Tech 21 PL1 Fly Rig - aneb kytarový pedalboardek podle Rammstein

Byla, nebyla, ještě v dobách nemodelingových, jedna firma Tech 21. A jméno této firmy učinil jeden sympatický chlapík Andrew Barta nesmrtelným, když v roce 1989 představil světu svůj unikátní vynález, kytarový předzesilovač SansAmp. Až tak bylo tenkrát napodobení lampového zvuku na pódiu, či dokonce přímým nahráváním ve studiu povedené. Od těch dob se různé verze SansAmpu s úspěchem pohybují po celém kytarovém světě.

Kytarista Rammstein Paul Landers jako dlouhododobý uživatel SansAmpu, verzí GT2 a PSA, tento legendární předzesilovač při vyvíjení „svého“ pedalboardu tedy nemohl vynechat.

Popis

Uveďme rovnou, že mluvit o klasickém pedalboardu je v případě přes 30 cm dlouhého a 6 cm širokého přístroje trochu nadnesené. Opravdu se vejde do každé jen trochu větší kapsy kabátu.

Horní řada podsvícených otočných ovladačů, několik nenápadných tlačítek, jeden minidisplej a pět necvakajících nožních spínačů na vrchním panelu. Zepředu dva jacky, jeden pro vstup, druhý pro výstup (je současně i stereovýstupem na sluchátka) a vstupní zdířka pro napájecí konektor 9V síťového adaptéru. A z levého boku symetrický výstup XLR do mixu. A to je vše. Zjevně maximum, co se dá do černě eloxované, trochu delší krabice od „viržínek“ dostat.

Konstrukce

Více než konstrukce je v tomto případě daleko zajímavější koncepce tohoto specifického Fly Rigu. Ta se utvářela během spolupráce Paula Landerse s manažerem firmy Sound Servis Stefanem Kühnem, který úzce spolupracuje s newyorskou značkou Tech21, mimo jiné právě na modelové řadě velmi mobilních předzesilovačů Fly Rig. Už od počátku bylo zřejmé, že PL1 bude vybočovat z běžného profilu těchto zařízení. Paul Landers totiž údajně nemá rád kytarové aparatury. A ty zas prý nemají rády jeho. Takže byl kladen důraz na zapojení PL1 přímo do mixpultu nebo do koncového zesilovače, což se na přednesu přes všechny možné varianty zapojení i potvrdilo (viz dále). Do zvukových nuancí projektovaného pedálu měli co mluvit i hlavní zvukaři koncertního projektu Rammstein. A měli údajně zásadní připomínky, což se mj. projevilo na striktním ořezu frekvencí do 50 Hz ze signálu.

V první sekci je přepínání mezi oběma SansAmpy (Feuer a Wasser) vyřešeno tak, že aktivace jednoho deaktivuje druhý. Není možné je použít současně. Opětovné sešlápnutí jednoho z nich vede k bypassu. Když už jsme u bypassu, tak tento přístroj zjevně nevychází vstříc zastáncům nedotknutelnosti původního zvuku kytary. Oba SansAmpy mají navíc každý své, tlačítkem aktivovatelné, docela zásadní zdvihy na středových frekvencích.

Druhou sekci tvoří pouze jednoduchý boost, ve svém aktivním stavu nastavitelně zdvíhající (až +6 dB) či potlačující (až -10 dB) signál.

Poslední, třetí sekce je určena dozvukům a ladičce. Kombinuje nastavitelnou úroveň ambientního prostoru s plnokrevným opakovacím efektem ozvěn. Efekt delay je vybaven celkovou hlasitostí, četností „opakovaček“ a samozřejmě prodlevou mezi jednotlivými ozvěnami, která se alternativně dá „našlapat“ do tempa skladby také nožním spínačem. Zajímavostí je možnost volby mezi efektem delay a vibrato, která vznikla jaksi navíc, využitím použitého výkonného čipu pro podobně využitelné parametry efektu vibrato.

S připojením se počítá především přímo do mixpultu prostřednictvím symetrického konektoru XLR s odpojitelnou zemí nebo běžně jackem do zesilovače, případně stejným jackem po volbě sluchátkového režimu do sluchátek.

Zvuk

Prvním SansAmpem v cestě kytarového signálu je Wasser - kompresor. Působí trochu rozpačitě. Pěkně a čistě komprimuje, atak úhozu trsátka je podle nastavení ovladače Comp méně či více výrazný a doznění příjemně přirozené. Tedy alespoň v první polovině rozsahu. V té druhé, tedy od jedné hodiny výš, začíná však být nárůst doznívajícího tónu svou zvyšující se dominancí už méně přirozeným. Ale možná jde o záměr pro efektní vyznění určitých způsobů kytarové hry. Poněkud problematičtějším se zdá posunutí původního zvuku ve středech, a to i při minimální hodnotě na potenciometru Comp. Korekcemi High a Low se k původnímu zvuku moc nedostanete, i když jsou svými rozsahy poměrně účinné. Malé tlačítko Bite skokově aktivuje vyšší středy. V některých situacích může být užitečné, přestože představuje další vzdálení se od původního charakteru zvuku. V každém případě zvuk čistého SansAmpu zní čitelně a vyrovnaně s ambicemi prosadit se i v hustých aranžích.

Druhý SansAmp představuje sekce zkresleného zvuku Feuer, a tady je situace mnohem zřetelnější. S třípásmovými korekcemi High, Mid, Low a kombinací nastavení hlasitosti Level a mírou zkreslení Drive je škála zkreslených a stále dynamicky znějících zvuků opravdu široká. Dobře se pak dá přizpůsobit různým vstupním charakteristikám koncových zesilovačů. Zkreslení je výživně plnotučné a hutné. Užitečnou funkcí se zdá být, nožním spínačem aktivovatelný, boost. Jde o plynule nastavitelnou úroveň hlasitostního skoku, ať už ke zkreslenému (Feuer) či čistému (Wasser) kanálu. Oproti původnímu zvuku tedy jak do plusu, tak do mínusu. Velmi vhodně pak funguje jako jakási sólová či doprovodná alternativa ke každému z nich.

Delay (poslední efektová sekce) je příjemně znějící a dobře ovladatelný. kdy se dá vzdálenost mezi jednotlivými ozvěnami nastavit buď pevně potenciometrem Time anebo užitečnou funkcí Tap/Tuner přímo nohou do tempa skladby. Nastavení hlasitosti Level a četnosti opakovaček Repeats k původnímu zvuku je bezproblémové. Nenápadným tlačítkem Vibrato se celá sekce opakovaček změní na stejnojmenný efekt. Pak představuje ovladač Level strmost vlny a Repeats její rychlost. Efekt není nijak dominantně výrazný, neagresivně tak obohacuje základní zvuk.

Ambient s hlasitostí nastavitelnou jedním otočným ovladačem je napodobením prostoru. Ten je možné volit přepínačem Size jako menší či větší, oba však při vhodném přiřazení k původnímu zvuku znějí pěkně a přirozeně. Funkce Ambient není aktivovatelná nožním spínačem, je tedy všudypřítomná a dá se jen ztlumit či zesílit. Obavy, zda se nebude prát s opakovačkami delay, se ukázaly být liché, naopak, oba efekty se vhodně doplňují a jsou v rozumných nastaveních opět příjemně přirozené.

Důležitým momentem je připojení do zvukového řetězce. V testu došlo na „běžnou“ variantu, tj. do kytarového vstupu aparatury (Marshall, Victory), dále pak přímo do koncového stupně (Mooer a Victory), do sluchátek (Porta Pro) a prostřednictvím konektoru XLR (mixpult Minah IIIG LTD a zvuková karta Apogee). První uvedená „běžná“ varianta dopadla nejhůř, daleko syrověji PL1 skutečně zní do mixu nebo do sluchátek, případně do koncového zesilovače, kde je však důležitá dostatečná výkonová rezerva. V testu se tak lépe uplatnil koncový stupeň Victory se dvěma 6L6 než Mooer se dvěma EL84.

Pedál Fly Rig PL1 je svým využitím velmi univerzální, dá se použít jak jako samostatné cvičítko pro sluchátka, tak jako plnohodnotný a hotový zdroj kytarového zvuku zapojením přímo do symetrického vstupu mixpultu při živé produkci. Příjemné zjištění představuje přiložený firemní napájecí adaptér, jenž garantuje bezproblémový a bezbrumový provoz. K rozhodným plusům také patří přehledná a „nehysterická“ ladička.

Technická specifikace

Web

http://www.tech21nyc.com/products/sansamp/pl1_flyrig.html