Warwick Rock Bass Vampyre 4 - baskytara netradičních tvarů

Warwick Rock Bass Vampyre 4 - baskytara netradiční
Warwick Rock Bass Vampyre 4 - baskytara netradiční

Jeden z mála netypických nástrojů firmy Warwick, u něhož jedině tvar hlavy prozrazuje příslušnost k mateřské značce. Podobně jako dražší model vyšší třídy Buzzard vybočuje z designérskeho stereotypu a rozšiřuje tak charakteristickou image firmy. Nicméně je dobře, že je na světě.

Stavba nástroje

Krk je slepený ze tří kusů a je přeplátovaný palisandrem coby hmatníkem. Překvapí napojení topůrka - krku k tělu až u posledních dvou pražců (ze čtyřiadvaceti - to je pěkně daleko). K tělu je krk přišroubovaný čtyřmi vruty a fyziognomií je přibližně shodný s krkem, jaký má Fender Jazz Bass. Drobné orientační značky poloh se nacházejí jenom na boční straně z pohledu hráče.

Tělo je zalito černým lakem, a tak není poznat, z jakého je materiálu. Tipoval bych jasan.

Příjemný je náklon chromových mechanik. Při ladění jdou za rukou. Je sympatické, že jak mechaniky, tak kobylka - ač čínského původu - jsou signované logem firmy a nápisem Germany. To u jiných značek čínské výroby (např. Cort, Ibanez) není obvyklé.

 

Stabilita a erotika

Nezvyklé je umístnění jednoho cvoku pro zavěšení popruhu. Ten se nachází až na zadní straně většího z rohů korpusu. Toto řešení nestabilitu neboli nevyvážení nástroje při hraní ve stoji mírně zlepší, ale neodstraní úplně. Baskytaristi vnímající baskytaru jako falický symbol si mohou ale mnout ruce. Mírná nevyváženost je daní - v přeneseném slova smyslu - za pocit nejdelšího falu na světě.

 

Zvuk a ostří

Snímače nesou označení MEC a jsou uloženy v plastových krytech. Sekyra nabízí tři základní druhy zvuku. Jednocívkový snímač u krku hraje pevným středobasovým tónem. Dvojcívkový snímač u kobylky nabízí tvrdý středový zvuk. Oba snímače dohromady produkují zvuk s kovovými středovýškami a mohutným sametovým basem. Něco mezi Fenderem Jazz Bass a musicmanem.

Dvoupásmová aktivka s dostačujícím zdvihem dobarví nabízené možnosti v těch správných pásmech a v podstatě "jenom" zesiluje basy a výšky tak jak má. Ovladače výšek, basů a váhy snímačů mají uprostřed dráhy užitečnou aretaci.

Dá se říct, že tento nástroj zvukově zohledňuje požadavky dnešní doby a je vhodný pro trsátko i prsty.

 

Sustain a vlci

Po celé délce hmatníku je dozvuk víceméně průměrný; zvuk o něco málo rychleji chytne vlka kolem tónu c na struně D a kolem tónu A na struně E. Ale není to nijak tragické.

 

Ladění

Osazení pražci je velmi přesné, intonace ve všech polohách je takřka dokonalá. Stačila lehká korekceč v ladění na druhé oktávě a - sekyra mohla do boje :-).

 

A ještě něco

Nezapomeňte na česnekový řetěz a k tomu kříž na krk. Čím větší, tím lepší.

 

Info:

Warwick Rock Bass Vampyre 4 je čtyřstrunná baskytara s dvoupásmovou aktivní elektronikou. Má dvě oktávy - 24 pražců. Čínská výroba. Cena 19 260 Kč.

 

Plus:

zatím neposkvrněna krví

tvar těla

opravdu přesné ladění na pražcích

tři základní zvuky

 

Mínus:

cena

nevyváženost při hraní ve stoje

struna G přepadává z krku

obrácený balanc snímačů

bez baterie nehraje

 

UPÍŘÍ SEKYRA

... - jak tam ležela, vypadala jako hrůzný přízrak: špičaté zuby, zakrvácená smyslná ústa - při pohledu na ně jsme se otřásli - chlípné vzezření bez jediné jiskry duše. To všechno působilo jako ďábelský výsměch Lucyině nevinné čistotě.

Van Helsing položil Arthurovi ruku na rameno: "Jste statečný mladík, tento kůl musíte prohnat jejím srdcem. Uchopíte ho levou rukou tak, aby hrot mířil přímo do jejího srdce, a do pravé ruky vezmete kladivo. Nato začneme odříkávati modlitbu za mrtvé a pak - ve jménu božím - udeřte." Van Helsing rozevřel modlitební knihu a začal předříkávat; Arthur uchopil kůl a kladivo. Přiložil hrot kůlu na srdce a já jsem zahlédl, jak se bílé maso pod ním promáčklo. Potom vší silou udeřil.

Přízrak v rakvi se začal svíjet; z rozevřených rudých rtů se vydral odporný skřek, až nám ztuhla krev v žilách. Tělo se otřásalo, kroutilo a zmítalo v prudkých křečích; ostré bílé zuby skřípaly a prokously rty, ústa byla potřísněna krvavou pěnou. Ale Arthur necouvl; stále hlouběji vrážel spásonosný kůl, zatímco z probodávaného srdce prýštila krev a rozlévala se kolem. Pohled na ni nám dával sílu a naše hlasy se zvučně rozléhaly pod nízkou klenbou.

A pak se pomalu přestávalo tělo svíjet a kroutit, zuby cvakat a obličej se zachvívat. Nakonec všechno zcela znehybnělo. Arthur odložil kladivo. Zvedl ze země sekyru a jedním šmahem oddělil hlavu od těla. Dílo bylo dokonáno. Arthur se zapotácel a

sekyra mu vypadla z ruky ...

A zde výrobce nachází inspiraci. Tělo nástroje vypadá totiž úplně stejně jako sekyra, která navracela Nemrtvým - pokousaným upírem - klid a mír.

Psáno pro časopis Muzikus