TC Electronic Nova Reverb a Nova Delay - procesory v krabičkovém těle

Dánskou společnost TC Electronic asi není potřeba v kytarovém světě příliš představovat - její dnes už celkem letité procesory G-Force a G-Major stále mají své místo v rackových zapojeních mnoha hráčů světového i okresního formátu a nedávné přírůstky G-System a G-Sharp nenapovídají, že by se na stabilní popularitě výrobce mělo něco měnit. Arzenál na poli krabiček byl doposud o poznání méně komplexní a držel se spíše klasického, jednoduššího přístupu k možnostem nastavení. Ke změně tohoto stavu by měla přispět čtyřčlenná řada Nova, která, jak název napovídá, vychází z podlahového procesoru Nova System. Dnes se podíváme na dva její zástupce - krabičky NR-1 Reverb a ND-1 Delay. Čtveřici doplňují ještě modely NDY-1 Dynamics a NM-1 Modulator, to jen pro úplnost.

Design a zpracování

Říká se, že při setkání s něčím novým je velmi důležitý první dojem, který v nás příšlušná věc zanechá. V tomto ohledu zapůsobí obě krabičky velmi solidním dojmem - upoutá vkusné černé balení, samotné efekty při prvním "ohmatání" překvapí svou masivností. Potenciometry mají příjemně tuhý chod, přepínače slibují dlouhou bezporuchovou životnost a podobné je to i u tlačítek. Potěší kovové šasi a vystouplé zaoblené bočnice. Již zmíněná nadstandardní hmotnost spolu s kvartetem čtvercových gumových podložek zase zaručují, že na většině povrchů drží efekt jako přitlučený a neopatrnost osob s nedostatečnou obuví povede spíš k ukopnutému palci než přerušenému efektovému řetězci. Po stránce zpracování a použitých materiálů tedy jednoznačně pozitivní dojem. Už méně (spíše tedy vůbec) nezničitelným dojmem působí přibalený síťový adaptér, při jehož zkoumání navíc vypluje na povrch skutečnost, že k napájení efektů z řady Nova je potřeba 12 V - možnost napájení pomocí baterií se tedy tentokrát nekoná a typická "krabičkářská" výbava, tj. kvalitní devítivoltový zdroj a nějaká ta rozbočovací kabeláž, je rovněž trochu mimo mísu. Smůla.

Koncepce a společné prvky v ovládání

Pokud bych měl vymyslet název kategorie, do které bych NR-1 a ND-1 zařadil, asi bych zvolil "procesor implantovaný do kytarové krabičky" a postavil je někam na konec řady, na jejímž začátku stojí jednoduchá kreslítka typu DS-1. Obě totiž poskytují širokou paletu zvuků a možných nastavení (tedy spíše "procesorový" přístup), leč s omezenou možností jejich vyvolání (k tomu zas spíše sedí ta krabička). Zajímavostí je i stereo vstup (o výstupu nemluvě) u obou kusů. Pro nastavení parametrů máme u obou pedálů pětici poten-

ciometrů a pětici tlačítek. Pro samotné nožní ovládání jsou tu v obou případech dva přepínače, ale jejich funkce je u každého modelu trochu jiná a dostanu se k tomu níže. Oba efekty mají ještě dvě společné funkce - jednou je spínatelný spill-over (efekt doznívá i po vypnutí/přepnutí, nedojde k "useknutí"), tou druhou pak kalibrace vstupu, při které je potřeba zahrát nejsilnější očekávaný vstupní signál, jinak může znít kytara při sepnutém efektu slaběji než bez něj (jedna z častých výtek v diskuzních fórech na internetu, z toho plyne, že je dobré si občas číst manuály).

NR-1 Nova Reverb

Ovládání

NR-1 je z obou bratříčků z tohoto hlediska poněkud jednodušší - pomocí dvou přepínačů můžeme pedál nechat pracovat ve třech režimech - Bypass, Preset a Manual. Jsou-li oba přepínače vyšlápnuté, je pedál v režimu Bypass a nijak (tedy alespoň nijak cíleně, o true-bypass se nejedná) neovlivňuje signál. Sešlápnutím nebo kombinací sešlápnutí pak lze buď vyvolat jeden uložený preset, nebo dosáhnout zvuku, který odpovídá aktuálnímu nastavení potenciometrů. Pokud se uživatel nachází v režimu Preset a změní některé z nastavení, projeví se na zvuku pouze tato jedna změna, ostatní parametry odpovídají těm uloženým. Mezi pěti "poťáky" najdeme kromě zřejmých Decay, Pre Delay a Mix Level i další dva: Color a Dynamix. Ten první ovlivňuje míru ořezání vyšších frekvencí v naefektovaném signálu, ten druhý umožňuje, aby NR-1 zohledňoval míru naefektování podle toho, zda zrovna hrajete nebo ne. Jinými slovy, při maximálním nastavení bude reverb ve výsledném signálu přítomen jen v momentě, kdy kytaru úplně utlumíte. Cílem je, aby hra zůstávala pokud možno čitelná, ale bylo zachováno přeznění. Je možné i opačné nastavení - pak efekt zní jen v momentě, kdy hrajete, ale to je spíše experimentální záležitost, alespoň v mém případě. Již zmíněná pětice tlačítek slouží k přepínání kategorie reverbu (Room, Spring, Hall, Plate a Specials), pomocí opětovaných stisků pak krokujeme mezi jednotlivými zvukovými variacemi (každá kategorie jich obsahuje 3-5). Jednoduché a intuitivní.

Zhodnocení

Musím přiznat, že pro mě jako pro uživatele zkreslených zvuků je samostatná krabička na reverb v mém řetězci pro elektrickou kytaru tak trochu navíc. Něco úplně jiného je to ale u akustické kytary, tam má podobné zařízení své opodstatnění. Při pokusech s celkem osmnácti(!) základními zvuky bylo třeba trochu laborovat s parametry Color a úrovní v mixu - čisťoučký digitální reverb má občas tendenci duplikovat až moc z původního zvuku. Po vyladění tohoto problému už ale nic nebrání zkoušení obrovského množství možných kombinací a nastavení - osobně mě nejvíce zaujaly simulace pružinových reverbů a pak modulované záležitosti ze sekce Specials. Zmiňovaná funkce Dynamix je opravdu zajímavá a celkem splňuje to, co je uvedeno v její definici. Jedinou vadou je (za to ovšem výrobce nemůže), že je to hrozný nezvyk - čekáte nějaké konstantní množství efektu ve výsledném zvuku (a hrou na něj reagujete), a ono je ho tam tu více a tu méně, což je poněkud matoucí. Ale třeba u zmíněné akustiky je rozumné (tj. tak v pozici "dvě hodiny") použití určitě plus.

ND-1 Nova Delay

Ovládání

U ND-1 bylo potřeba jeden z přepínačů obětovat pro funkci Tap Tempo, a pokud chtěl výrobce udržet počet přepínačů v počtu dva, bylo třeba naložit na zbývající kus více funkcí - druhý přepínač tedy funguje jako on/off při stisknutí, při podržení můžeme přepínat mezi režimy Manual a Preset (jejich význam a funkce je stejná jako u NR-1). K tomuto přepnutí je možné použít i dvě z ovládacích tlačítek. U ND-1 je navíc možnost vyvolat z paměti více než jeden preset, konkrétněji devět. Je možné mezi nimi krokovat, buď pomocí zmíněného tlačítka nebo postupným dvojšlapem Tap a On/Off. Zajímavým plusem je možnost omezit počet přepínaných presetů - pokud používáte jen dva nebo tři (což je celkem častý případ), není potřeba krokovat dokola všech devět. Ještě k ovládání - zbývající tři tlačítka slouží k volbě typu (krom klasických je tu i typ Dynamic, fungující podobně jako stejnojmenná funkce u NR-1, Ping Pong, Reverse aj.), stylu modulace efektovaného signálu a konečně rytmu opakování (čtvrtky, tečkované osminy, trioly + různé kombinace do sterea). Potenciometry jsou vázány na parametry Delay (buď délka v ms nebo tempo v BPM, podle nastavení), Feedback (pokles hlasitosti opakování), Color (popsaný sice trochu jinak, ale dělá zhruba totéž co NR-1), Mod Level (míra modulace) a Mix Level. Zajímavosti je možnost při podržení tlačítka Tap Tempo "tapovat" pomocí oddělených čtvrtek na kytaru.

Zhodnocení

ND-1 mě hodně bavila - kromě perfektních základních zvuků (tam fakt není co vytknout) má i pár funkcí navíc (třeba zmiňovaná modulace, nebo rychlý "doubling") pro zvukové experimentátory. Opět je na místě pomocí Color hlídat přemíru "digitálnosti",

aby vůbec šlo odlišit původní signál. Funkce Dynamic (stejný princip jako u reverbu) mi tu přijde o něco méně znatelná, než u NR-1, takže není potřeba si tolik zvykat. Maximální délka delaye 2290 ms (což je mimochodem docela vtipná hodnota, v kontextu TC) je více než dostačující. Kvalita špičková, poslechově plně srovnatelná s rackovými záležitostmi stejného výrobce.

Závěr

Po zvukové stránce nemám ani jedné krabičce moc co vytknout (mohu být ale trochu zaujatý, jsem spokojeným uživatelem G-Major, a tak není divu, že mi zvuky Novy vyhovují) - obě jsou nabité širokou škálou dobře použitelných zvuků, a díky tomu je šance, že si každý potenciální uživatel najde nějaký podle svého gusta. U NR-1 si dovedu představit, že fanoušek klasických hallů bude na rozpacích z "digitální" ostrosti a čistoty, ale lze to částečně léčit pomocí parametru Color. U delayů jsou naše uši přivyklé spíše těm digitálním, takže tam podobný problém nevidím. I tak je to ale trochu k zamyšlení - "krabičkáři" jsou obvykle na příliš "digitální" charakter zvuku dost vysazení a oba modely tak mohou snadno schytat kritiku. Trochu mě mrzí, že výrobce už nenašel v rozpočtu místo na konektor MIDI in (při této ceně by myslím mohl) - určitě by se tím zpohodlnělo ovládání, hlavně u ND-1, tam je přepínání presetů dost kostrbaté a člověk se snadno ušlápne - koncertní užití je díky tomu docela rizikem. Suma sumárum jsou tedy obě krabičky povedené, faktem ale je, že cena lehce přes sedm tisíc za jednu není úplně malá - určitě zbytečně vysoká pro někoho, kdo potřebuje jen jednu variantu delaye pro sóla, nebo reverb pro čisté zvuky (tam může stejně posloužit daleko jednodušší řešení). Upotřebení bych tedy viděl hlavně u "zvukových řešitelů" (všichni víme, o koho se jedná), resp. hráčů, co najdou užití pro velké množství zvuků (tam ale může posloužit procesor). V tomhle případě asi docela sedí degenerované úsloví "za hodně peněz hodně muziky." Jestli vám tento přístup vyhovuje, máte horké adepty na koupi, jestli ne, bude třeba se poohlédnout jinde.n