Tanglewood DBT SFCE AEB - elektroakustická kytara tvaru super folk

Nikdy jsem nehrál na jakoukoli kytaru Tanglewood. Ale vždycky jsem chtěl. Zrovna mnohokrát jsem se s nimi nesetkal, ale když už jsem nějakou u někoho zahlédl, vždycky z nich šel dojem takových luxusnějších, často z kombinací různě zajímavých dřev vyrobených, ale zároveň designově vkusných nástrojů. Moc mě zajímalo, jak Tanglewoody hrají.

Asi bych měl přiznat, že nejednou se mi stalo, že když jsem byl ze zvuku nějakého Tanglewoodu nadšený, zjistil jsem, že jsem si logo z dálky popletl s vývozní řadou Stanford z produkce pana Furcha. Tanglewood je firma o fousek mladší, založená v Británii v roce 1988. V nabídce firmy převládají akustické, respektive elektroakustické, kytary, najdeme tam i elektrické kytary, akustické baskytary, bendža, mandolíny nebo třeba v současnosti tolik oblíbená ukulele. Pokud by šlo o nějaký cenový rozptyl, v nabídce najdeme ekonomickou kytaru za tři tisíce i luxusní model za šedesát tisíc. Firma si už na začátku podle svých slov vytyčila cíl vytvořit portfolio nástrojů nabízejících výjimečnou hodnotu a hratelnost a inspirovat hráče po celém světě dokonalým řemeslným zpracováním a spolehlivostí. I ekonomičtější série má vždy představovat kvalitní nástroje vyrobené z exotických dřev za dostupné ceny.

Popis

Do tohohle konceptu přesně zapadá dnes testovaná exoticky vyhlížející kytara Tanglewood DBT SFCE AEB. Tvar těla téhle elektroakustiky označuje výrobce jako super folk, tedy nástroj s cutawayem a s užším, ale i mělčím tělem. Slovo překližka mi přijde v tomhle případě asi dehonestující, tedy vrstvený korpus je kompletně (a to se asi jen tak nevidí) ebenový. Eben poskytuje nástroji luxusní vzhled, jaký byste očekávali u mnohem dražších modelů. Matný lak je v provedení open pore, máme tedy možnost kresbu ebenu doslova cítit hmatem. Ozvučení zajišťují podkobylkový piezosnímač a firemní pre-amp TW EX-4 s čtyřpásmovým ekvalizérem a integrovanou ladičkou. Asi bych si netroufl tipnout výrobce, na Fishman, který bývá v této cenové relaci asi „nejprovařenější“ to nevypadá. Mechaniky jsou takové dnes asi standardní u podobně drahých kytar - die-cast - a kobylka je vyrobena z černého ořechu. Hmatník osazený dvaceti pražci je z kompozitu opět se vzhledem ebenu.

Vybalujeme z krabice

Prvním pocitem po rozbalení je určitě to, že máme v ruce klidně i několikanásobně dražší nástroj. Kresba ebenu je v tomhle extra pruhovaném případě velmi působivá, natož v decentním matném provedení, které luxusnímu a decentnímu vzhledu pomáhá určitě víc než litr lesklého polyuretanu. Designově na kytaře není nic zbytečného a eben ladí barevně jak ke tmavšímu hmatníku, tak ke světlé lemovce, kterou najdeme na hranách těla i hmatníku. Dojem luxusního nástroje posílí navíc naprosto perfektní zpracování. Když si kytaru prohlédnete opravdu zblízka, všimnete si různých detailů - různých spojů a přechodů, které jsou provedené naprosto precizně. Kytara se velmi dobře drží, tělo je menší, nižší a s výřezem pro hru ve vyšších polohách i krk je užší, rychlý a pohodlný, takže by se dalo říci, že výrobce udělal při návrhu všechno pro ty, kteří hledají kytaru, která je také ergonomicky hodně vysoko. A tím může v neposlední řadě oslovit klidně mladší hráče, kteří se na třeba dreadnoughtu kvůli velikosti přeci jen trochu trápí.

Zvuk

Nástroj je pecifický je nejen vzhledem, ale i zvukem. U kytary, která je celá z ebenu, nemůžeme počítat se zvukem jako u běžnějších nástrojů, kde se zabydlela kombinace smrkové vrchní desky s mahagonem nebo palisandrem. Zvuk této kytary je asi takový, jak já si představuju eben. Pevný a temný a tvrdý. Tvrdý ne ve smyslu pohodlnosti hry, ale při každém tónu máte ne nepodobný pocit, jako když bouchnete do piana. U kytar, které jsou celé z mahagonu včetně přední desky, můžeme cítit důrazné vyšší středy, díky kterým se kytara víc prosazuje ve středním pásmu, možná trochu proto jakoby delší sustain, což nám ve spojení s tou ještě špetkou cinkavosti dovoluje hrát docela dlouhé samostatné tóny. Od ebenové kytary to čekat nebudeme. Jednotlivé tóny nejsou tak vykrojené ve středech, zvuk je relativně plochý v celé šířce ve spojení s tím, jak jsou tóny perkusivní. Piezosnímač s pre-ampem funguje tak, jak má. Kytaru jako takovou nijak výrazně neposouvá dál nebo výš, jen prostě plní svou funkci a to stačí. To, že tělo není tak hluboké, pomůže nejen k tomu, že na kytaru se bude hrát i ve stoje příjemně, ale kytara bude lépe odolávat zpětné vazbě. A obojí dohromady na pódiu velmi oceníme.

Závěr

Kolem a kolem Tanglewood DBT SFCE AEB bude určitě zajímavá volba pro toho, kdo hledá zajímavou elektroakustickou kytaru jak vzhledem, tak zvukem, který je trochu jiný, než na jaký jsme obecně zvyklí. Kytaru, na kterou se bude pohodlně hrát a podle designu a precizního zpracování budou ostatní tipovat, že jsme za ní z peněženky vysázeli klidně víc než třeba trojnásobek.

Technická specifikace

https://www.tanglewoodguitars.co.uk/product/dbtsfceaeb/