Strymon Dig - digitální ozvěnový efekt nabízející použití dvou delayů najednou

Všemi mastmi mazaná a vše možné nabízející delayová krabička je to, okolo čeho se budou točit následující řádky. Tři typy delaye, dvě modulace ozvěny a dva delaye zároveň, je to hlavní, co nabízí kytarový efekt Dig - Dual Digital Delay od americké firmy Strymon. Tak tedy hurá na něj.

Knoflíky a páčky

Na vrchním panelu najdeme vlevo nahoře potenciometr Time (rychlost opakování Delaye 1), pod ním je potenciometr Time 2 (Delay 2), uprostřed panelu je kolečko Repeats (počet opakování) a vpravo nahoře potenciometr Mix, pod nímž je Mix 2, oba k nastavení hlasitostního poměru delayů vůči suchému signálu.

Mezi Time a Mix jsou dvě třípolohové páčky. Mod, páčka vlevo, má polohy Off, Light, Deep (pro barvu opakovaného zvuku) a vpravo od ní je páčka Type s polohami 24/96, Adm, 12 bit (pro samotný typ delaye).

Nakonec, ve spodní části panelu, najdeme footswitch pro našlapání tempa (Tap) a zapnutí/vypnutí efektu (Bypass). Oba footswitche mají výraznou indikační červenou kontrolku.

Z boku či „shora“ (nejdále od uživatele) jsou samice 6,3mm jacků Input, Exp (pro připojení expression pedálu nebo switche), Left Out, Right Out a vstup pro 9V napájení. Napájecí adaptér je součástí balení a efekt nemá možnost napájení devítivoltovou baterií.

Zvuky

Po vybalení tuto pohlednou krabičku samozřejmě hned zapojuji, zapínám vše potřebné a s nadšením poslouchám barvu ozvěny, která se line z aparátu. Ovládání samotných delayů a modů je intuitivní, vše rychle chápu a obratně nastavuji různé kombinace zvuků. Vedle základních funkcí, které jsou na popiskách potenciometrů, má Dig ještě další vychytávky, ale pojďme zatím k základním nastavením.

Začneme s přepínačem Mod při použití hlavního delaye. V modu Off efekt plní funkci klasického delaye - v opakování se ozývá pomalu odeznívající signál, přesně to, co od delaye čekáme. Mod Light opakování vkusně vyjasní. Opakování je čitelnější a zvuk je prosvětlenější, přičemž ale nemění svůj charakter, jen nabere trochu jiskrnosti. Třetí mod je Deep. Tón ozvěny se jím moduluje, možno říct, že se zachvěje či mírně rozladí. Není to nic, co by tahalo za uši, jen je slyšet trocha nového zvuku, který se úplně nepřekrývá s neefektovaným zvukem kytary a celkový sound tak nabírá na objemu, aniž by se v opakováních třískal či výrazně narůstala celková hlasitost. Všechny tři mody jsou zvukově velmi příjemné a využitelné.

Teď pojďme probrat, co nabízí možnosti dvou delayů. Delay 1 nastavíme buď kolečkem Time nebo ho natapujeme na footswitchi. Čas opakování je (v továrním nastavení) shodný s blikáním diody u footswitche Tap a další nastavitelnost je jen v počtu opakování. Delay 2 nastavujeme potenciometrem Time 2, kde je možno nastavit hodnoty triol, osmin, zlatý řez, osminu s tečkou a čtvrtku s tečkou. Tyto noty jsou vztaženy k času hlavního delaye ve čtvrťových notách (což je možno přenastavit, ale o tom v sekci Další funkce). U zlatého řezu se mi nepovedlo zjistit, zda je to 0,618 čtvrťové noty, ale blíží se k velké triole, která postupně zrychlí a mírně rytmicky rozbije hlavní delay, čímž pěkně dokreslí celkový zvuk, aniž by byl zvukově zamazaný. Zvuk delaye 2 se chová podle nastavení modu Delaye 1, a použil bych pro něj tedy stejná slova chvály jako pro hlavní, tj. čitelnost, nabírání na objemu atd. Pro oba delaye lze nezávisle na sobě nastavit hlasitostní poměr, protože každý k tomu má přidělený vlastní potenciometr.

Posledním ovládacím prvkem je páčka Type, která přepíná mezi typy delaye. Na první poslech jsou si všechny podobné, ale při delším zkoumání člověk začne rozeznávat, že se každý chová trochu jinak, ale ne tak, abych dokázal slovy popsat jejich rozdíl. Např. v nastavení 12 bit dozní v dlouhém opakování dříve a je celkově matnější. Jejich popis lze najít v manuálu, který je ke stažení na stránkách výrobce.

Sekundární funkce

Každý potenciometr má svoji sekundární funkci. Jak ji nastavit, je srozumitelně popsáno v návodu a teď zkusím jen stručně shrnout, jakými zvukovými možnostmi se může Dig ještě pochlubit.

Potenciometrem Time je možné přenastavit hodnoty Delaye 1. Vůči blikání tapovací diody lze vybrat mezi notami čtvrťovými, osminkami s tečkou nebo půlovými. Ovladačem Time 2 je možné osvobodit Delay 2 od závislosti na Delayi 1 a nastavit ho na jakoukoli hodnotu mezi 20 ms a 1,6 s, takže dojde k tomu, že potenciometr přestane nastavovat podhodnoty vztažené k hlavnímu delayi, ale začne fungovat jako ovladač času na celé své dráze plynule přecházející mezi 20 ms a 1,6 s.

Ovladačem Repeats lze v sekundární funkci nastavit opakování Delaye 2 nezávisle na Delayi 1.

Kolečkem Mix lze nastavit high cut nebo low cut delayů a Mix 2 v sekundárním modu přenastavuje mono delay, ping pong delay či paralelní (což rozdělí Delay 1 do levého kanálu a Delay 2 do pravého).

Vychytávkou footswitche Tap je, že při jeho podržení dosáhnete nekonečného opakování na stejné hlasitosti, které, jakmile z tlačítka sundáte nohu, přirozeně odezní.

Jak navolit sekundární funkce, je popsáno v návodu a dle mého názoru je těžko budete nastavovat během hraní, ale snadno to uděláte např. mezi skladbami, protože vše je otázka několika kombinací typu podržet - zakroutit - zapnout v řádech vteřin.

Expression pedál, FS a buffered bypass

Dig nabízí také možnost připojení expression pedálu (do vstupu Exp), který lze přiřadit ke kterékoli primární funkci knoflíku (postup v návodu). Lze tak při hraní pedálem ovládat čas buď jednoho či druhého delaye (při zapnutém efektu a znějících tónech dojde dočasně k deformaci zvuku) nebo počet opakování či poměr jednoho či druhého delaye vůči suchému signálu. Jen je potřeba dát si pozor na druh expression pedálu a jeho průběh, protože při testování s pedálem Yamaha FC7, který jsem měl k dispozici, se ovládání chovalo nelineárně. V praxi to vypadalo tak, že hned ze začátku byl už při jemném zmáčknutí velký nárůst ovládaného prvku (např. počet opakování, hlasitostní poměr apod.) a od poloviny se zdálo, že jsem na maximu přiřazeného ovládacího prvku. Takže tento expression pedál fungoval, a je to další z mnoha šikovných vychytávek tohoto efektu, ale jeho průběh nebyl úplně podle mých představ. Nicméně to je zřejmě zvoleným pedálem a průběhem jeho potenciometru, a ne chybou výrobku, protože výrobce na svých stránkách doporučuje pedály Moog EP-2, Roland EV-5, Mission Engineering EP-1, které prý testoval a měly by s Digem bez problémů spolupracovat.

Do vstupu Exp lze také připojit footswitch, kterým lze přepínat mezi zvukem, který nastavíte a uložíte při zapnutí, a druhým, aktuálně nastaveným.

Za zmínku stojí ještě režim Buffered Bypass, umožňující dozvuk opakování i po vypnutí efektu (tzn., že už nedochází k opakování toho, co hrajete, ale doznívá opakování toho, co jste hráli před vypnutím efektu). Přijdete tím o true bypass, ale funguje to stejně dobře, jako všechny ostatní funkce, aniž bych uchem zaznamenal rozdíl.

Co říci závěrem

Po ozkoušení tohoto efektu na čtyřech hraních jsem ze zvuku velmi nadšený a cením čitelnost opakování, které nezpůsobují ohlušující změť, ale naopak obohatí zvuk o novou barvu. K tomu spolehlivost tapování, které jsem nikdy nemusel tapovat znova, a nepřeberné množství funkcí umožňující každému nastavení dle libosti. Shrnul bych to tedy přirovnáním, že tak jako se každému muži líbí jiný typ žen, ale přece se mezi ženami najdou ty, které se líbí většině mužů, mohla by tato krabička patřit mezi ty, které nadchnou většinu kytaristů. Tato kvalita ale stojí relativně dost peněz, takže už záleží na každém, zda si ji může dovolit.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.strymon.net/products/dig/