TL Audio Ivory 2

Václav Vlachý, 24. 6. 2003

Jedna ze špičkových firem v oblasti lampových procesorů představila nedávno novou, vylepšenou sérii Ivory. Objevila se před lety jako nová řada modelů, cenově mnohem přístupnějších oproti sérii Classics, aby nabídla za příznivější ceny opravdu skvělý lampový zvuk.

Nejde totiž o klasické, drahé profesionální modely v levnějším kabátě, jediné, co by je této kategorii přibližovalo, by mohla být skutečnost, že lampy jsou napájené nižším napětím (150 V oproti 250 V u série Classics), což teoreticky znamená menší dynamiku (vyšší šum a nižší headroom). V každém případě se jedná o poměrně odlišná konstrukční řešení: Porovnejme si např. mikrofonní předzesilovač PA-1 ze série Classics s předzesilovačem Ivory: PA-1 využívá mikrofonní vstupní transformátor napájející pentodu (třímřížková elektronka s velkou strmostí); jde tedy o čistě lampové řešení, které je mnohem nákladnější, a řada muzikantů i techniků je navíc stejně přesvědčena, že lampový zvuk nedělají pentody, ale triody (dvě triody následují u PA-1 až v dalším stupni). Modely z řady Ivory 5050, 5051 či 5001 (čtyřnásobný mikrofonní předzesilovač) oproti tomu využívají hybridní technologie, kde se spojují výhody polovodičových prvků s lampovými obvody. Na vstupu je špičkový polovodičový čip který potom napájí triodu (lampa s jednou mřížkou); odpadá tedy vstupní transformátor, ale i pentoda a jeden ze dvou triodových stupňů. Říká se, že v jednoduchosti spočívá krása - mluvíme-li o zvuku, v případě série Ivory na tom určitě něco bude.

5051

jednokanálový lampový procesor

Vstupní zesilovač je prvním z pěti samostatných bloků. Může se přepínat pro čtyři různé alternativy: kapacitní mikrofon (aktivováno phantomové napájení 48 V), klasický mikrofon s vypnutým phantomem, vstup pro linku a nebo vysokoimpedanční vstup pro připojení nástrojů (připojení jackem na předním panelu). Polohu s aktivovaným phantomovým napájením není samozřejmě možné přepínat při normální hlasitosti, nechcete-li si zničit drahocenné reproduktory. Linkový vstup je na zadním panelu k dispozici jak v symetrickém, tak v nesymetrickém provedení, navíc je možné přepínání nominální úrovně z +4 dBu na +18 dB (resp. -10 a +4 dBu pro nesymetrický jackový vstup).

Klasické nastavení zisku pro mikrofon se provádí prvkem Gain v rozsahu +16 až +60 dB, pro extrémně hlasité akustické zdroje se používá přepínač PAD, který snižuje citlivost mikrofonního vstupu o 30 dB. Je tady i možnost zapojení filtru, který ořezává frekvence pod 90 Hz a je aktivní pro všechny vstupy. Vstupní sekci ještě doplňují dvě indikační ledky: drive poblikává žlutě, aby upozornila na to, že dochází k většímu vybuzení lampy na vstupu - začíná se tedy projevovat charakteristický elektronkový zvuk, způsobený harmonickým zkreslením typickým pro triody. Červená ledka Peak varuje před zkreslením a rozsvěcí se při úrovni signálu 5 dB pod prahem limitace.

Následuje sekce kompresoru, která je identická jako u dvoukanálového kompresoru 5021. Charakteristiky kompresoru lze přepínat mezi hard knee a soft knee a mají nastavitelné všechny obvyklé parametry: čtyři typy náběhu a doběhu od nejpomalejšího po nejrychlejší, práh citlivosti, kompresní poměr volitelný od 1 : 1,5 až do 1 : 30 (limitace) a funkci Gain Make-Up k dorovnání zisku až o 20 dB. Celý kompresní blok je možné aktivovat tlačítkem Comp On. Když jsem poprvé uslyšel zvuk tohoto kompresoru, který pracuje na stejném principu jako legendární a o mnoho dražší C1 ze série Classics, byl jsem velice překvapen tím, jak přirozeně zní. Nemalou zásluhu má na tom určitě konstrukční řešení na bázi transkonduktačních zesilovačů namísto zažitých obvodů VCA. Zvuk neztrácí na své přirozenosti dokonce ani při nejvyšším kompresním poměru 1 : 30 a například při vokálu dochází k velmi přirozenému vyrovnání velmi jemných a tichých pasáží s těmi nejexpresivnějšími party ve vypjatých polohách, a to dokonce i v režimu hard knee. Ve funkci soft knee probíhá samozřejmě redukce zisku ještě o poznání elegantněji. Dlouho jsem přemýšlel, jak je principiálně možné, aby po tak obrovském vyrovnání dynamiky zůstával zvuk stále tak přirozený. Myslím, že tajemství tohoto efektu spočívá právě v tom, že při hlasitějších úrovních je trioda v předzesilovacím stupni vybuzena mnohem víc a přibarvuje je tedy takovým způsobem, že i po silné redukci těchto pasáží je zvuk jakoby průraznější a "rajcovnější". Oba přepínače (typ komprese a vyřazení procesu) fungují naprosto tiše a bez lupanců, takže při experimentování s nastavením nemusíte poslouchat žádné rušivé zvuky. Jedinou optickou kontrolou, kterou ale máte pro kompresor k dispozici, je VU-metr přepnutý na funkci redukce zisku. Je to možná trochu škoda, protože při nastavování kompresoru už nemůžete zároveň s omezením zisku kontrolovat také výstupní úroveň. Do příslušného bloku by se ještě třísegmentový ledkový indikátor určitě vešel, ale výrobce zřejmě nechtěl "přeplácat" přední panel blikajícími ledkami.

Konstruktér 5051 nezapomíná ani na standardní doplňky, tedy funkci Sidechain a Stereo Link. Po připojení externího procesoru do inzertní zásuvky Sidechain na zadním panelu je funkce aktivována automaticky. To má své výhody i nevýhody: ušetří se sice přepínač na předním panelu, ale pokud nemáte k zadnímu panelu dobrý přístup, což je v instalaci do racku prakticky kdykoli, je vše poněkud komplikované. Vedle tlačítka Link na předním panelu, pro stereofonní využití dvou samostatných jednotek by se určitě přepínač pro Sidechain ještě vešel.

Stejně nenápadně jako kompresor pracuje i funkce Gate, která tvoří malý samostatný blok vtěsnaný pod sekcí ekvalizéru. Její umístění na panelu (za kompresorem) není podle mne příliš logickým krokem; bývá dobrým zvykem řadit ovládací prvky podle toho, jak postupuje signál v procesoru, a tady je to naopak - funkce Gate je zařazená pochopitelně už před kompresí, jinak by ani neměla valný smysl. Tento obvod není podle mne na 5051 nezbytným funkčním doplňkem a já bych se bez něho klidně obešel. Je pravda, že náběhové i doběhové konstanty jsou nastaveny poměrně citlivě, a pokud se práh citlivosti pohybuje velmi nízko, jsou výsledky např. pro mluvené slovo či vokál velmi dobré. Ale ruku na srdce: Zariskujete si ho aktivovat například při nahrávání vokálu, abyste potom dodatečně zjistili, že máte ve stopě usekané některé nádechy nebo jste přišli o náběhy velmi jemných dynamických pasáží? Pro záznam bicích se zase většinou požaduje model s mnohem komplexnějším vybavením, a tak je jeho využití možná akceptovatelné pro živá vystoupení, zatímco uplatnění tohoto doplňku ve studiu zůstává spíše v oblasti teoretických řešení.

Následuje sekce čtyřpásmového lampového ekvalizéru s filtry typu shelving pro spodní a vrchní pásmo. Šířka středových pásem a strmost filtrů pro basy a výšky je nastavená pevně, a proto se nejedná o plně parametrický model - hodí se tedy spíš pro vytváření barevných nuancí než ke korekčním účelům (potlačení nepříjemně znějících frekvencí). Regulace probíhá v rozsahu ą12 dB a jednotlivé filtry jsou přepínatelné vždy pro čtyři různé frekvence. Šířka pásma filtrů pro nižší a vyšší středy je poměrně velká (zhruba dvě oktávy), takže se jednotlivá pásma mohou dobře překrývat. Funguje to na vokály velmi elegantně, zvedání či potlačování užších pásem by zcela jistě už tak přirozeně neznělo. Pro úpravu bicích bych ale pravděpodobně dával přednost parametrickému modelu s plynule přeladitelnými frekvencemi, což ovšem neznamená, že by se 5051 nedala na bubny využít. Externí parametrický ekvalizér je možné stejně dobře zapojit i za procesor, horší by to už bylo s externí funkcí Gate, která musí být zařazena mezi vstupním zesilovačem a kompresorem; inzerty, které by vás tam dostaly, na přístroji pochopitelně k dispozici nejsou.

Přepínačem EQ Pre lze obvody ekvalizéru zařadit i před kompresor, což může být pro určité aplikace výhodnější, oba zvuky si můžete jednoduchým přepnutím porovnávat, a to je velmi šikovné. Méně objektivní už bude srovnávání upraveného a originálního zvuku přepínačem EQ On, protože ekvalizér nemá vlastní dorovnání úrovně, která se při použití filtrů může rapidně změnit (objektivní srovnání lze provádět pouze při stejné hlasitosti). Také mi uniká význam toho, proč jsou oba přepínače příslušející ekvalizéru umístěné na panelu až ve výstupním bloku pod indikátorem.

Zvuk ekvalizéru je ale skvělý, a za to možná stojí i některé věci oželet. Opět jsem se ujistil, že stejně jako u korekčních obvodů lampového mixážního pultu TubeTracker od TLA, zůstává při rozumném používání filtrů barva nástrojů a hlasů velice přirozená a hudebně nenarušená, přičemž regulace jednotlivých pásem spíš připomíná barevné změny, které nastávají při změně pozice mikrofonu, než nějaké filtrační zásahy.

Poslední sekce na procesoru je vyhrazena pro nastavení výstupní úrovně a je zde k dispozici rovněž klasický, kulatý VU-metr, který doplňuje design většiny lampových procesorů a pultů od TLA. Součástí indikátoru je i přepínač funkcí: ručička VU-metru sleduje buď změny vstupní úrovně, nebo signálu na výstupu, ten je kalibrovaný pro dvě různé úrovně. V poslední pozici přepínače se ručička VU-metru přesune doprava a vychyluje se opačným směrem podle toho, jak probíhá redukce zisku v obvodech kompresoru (viz výše).

Ve výstupní sekci najdete přepínače pro ekvalizér, o kterých tu už byla řeč, a funkci Link pro spřažení dvou jednotek do sterea (všechny přepínače mají signalizační diodu). Regulátor výstupní úrovně má aretovanou střední polohu 0 dB (stejně jako potenciometry v obvodech ekvalizéru) a nabízí ještě 15 dB rezervu, kterou oceníte zejména při natáčení do HDR (digitální maximum odpovídá analogové úrovni +18 dBu). Analogový výstup je přístupný na zadním panelu jako symetrický (XLR) i nesymetrický (jack). Při natáčení do HDR oceníte i možnost přikoupit si kartu DO-2 s digitálním výstupem SPDIF. Ta je osazena 24bitovým AD převodníkem s možností samplovací frekvence 44,1 nebo 48 kHz. Hodiny lze řídit i externě přes wordclock. Docela bych přivítal i možnost samplovat na 96 (resp. 88,2) kHz, to umí ale jen karta DO-1, která je určena pro model VP-1 ze série Classics (tam se pohybujeme už ve zcela jiné cenové rovině) nebo ji můžete dokoupit pro lampový mixpult TubeTracker.

5021

dvoukanálový lampový kompresor

Protože již znáte 5051, nemá smysl tento model podrobně popisovat. Jedná se vlastně o zdvojený kompresorový blok z výše popsaného procesoru.

Vstupní zesilovače pro mikrofon tady nenajdete, signál se zpracovává na linkové úrovni, kterou lze na zadním panelu přepínat z +4 dBu na +18 dBu pro výstupy i vstupy. Ty jsou k dispozici opět v symetrickém i nesymetrickém provedení, jako vstupní port je možné využívat i nástrojové zásuvky na předním panelu. Oba vstupy, tedy linkové na zadním panelu i vysokoimpedanční nástrojové, zůstávají stále aktivními a nelze je mezi sebou přepínat jako na 5051, proto se doporučuje nechat připojený vždy pouze ten vstup, který se právě využívá, aby zbytečně nenarůstal šum (pokud není zastrčený jack do zásuvky na předním panelu, je vstupní zesilovač vždy zkratován se zemí, aby se minimalizoval šum). Stereofonní výstup lze propojovat digitálně i u tohoto modelu, dokoupíte-li si kartu DO-2.

Ovládací prvky jsou sice zcela identické jako na modelu 5051 (včetně funkce Gate), ale každý kanál je ještě doplněn o nastavení vstupní a výstupní úrovně (ą12 dB). Úroveň signálu můžete opět kontrolovat pomocí ledek Drive, Peak či Shut (ta poslední indikuje činnost funkce Gate). Oba kanály nepostrádají ani kulatý VU-metr, tlačítka pod ním slouží k zařazení nebo vyřazení kompresoru (Comp On), k přepínání VU-metru na indikaci redukce zisku a u levého kanálu nechybí ani tlačítko pro spřažení obou kanálů do sterea (Stereo Link). Pro oba kanály lze využívat i funkci Sidechain, ta se aktivuje opět zasunutím jacků do příslušných inzertních zásuvek na zadním panelu.

5050

jednokanálový lampový předzesilovač s kompresorem

Pro ty z vás, kteří by měli rádi ve svém studiu zvuk TLA, ale potřebují ještě nějakou tu korunu ušetřit, je tady 5050 - lampový předzesilovač s kompresorem. Je zhruba o třetinu levnější než oba předchozí modely, protože VU-metry jsou nahrazeny ledkovou indikací, nenajdete zde vstup a výstup XLR (pouze symetrický jack) ani přepínání úrovní na zadním panelu. Ovládání kompresoru má méně možností: zůstává sice stejná možnost nastavení funkci Threshold, Ratio a Gain Make-Up, ale Attack či Release má místo čtyř možností pouze dvě volby, nenajdete tu ani funkci Gate či externí přístup do řídícího obvodu Sidechain.

Vstupnímu zesilovači ale oproti 5051 nic nechybí, a nastavení je dokonce přehlednější, protože regulátor vstupního zisku (16 až 60 dBu) je mnohem větší a přepínače pro linkovou úroveň, útlum -30 dB, phantomové napájení a subharmonický filtr (90 Hz) jsou k dispozici samostatně. Přístroj má rovněž nástrojový vysokoimpedanční vstup a výhodou je i mnohem větší a přehlednější regulátor výstupní úrovně. To, co mi předtím chybělo u 5051, byla nezávislá indikace redukce zisku u kompresoru, tady jsem ji našel v podobě osmisegmentového displeje na levé straně (funguje i při vyřazeném kompresoru), zatímco stejný displej na pravé straně ukazuje výstupní úroveň. Nezávislá indikace Drive a Peak už sice chybí, ale vícesegmentové displeje společně s lepší vizuální kontrolou nastavení vstupu a výstupu ji v podstatě plně nahrazují. Dobrým řešením u tohoto modelu je i to, že při zasunutí jacku do nástrojového vstupu na předním panelu se automaticky odpojí linka či mikrofon připojený do zadních zásuvek.

Pro toho, kdo hledá kvalitní a levný lampový předzesilovač s možností jednoduché komprese (např. pro natáčení vokálů), je model 5050 dobrým řešením. V porovnání s dražšími modely obstojí nejen parametrově, ale i zvukově. Omezené možnosti přepínání náběhových a doběhových časů bych neviděl jako handicap, je to jednoduché a účinné, protože tyto konstanty jsou v rámci konstrukce stejně poněkud interaktivní a mění se podle typu vstupního signálu. Pro akustickou kytaru, basu či cinkajícího fendera je pomalejší attack naprosto vyhovující, zatímco pro hladší zvuky a mírnějším náběhem zní rychlý náběh ideálně. Snad nemusel výrobce v rámci úsporných opatření, snižujících cenu přístroje, jít tak daleko, že vynechal na zadním panelu i linkový výstup v podobě XLR, zvlášť když i tento model je možné dovybavit digitálním výstupem DO-2.

Info:

TLA Ivory 2 je nová série lampových procesorů s 24bitovým převodníkem A/D a s konstrukčními změnami oproti řadě Classics. Ceny včetně DPH: 5051 - 26 290 Kč, 5021 - 26 290 Kč a 5050 - 17 290 Kč.

5051

Plus:

skvělý lampový zvuk

má k dispozici většinu důležitých funkcí pro natáčení vokálů

dvě výstupní úrovně

velmi přirozená komprese

EQ zařaditelný buď před nebo za kompresorem

Mínus:

nemá nezávislou indikaci redukce zisku

umístění některých ovládacích prvků postrádá logiku

Sidechain nelze aktivovat na předním panelu

EQ nemá nezávislé nastavení úrovně