Strymon Iridium - modelingový zesilovač s IR pro pedalboard

Když testuji pro Muzikus nějaké hudební novinky, většinou dávám na svůj Instagram fotky nebo videa. Po vložení obrázku pedálu Strymon Iridium na své sociální sítě jsem do deseti minut obdržel skoro dvacet zpráv od nejrůznějších předních českých kytaristů. Všichni se ptali v podstatě na to samé: Jaké to je?

Je vidět, že Strymon přišel s něčím, co vzbuzuje velký rozruch. Jejich pedál Iridium totiž přináší v relativně malém boxu simulace legendárních aparátů Fender, Vox a Marshall, a ke každému nabízí tři typy reprobeden plus mnoho navíc. A jaké to tedy je?

Nic nevyjádří skutečné kvality kytary a hráčského stylu jako špičkový lampový aparát spárovaný s ideálním reproboxem v místnosti s dobrou akustikou. Kytarový předzesilovač a speaker simulator Strymon Iridium v jednom má velkou ambici toto vše nabídnout v těle kompaktního pedálového efektu. Je především pro všechny muzikanty, kteří upřednostňují zapojení do DI nebo přímo do zvukové karty.

Strymon v Iridiu využívá takzvaný matrix modeling, který dovoluje zachytit detaily a unikátní vlastnosti každého z modelovaných aparátů. Mozkem pedálu je totiž vysoce výkonný 32bitový procesor SHARC ADSP-21375. Mnohé jistě potěší možnost nahrát přes USB vlastní impulzní odezvy pomocí softwaru Strymon Impulse Manager, a to v rozlišení 24bitových 96kHz 500ms impulzních odpovědí. Bonusem je pak možnost ukládat jedno aktuální vlastní nastavení spínačem FAV (další tři vlastní presety můžete přepínat firemním footswitchem), volitelné zapojení mono/stereo na vstupu pedálu i výstupu z něj, multifunkční vstup EXP/MIDI a výstup do sluchátek.

Vzhled

Iridium se tvarem ani vzhledem neliší od standardních pedálů Strymon. Veškerá elektronika je zasazena v šasi z eloxovaného hliníku v černém designu s bílými nápisy. Pedál pracuje v režimu buffered bypass. K napájení slouží přibalený 9V adaptér (stejnosměrný, záporný pól uprostřed, 500 mA).

Středobodem krabičky jsou dva přepínače v horní části. Ten vlevo nabízí výběr ze tří slavných lampových ikon - konkrétně Fender Deluxe Reverb (označeno jako Round Amp), Top Boost channel Vox AC30 (označeno jako Chime Amp) a Marshall Plexi Super Lead 1959 (označeno jako Punch Amp). Pravý přepínač u každého modelu umožňuje přepínaní tří beden, tedy přesněji řečeno maximálně realistických impulzních odezev (IR) reproboxů neméně slavných značek ve skvělé kvalitě a rozlišení (24 bitů / 96 kHz).

Knoflíky na horní straně pedálu umožnují ovládat míru vybuzení zesilovače (Drive), celkovou hlasitost (Volume) a korekce (Bass, Middle a Treble). Tady je třeba si dát pozor, protože v režimu „voxovského“ nastavení se ovládání Middle mění na klasický Cut, který je typickým rysem těchto aparátů.

Skvělým bonusem je hybridní room reverb (knoflík Room), který zcela autenticky simuluje akustické prostředí menších či větších prostor (small, medium, large room reverb). A konečně spínač FAV umožňuje uložení a vyvolání vlastního oblíbeného nastavení.

Na přední straně pedálu najdeme přepínání Mono/Stereo, USB vstup, vstup In pro nástroj, výstupy Out L a Out R a zdířku pro MIDI, expression/volume pedál nebo footswitch (Exp/Midi).

Round Amp

Round Amp je simulací komba Fender Deluxe Reverb. Strymon v ní nabízí esenci klasického čistého zvuku à la Fender Blackface. Pokud nastavíte všechnu ekvalizaci na 12 hodin, dostanete se k přesnému soundu, který inženýři Strymonu simulovali z originálního komba. To, co jsem od první chvíle slyšel, na mě udělalo dojem. Přesně tak si představuju čistý fenderovský zvuk. V jeho režimu fungovaly knoflíky pro basy a výšky úplně stejně jako u mého modelu Deluxe z roku 1968. Ten samozřejmě jako všechny vintage modely nemá středy. Těmi je naopak vybaven Round Amp v Iridiu. Když jsem je začal přidávat, zvuk se ze zabarvení blackface měnil na zvuk padesátkových tvídových modelů. Nevím, zda to byl záměr výrobců, ale pro mne to byl další bonus efektu.

Dynamická odezva i to, jak pohotově vše reagovalo, byly výborné. Ale musím přiznat, že jsem několik prvních dnů s pedálem přemýšlel, co je zde jinak. Nakonec jsem na to přišel. Výsledný zvuk zní velmi produkovaně, tedy ne tak, jako když slyšíte lampový aparát naživo, ale spíše tak, jak jej posloucháte v nahrávce. Tedy už upravený ve studiu. A to rozhodně není výtka.

Charakter Deluxe se dal ovlivnit navíc i přepínáním reproboxů. V tomto případě simulacemi Deluxe Reverb 1x 12”, Blues Junior 1x 12” a Vibrolux 2x 10”, přičemž posledně zmíněný mě dostal do zvukových teritorií modelů zmíněného Vibroluxu nebo Super Reverbu. Pro mě to byla jednoznačně nejlepší kombinace zesilovač - bedna v oblasti Round Ampu, která například společně s lehkým zkreslením pedálu Ibanez Tube Screamer evokovala zvuk Stevie Raye Vaughana.

Jedna z nejlepších věcí pedálu byla patrná již od začátku testu, a to simulování akustického prostředí menších či větších prostor. Přidržením spínače On a otáčením knoflíku Room si pomocí změny barvy LED diody můžete navolit, zda se chcete pohybovat v režimech dozvuků Small, Medium nebo Large Room. Ovládáním pak můžete v podstatě ovlivňovat, jak daleko je roomový mikrofon od vašeho aparátu. Během nahrávání lze tak docílit krásného usazení kytary do mixu a zvýraznit její plastičnost. Palec nahoru.

Chime Amp

Přestože zvuk komba Vox AC 30 bych ve svém top žebříčku reálných vintage aparátů měl až za Fenderem a Marshallem, ve Strymon Iridiu to byl jednoznačně můj favorit. Když jsem si v domácím studiu přes Strymon jen tak brnkal, většinou jsem měl zapojený právě tento modul. Produkoval plnohodnotný a šťavnatý zvuk, který se pohyboval ve škále od beatlesovských „špinavých“ doprovodů přes transparentní kytarové party z alb Toma Pettyho až po téměř hi-gainové zvuky Stone Temple Pilots. Ty jsem samozřejmě docílil s dalšími efekty mého pedalboardu.

Všem zvukovým odstínům pomáhal i zajímavý výběr reproboxů, jež nabízí přepínání mezi bednami AC30 2x 12”, 1x 12” nebo Mesa 4x 12”. Poslední je rozhodně zajímavou a netradiční kombinací, která klasický britský zvuk prvních dvou boxů posouvá do modernějšího pojetí. Jak již jsem psal v úvodu, ovládání středů se v režimu Chime Amp chová jako klasický voxovský Tone Cut.

Přestože pedál celkově skvěle reaguje na všechny typy efektů, u tohoto zvuku jsem je nějak neměl potřebu vůbec zapojovat. Vše bylo dokonalé.

Punch Amp

Punch je založený na simulaci stowattového Marshallu Super Lead v klasickém podání plexi. Po vytočení knoflíku Drive jsem z něj v kombinaci s Gibsonem SG dostal zvuk známý z klasických nahrávek 70. let. Po přepnutí krkového snímače na Stratu jsem se zase přirozeně dostal ke zvukům Jimiho Hendrixe, nebo chcete-li, Johna Fruscianteho. A pokud jsem chtěl větší zkreslení, stačilo k Iridiu připojit další zkreslovací krabičku. Zvuk byl harmonicky plný a tón byl díky skvěle nastavitelnému roomu téměř trojrozměrný.

K tomuto modelu Strymon vybral tři klasické bedny, a to klasickou 4x 12”, 2x 12” osazenou Celestion Vintage 30 by Celestion a vintage box Marshall s 8x 12” reproduktory. Vzhledem k tomu, že všechny bedny vlastním, musím před výrobci smeknout kvůli velké autentičnosti. Zejména box se dvěma Vintage 30 mi po zavření očí evokoval reálný aparát.

Verdikt

Směr, kterým se v posledních letech ubírá společnost Strymon, je obdivuhodný. Mezi jejich výrobky s velmi vysokou kvalitou se může nyní s přehledem řadit i Iridium. Lidé, kteří nevlastní originály nebo pro které jsou vintage zesilovače nedostupné, mohou mít díky němu velmi blízký zvuk takřka na dosah.

Nespornou výhodou je jednoduché, až intuitivní ovládání. Pedál můžete používat v podstatě okamžitě, aniž byste si přečetli manuál. Jeho využití bude navíc mnohem pohodlnější u zástupu kytaristů, jejichž primárním koncertním pódiem je jejich kanál na YouTube a Instagramu. Navíc se nabízí možnost používat jej live v sálech různých velikostí. Stačí poslat Iridium přes DI box zvukaři a použít odposlech.

Další výhody v něm objeví kytaristé, které láká zkusit simulace a IR, ale platformy jako třeba Kemper nebo Line 6 Helix jsou pro ně složité a nebaví je vychytávat, nastavovat a ovládat zvuk přes počítače a iPady. Především milovníci původních starých aparátů získali možnost Iridium používat stejně jako svoje zesilovače. Zapojí jej, nastaví korekce, připojí svůj pedalboard a mohou hrát. Všichni pak ocení sluchátkový výstup, takže s Iridiem lze kdekoliv a kdykoliv cvičit na kytaru.

Jediné, co může potencionální zákazníky odradit od koupě, je cena a nutnost v případě potřeby dokoupit pedál pro ovládání dalších presetů. Na jednu stranu částku chápu. Odvíjí se totiž od velmi drahého procesoru SHARC s převodníky s rozlišením 24 bitů / 96 kHz a úložištěm pro 300 presetů. Na druhou stranu kupříkladu Line 6 Helix s většími možnostmi nastavení a počtem simulací stojí „jen“ o pár tisíc korun více. Je zase ale mnohem větší a složitější na ovládání a zapojení. Rozhodnutí nechám na každém z vás.

Technická specifikace

https://www.strymon.net/products/iridium/