Yamaha Club Custom - bicí sada z firemní série PHX

Myslím si, že zdržovat se představováním firmy Yamaha, by mělo stejný efekt jako snažit se hrát koncert zlomenými paličkami. Proto vás radši místo toho rovnou pozvu na výlet do retrobudoucnosti se soupravou Yamaha Club Custom.

Mám takový pocit, že počátek jednadvacátého století je jak obdobím objevování nových postupů výroby bubnů, originálních designů, hypermoderní mechaniky a kdo ví čeho ještě, tak i zároveň návratem „ke kořenům“.To je například patrné hned u rozměrů, které jsou v případě těchto bubnů docela zajímavé. V poslední době jsem se setkával s čím dál víc hlubšími kopáky, kdy standardem se stala osmnáctka, v mnohých případech i dvacítka, při průměru dvacet nebo dvaadvacet palců. Když jsem vybalil basový buben, myslel jsem nejdřív, že mě šálí zrak, protože to vypadalo, jako by se vrátila léta šedesátá a s nimi obliba v mini. Ano, dalo by se říct, že jde o takovou minisukni, která se ale vážně musí umět nosit, protože odhalí mnohé. Sám jsem se o tom přesvědčil.

Ale „zpátky na stromy“

Buben, který se mi dostal do ruky, tedy pod nohu, má rozměr 22 x 15”! Zvukově mě příjemně překvapil, i když to chtělo trochu si pohrát s laděním. Buben funguje dobře jak při vysokém, tak i při nízkém ladění, které mně osobně je bližší. Je pravda, že se jedná o basový buben, ze kterého sice nezískáte ani mlask ani hutné dunivé basy, ale pravdivý ničím nepřibarvený zvuk. Hodně tedy záleží na použitém ladění i způsobu hry. Velmi pěkně reaguje při nižší a středně velké dynamice, ve vysoké dynamice se trochu ztrácí hutnost a ozývá se nepříjemný plast. Buben je standardně dodáván s blánou typu Powerstroke 3 vyráběnou speciálně pro Yamahu. Přední blána je mléčně bílá rezonanční blána s tlumicím okružím a logem firmy. Přiznám se, že rezonanční blána by byla to první, co bych po koupi soupravy z bubnu sundal. Ale to je věcí názoru a vkusu. Zvuk bubnu, jak už to tak u lepších sad a dřev bývá, se den ode dne víc a víc otevírá a zakulacuje, pěkné.

Součástí sady jsou potom ještě tom-tom 13 x 9” a floor tom 16 x 15 p, opět liché rozměry v hloubce korpusu. Jak přechod tak i kotel při vyšším ladění mají zvuk lehce kovový, s delším dozvukem a do značné míry tedy připomínají charakterem vintage bubny.

Může se tedy říct, že „Mission accomplished“

V tomto směru mě bubny nezklamaly, byl jsem proto dost zvědavý, jak si poradí se středním a nízkým laděním. U prvně zmiňovaného, tedy středního ladění, mě nepřekvapilo vlastně nic, buben v této poloze hraje slušně, no ničím neuchvátí ani neurazí. Bubny znění příjemně, ale můj šálek kávy to není. Otázkou ovšem zůstává, kdybych tyto bubny mohl trápit ještě tak rok, srovnání by mohlo být určitě zajímavé. Co naplat, vzal jsem kličku do ruky a povoloval jsem a povoloval, až jsem se dostal do fáze, kdy při zatlačení dlaní na střed blány se při okrajích objevily vlnky. A tehdy to přišlo, masitý krásně kontrolovaný zvuk bez zbytečných a nepříjemných pazvuků. V tu chvíli jsem si tyto bubny vážně oblíbil. Sice jsem spíš zastánce menších rozměrů, pokud jde o přechody, ale jak šestnáctka, tak, pro mě překvapivě, i třináctka mě uhranuly. Jít hrát někam bigbandovky nebo rock ‘n’ rolly, s těmito bubny bych si rozhodně ostudu neudělal.

Co je důležité zmínit, že jsem v průběhu testu vyměnil obutí. S bubny dodávané jednovrstvé pískované blány jsem nahradil dvouvrstvými pískovkami. Ty podle mého soudu sluší soupravě mnohem víc, i když pro vyšší ladění bych určitě šáhl zpět k nějakým jednovrstvým pískovkám.

Bubínek jsem k dispozici nedostal, k němu vám toho moc neřeknu, jen že je k dostání v několika barevných variantách, stejně jako celá souprava, a že má rozměr 14 x 5,5”.

Mechanika a povrch bubnů

U čeho bych se rád zastavil, je mechanika a povrch bubnů. Yamaha je známá svým precizně provedeným a trvanlivým hardwarem, a ani u této sestavy neudělala výjimku. Vše je do nejmenšího detailu propracované a velmi účelné. Nikde není nic potřeba dotahovat tzv. na krev, vše pěkně drží, a co hlavně, mechanika je decentní, což oceňuji zejména proto, že díky tomu vynikne velmi originální a stylový design povrchu bubnů, který využívá novou techniku - The Swirl Finish. Kombinace dvou barev, z nichž jedna tvoří podklad a druhá doplňuje celý vzhled jakýmisi šmouhami,vytváří iluzi, že se jedná o dvoubarevnou fólii, která se hojně používala u starých souprav. Design vznikl, stejně jako celá tato série, na popud Stevea Jordana (bubeníka známého spoluprací například s takovými hudebníky, jako jsou John Mayer nebo Eric Clapton). Ten na tuto povrchovou úpravu přišel při návštěvě jedné kavárny, kde viděl podobnou malbu na zdi podniku.

Na konec...

Na závěr jsem si ponekapur, pro mnohé z nás zřejmě doposud neznámé dřevo z jihovýchodní Asie. Základním charakterovým znakem tohoto typu dřeva je velká tvrdost a vláknitost. Jde o velmi odolné a pevné dřevo, které ho předurčuje zejména pro využití jako podlah v těžkých provozech, v nábytkářském průmyslu, jako materiál na výrobu konstrukcí a nyní i pro výrobu bubnů. Dá se říci, že co do vlastností se velmi podobá v dnešní době oblíbené bubinze.

Jelikož se jedná o vysoce tvrdé dřevo, nenechte se zaskočit zprvu nízkou rezonancí korpusů. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že každý den, co jsem na mně zapůjčenou sadu hrál, se zvuk bubnů otevíral víc a víc. Zahrálo si na ni více hráčů, mimo jiné například i David Landštof, velký milovník retrosoundu, kterého jste s touto soupravou mohli v posledním měsíci vidět na koncertech Radůzy nebo Xindla X, a každý z ní dostal jiný charakter zvuku, což sice není až tak překvapující, vždyť padesát procent zvuku bicí sady je o bubeníkovi, ale vyplývá z toho něco jiného: Tyto bubny jsou skutečně tvárné a dá se s nimi pohrát, fungují v různých typech ladění i dynamice, i když, jak jsem podotkl, ve vysoké dynamice kopák trochu ztrácí tělo. Ale to může být i tím, že se buben ještě pořádně nerozehrál.

Co říct závěrem? Přiznám se, byl jsem trochu skeptický, když jsem se k tomuto nástroji dostal, protože ve mně rezonovala skepse vůči firmě Yamaha charakterizovaná průpovídkou: „No, co dobrého byste taky čekali od společnosti, která vyrábí všechno, od motorek, motorů do vodních skútrů přes PA systémy až po hudební nástroje.“ Řeknu vám upřímně, po této zkušenosti mohu říct jen jedno: „Mnohé!“  Tedy rozhodně pro Yamahu Club Custom to platí stoprocentně.

www:

uk.yamaha.com/en/products/musical-instruments/drums/drumsets/club_custom/?mode=model