Two Notes Audio Engineering Torpedo Captor X - reaktivní load box s interní digitální simulací reproboxu

Zvědavost... Platím za staromilce a zpátečníka, takže do dneška na kytaru nepoužívám žádné modelingy aparátů. Odmítám se zabývat čímkoli, co nemá lampy, neřve to a neváží to alespoň třicet kilo.

Kolegy, co jezdí s Fractalem nebo Kemperem, upřímně nechápu, kytarové plug-iny jsem zavrhl hned na začátku, prostě „dycky analog“ kluk. Když použiju analogii s auty, kterou určitě každý kytarista čtyřicátník plus zná, tak Marshall je pro mě jako Jaguar a Peavey jako Corvette. Cokoli tranzistorového nebo digitálního bylo pro mě vždy něco jako elektrický skútr, na kterým sice může bejt sranda jezdit, ale stejně jako s tlustou holkou, prostě nechcete, aby vás u toho viděli kamarádi.

Nicméně s každým dalším šedivým vlasem a kilem podkožního tuku ubírám i na nesmiřitelnosti, takže například dieselový kombíky v barvě, co se nemusí mýt, a s koulí už najednou nejsou volbou pro vyhořelé otroky dětí, manželek a hypoték beze stylu, ale auto typu: „... ukaž kámo, super, ty vole, ten stojan na kola, ty jo, ono se to dá tady dole v pohodě vyluxovat, to je super, isofix, jasně, no neber to za 6/100 v dehtu, kánoi dáš v pohodě na střechu, viď?“

Proto když přišla nabídka otestovat nejnovější Torpedo, už to nebylo „ty jo, zase další DI box, kterej nebude ani vzdáleně hrát jako mikrák na bednu. Když je to nahlas, tak jsi starej!“, ale spíš „kdyby to fungovalo, tak by se daly točit kytary i v noci, že jo?“ Je pořád karanténa, nehraje se, manželka v práci, já (jakožto vyhořelej otrok beze stylu) s dětma doma, korona produktivita, začínám v deset večer). A najednou se přistihnu, jak zvědavě chystám festivalový rig, mezi bednu a zesilovač nedávám brzdu, ale novou bílou tajemnou krabičku...

Příprava

Pro potřeby testu jsem si nachystal i klasické mikráky, abych mohl v reálu zkouknout, jak se od sebe Torpedo s běžným zvučením liší. Rovnou jsem nainstaloval i ovládací aplikaci, bez které, jak jsem správně tušil, to nepůjde reálně využít. Captor X se od ostatních produktů Two Notes odlišuje tím, že zastává současně funkci výkonové brzdy, DI boxu a IR loaderu v rámci jedné krabice, která pro svůj další provoz již nepotřebuje IR loader v plug-inu nebo jako další spárované zařízení. Reálně tak umožňuje připojit váš oblíbený zesilovač rovnou do DAW a stejný zvuk si odnést někam jinam bez nutnosti tam instalovat vaše impulzy nebo cokoli dalšího. Prostě all-in-one. Zařízení má vstup Speaker In pro připojení zesilovače (pouze 8 Ω a maximálně 100 W RMS!, a ne naplno, jinak požár trafa, varuje manuál). Nu což, to bych i uměl, s kombem už to bude trochu záležitost redukování impedance, ale za pomoci 16Ω brzdy jako externí bedny a troše pájení by šlo udělat i to... Zde bych uvítal i možnost 16Ω verze. Původní Captory, co mají jen analogovou emulaci nebo externí IR loader, vycházejí ve verzích 4, 8, 16 Ω, i když chápu, že u takhle drahé „brzdy“ je volba univerzálnějších osmi ohmů obchodně dobrým tahem. Propojuji tedy bednu dovnitř i ven, oba dva výstupy, USB, otevírám ovládací software, výstup dávám na stereo, do sterea napanoramuju i fyzické mikrofony...

... a pouštím

Svůj zvuk na mikrofony mám nastavený hned, oddíl brzda funguje na jedničku a útlum až o -38 dB je super použitelný ve studiu. Protože je jedna v noci, aby test byl v základních podmínkách nutnosti útlumu a bez přítomnosti dětí, nechávám brzdu v pozici Home, z bedny leze jen hlasitost puštěného rádia, nastavím mikráky, a rovnou dobrý, dá se točit hned. Ale tohle už jsem uměl i s normální brzdou, teď ta zásadní funkce.

Pouštím si v režii mikrákovou verzi, jsem spokojený a přepínám na DI. Ajaj, na první cvak jsem rovnou zklamaný, zvuk je jak z hrnce, ale nenechám se odradit, něco mám blbě. Jasně! Poťák voicing je zásadní, byl úplně doleva, to nechceš, při otáčení doprava přibývá výšek a ubývá středů, mezi jednou a druhou hodinou mi to přesně vyhovuje, ještě nastavuji správně citlivost na vstupu a celkový výstup...

Ale pořád to není ono, nadto je ve firemních presetech 1-6, přístupných rovnou z otočného voliče na předním panelu, víc efektů, než potřebuju, takže otevírám aplikaci.

Tu musím okamžitě vychválit do nebe, je jasná na první dobrou, umí všechny platformy včetně těch mobilních, na posledním MacOS Catalina běhá parádně, vaše nastavení je schopná uložit buď do počítače, nebo přímo do boxu k použití mimo studio a pro tuto příležitost defaultně ukládá nastavení do iCloudových dokumentů, abyste si to mohli venku naládovat z iPhonu. Super!

Vypínám srandičky typu zdvojení kytary, i když je to pěkný, taktéž EQ, enhancer i reverb a vybírám si s dostupných beden (v rámci základní licence jich je 32) takové, které dobře znám, ale hlavně tu, co mám připojenou. Je to moje dělaná Jensenovka, nacházím podobnou, virtuálně nazvučím podobnýma mikrofonama, co používám, a musím uznat, že se mi daří nejen můj zvuk napodobit, ale dokonce i přerazit. Stejný nedociluju, ale to bych si musel asi udělat svůj impulz, což samozřejmě jde. Ale co už, dávám Peavey Classic 30, protože jsem v programu objevil Classic 50 2x 12” bednu (bude to tedy spíš Deluxe, ale to je podobný). Tady už bych tomu i věřil, to kombo znám nazpaměť a jsem nadmíru spokojený. Zesilovač se chová stejně jako s reálnou bednou. Odpojuji tedy bednu úplně, s tím, že to prostě funguje a klidně bych tomu svoji vlastní nahrávku svěřil.

Čistá radost ze hry

Když už nedělám absolutně žádný kravál, začínám si hrát s nastavením, experimentuju a vyzkouším kdeco. Je opravdu z čeho vybírat, v základu najdeme snad všechny klasické repráky, Celestion, Electro Voice, Jensen, Fane, Eminence a další. Výběr mikrofonů vždy souvisí s vybranou bednou, vždy je tam klasicky Shure 57 a Neumann U 87 plus nějaké další ribbony jiné dynamiky a jiné kondíky, vždy dobré. Dá se nastavit jak pozice, tak vzdálenost, dopředu i dozadu k bedně, fáze se narozdíl od přírody počítá sama, ale lze ji i otáčet. Přiložený EQ, enhancer a reverb funguje dobře, ale vzhledem k tomu, že jsem ve studiu, tak nevyužívám. Výsledné zvuky si ukládám do krabice na pozici 4, 5 a 6 (někdo z vás je dostane, PM Classic Dry, PM Jensen Dry, PM Fastback Dry). S potěšením zjišťuji, že poťáky Output a Voicing jsou globální, takže ještě jednou rychle přejedu všechna nastavení a srovnám úrovně mikrofonů, aby bylo vše stejně nahlas.

Přijetí...

Jsem rád, že jsem našel cestu i pro sebe. Ne že bych si odteď bral Captora na koncerty, tady stále nechápu proč, nemám in-eary, není zas tak náročné sebrat bednu, která beztak hraje, a lidi spíš chtějí slyšet reálnou věc, není to otázka mém nebo zvukařova pohodlí, tohle měnit nebudu. Ale ta možnost natočit reálný záběr o půlnoci bez pruzení sousedů, buzení dětí a následného černého svědomí za každý nepovedený take za to stojí. I když za cenu další bedny, takže možná pošetřím a zvolím původního Captora 16 + Plugin (cca 7000), ale to je zas na další test. Tahle krabice to, co inzeruje, dělá skvěle, i když to není úplně hned a bez kroucení: Ale já mám nakrouceno a uloženo, dneska v noci něco nahraju a nechám to tam!

Technické okénko

reaktivní Load Box (8 Ω, 100 W RMS)

útlum: Home (-38 dB), Club (-20 dB), Stadium (0 dB)

virtuální snímání dvěma mikrofony na základě IR technologie

512 paměťových slotů pro vlastní IR impulzy

32 Virtuálních Boxů, 128 interních presetů

vyvolání oblíbených 6 presetů přímo na zařízení bez nutnosti použití software

8 různých mikrofonů, 8 typů prostoru

ovládací software Torpedo Remote pro všechny platformy včetně iOS a Android

2 výstupy XLR DI (3 routing možnosti: Stereo, Dual Mono, Dry / Wet)

možnost hraní jen přes sluchátka

stereo Reverb lze ovládat hardwarově, stejně jako Voicing

Twin Tracker - virtuální zdvojení kytary

Enhancer - Body, Brilliance and Thickness

noise gate s funkcí learn

plug-in Two notes Wall of Sound pro post processing čistého signálu

možnost dokoupit impulzy online

Technická specifikace