástroje.

Celkový zvuk keyboardu zní díky použitému zesilovači (2x 15 W) a reproduktorům (2x reproduktory 13 cm + 2,5 cm dome) příjemně a vyváženě. Pokud bych srovnal zvuk nejnižšího modelu PSR-S670 a nejvyššího PSR-S970, bude zde rozdíl jedné třídy.

PSR-S970 versus PSR-S770

Protože k testu dorazily pouze nástroje PSR-S670 a 970, podíváme se v kostce, jaké jsou rozdíly mezi dvěma nejvyššími modely (770 a 970). Model 770 má celkově o trošku menší výbavu. Zvukových barev je zde o 164 méně. Liší se také navýšení jednotlivých kategorií. Nejvíce je to znát u zvukových barev Super Articulation. Je to téměř o polovinu (o 64 méně). Paměť pro rozšiřující balíčky je u sedmsetsedmdesátky pouze třetinová (160 MB). Méně je zde i hudebních stylů (o 90 méně). Marně budete hledat Audio styly nebo rozšiřující paměť pro Audio styly. U efektových jednotek je změna pouze u DSP (o 27 méně). Chybí zde zcela vokální harmonizér. Prostřední model nenabízí video výstup. Rozdíl je i v ozvučení.

Výkon u sedmsetsedmdesátky je stejný. Reproduktory jsou dvoupásmové. Jediný rozdíl je, že nižší model nemá kalotové reproduktory. Rozměrově i designově je nástroj stejný. Oproti devětsetsedmdesátce zhubl o půl kila. Výbava PRSR-S970 odpovídá zcela ceně. Ta je o rovných 21 500 Kč nižší. Pokud vám tedy bude stačit tato výbava, není dál nad čím váhat.

Co ještě pořídit

Firma Yamaha nabízí k nástrojům řady PSR-S různé příslušenství, které můžete v budoucnu potřebovat. Nabídka je skutečně bohatá. Sluchátka, stojany, různé pedály, propojovací kabel pro mobilní zařízení (iPhone, iPod Touch a iPad), USB LAN adaptér nebo různý podpůrný software v podobě aplikací pro iOS. Co v nabídce nenajdete, jsou originál obaly pro jednotlivé modely. To ale vůbec nevadí. Nabízí je spousta dalších výrobců (např. Ashton, Fortex, Proel...). Určitě si z nich vyberete.

Podívejme se z praktického pohledu, co bude potřebovat začínající hráč. Neobejde se rozhodně bez stojanu, obalu a sustain pedálu. To je úplný základ. Pokud patříte mezi pokročilé a experimentátory, můžete se hodit i další příslušenství. Chcete využívat stoprocentně služeb Expansion Manageru ve svém počítači? Chcete, aby váš nástroj bezdrátově komunikoval s počítačem přes domácí WiFi síť? Využijte služeb bezdrátového USB LAN adaptéru. Tento adaptér můžete stejně dobře využít i pro svoje iOS mazlíčky, které budou mít nainstalované „yamahácké“ aplikace z App Storu.

Chcete používat svoje iOS aplikace v terénu, kde není k dispozici WiFi připojení? Žádný problém. Stačí si dokoupit  propojovací kabel i-UX1. Používáte nástroj v kapele? Chcete, aby vaše hra s různými zvukovými barvami byla autentičtější? Používejte nožní ovladač FC7. Využít jej můžete jako volume či expression pedál nebo přiřaditelný ovladač. Chcete například přepínat registrace pedálem, a ne rukou? Dokupte jeden z pedálů FC4 nebo FC5 a vše bude vyřešeno. Bydlíte například v paneláku a nechcete rušit sousedy? Pořiďte si některá z nabízených sluchátek a můžete hrát klidně i o půlnoci. A takto bychom mohli pokračovat dále. Tolik tedy k volitelnému příslušenství a jeho využití.

PSR-S970, UD-WL01 a počítač s Expansion Managerem

V testu PSR-S670 jsem napsal, že nebylo možno vyzkoušet bezdrátový přenos z počítače pomocí programu Expansion Manager přes domácí WiFi síť do nástroje, jelikož nebyl k dispozici USB-WiFi adaptér UD-WL01. Pro test 970 se mi podařilo tento adaptér zajistit. Pojďme se tedy podívat, jak to vše funguje v praxi.

Potřebovat budete nástroj, USB adaptér a počítač, ve kterém máte nainstalovaný program Yamaha Expansion Manager s rozšiřujícími balíčky. Postup nastavení komunikace je následovný: Do USB portu To Device zasunete WiFi adaptér. Na nástroji v sekci Function v Menu 2 v záložce Wireless LAN vyberete požadovanou síť, zadáte heslo a tlačítkem Connect připojíte nástroj do zvolené sítě. Pokud nástroj vypnete, nemusíte mít strach, že tento krok budete muset opakovat, Nástroj si zvolenou síť pamatuje. Po úspěšném připojení ke zvolené síti spustíme program Expansion Manager. V něm zadáte Vyhledat nástroj (Search Instrument). Po malé chvilce se u jména nástroje (v našem případě PSR-S970) zobrazí ikonka aktivovaného WiFi připojení. V tuto chvíli může začít vaše komunikace s nástrojem.

K dispozici jsem měl celkem pět balíčků (01 Bob Test S970, BestOfEurope_S970, Church & Christmas_S970, Mexican_S970 a RussianClassical_S970). Spustil jsem instalaci všech balíčků. Na displeji se zobrazila hláška Now executing a já si šel uvařit kafe, protože čas ukazoval něco přes deset minut. Po úspěšném dokončení nástroj zahlásil, že instalace je kompletní a nástroj bude restartován. Po restartu byla v nástroji k dispozici kompletní data ze všech pěti balíčků.

Expansion Manager také umožňuje vytvoření vlastního balíčku. Ten můžete sestavit výběrem dat ze všech vašich „firemních“ paketů v aplikaci. Tak si můžete připravit svůj vlastní balíček, ušitý přímo na míru. Ponechat jej můžete uložený v programu, nebo si jej překopírovat třeba na „flešku“, abyste jej měli kdykoliv a kdekoliv po ruce. Vše jsem vyzkoušel a vytvořil si vlastní balíček 02 Bob Pack. Myslím si, že je to víc než dobré řešení, protože ušetříte místo v paměti a budete mít k dispozici pouze to, co chcete.

Kromě výše popsaného si také můžete vytvořit vlastní zvukové barvy a bicí sady. K dispozici musíte mít svá nasamplovaná data. Svoje samply pak můžete vkládat do osmi elementů. Software podporuje formáty wav, aif, aiff, sf2. Editační okno nabízí širokou paletu možností nastavení. Ty najdete v záložkách Wave Assign, General, Amplitude, Pitch, Filter a LFO. Tyto záložky nabízejí právě jednotlivé možnosti nastavení. O tom, jak se s jednotlivými parametry pracuje, se nebudu déle rozepisovat. Vydalo by to na další samostatný článek. Pozor, nelze editovat zvukové barvy z balíčků, které jsou označeny zámkem.

Software Expansion Manager je takovou malou přidanou hodnotou k nástroji. Pomůže vám rozšířit možnosti vašeho nástroje. A co víc? Můžete popustit uzdu svojí fantazie a kreativity.

Suma sumárum

PSR-S970 je nejvyšším modelem této řady a druhým nejvyšším mezi „aranžovacími stanicemi“ hned po Tyrosu 5. Můžeme u něj najít některé společné prvky, jako je velký displej, zvukové barvy Super Articulation, hudební styly +Audio, vokální harmonizér, možnost připojení mikrofonu nebo kytary, případně dalšího audio zařízení či kláves nebo připojení většího monitoru, na kterém se může zrcadlit váš displej. Takto bychom mohli ve výčtu pokračovat.

Nástroj nabízí v základu vše, co bude keyboardista potřebovat ke své hře. Jeho hlavní uplatnění vidím ve výuce hry na elektronické klávesové nástroje i jako nástroje pro soutěže a vystoupení. Samozřejmě jej mohou dobře využít všichni ti, kteří hrají v různých malých uskupeních od jednoho do tří hráčů. A všichni hobbyisté, kteří si doma muzicírují jen tak pro svoji potěchu. Dovedu si jej představit i ve studiu, kde může dobře posloužit při výrobě hudby pro reklamu, znělky a další.

Pokud tedy přemýšlíte o koupi nástroje, který by měl splňovat právě to, co jsme si v testu popsali, neměl by PSR-S970 uniknout vaší pozornosti.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

web

http://cz.yamaha.com/cs/products/musical-instruments/keyboards/digitalkeyboards/arranger_workstations/psr-s970/?mode=model