Steinberg Cubase Pro 8 - další verze velmi oblíbené DAW

Po třiceti letech působení na trhu vydává firma Steinberg osmou verzi svého softwaru Cubase pro DAW. Neznamená to, že by se jednalo teprve o osmou generaci. Cubase v průběhu let prošla několika změnami kódových označení a tou poslední právě nyní.

Cubase prošla řadou změn, které nejsou vidět z video tutoriálů ani screenshotů, ale uživatel je okamžitě pozná, jakmile si na Cubase „sáhne“. V řadě aspektů došlo k optimalizaci výkonu Cubase. Projekty se načítají rychleji (pozná se to pochopitelně především na velkých projektech), ale i importují zvukové soubory (jak samostatné, tak v balících AAF nebo OMF), je možné použít vícero virtuálních nástrojů a efektů, optimalizován byl systém AISO-Guard (ten se snaží lépe využít přidělenou velikost bufferu a umožňuje dopředné načítání dalších samplů, pokud se ASIO zrovna „nudí“), který lze navíc nyní uživatelsky jednoduše přizpůsobit.Optimalizováno bylo i vykreslování určitých objektů na obrazovku, ale obsahuje i další vylepšení. Tyto změny se týkají obou platforem.

Ve Windows jako na Macu

Naprosto zásadní změnou prošlo grafické rozhraní ve Windows. Dosavadní verze Cubase používaly ve Windows své vlastní pozadí (rám) a spoustu oken bylo možné spustit pouze uvnitř tohoto prostředí. To byl problém zejména v případě použití dvou (nebo více) monitorů, zejména pokud měl každý monitor nastaveno jiné rozlišení. Pozadí pracovní plochy pak bylo možné roztáhnout pouze na výšku monitoru s nejnižším rozlišením a monitory s vyšším rozlišením tak nebyly využity kompletně.

Cubase tento problém nyní řeší. Neexistuje žádné pevné pozadí Cubase. Jakékoliv okno lze umístit kamkoliv na plochu počítače. Menu Cubase se velmi nestandardně přesunulo do horní lišty záhlaví aplikace. Toto menu pak lze přesunout na libovolný monitor (vždy nahoru). Toto schování menu do rámu okna Windows šetří místo, ale nevýhodou je, že při určitém nastavení Windows je toto menu špatně čitelné. Ve Windows 7 je navíc nutné aktivovat prostředí Aero. I nadále může Cubase mít virtuální pozadí, které překryje pracovní plochu počítače, abychom vedle oken Cubase neviděli to, co máme na ploše. Barvu pozadí lze vybrat.

Nutno říci, že pro uživatele Windows je toto řešení opravdu velmi nezvyklé a rozhodně se s ním musejí nějaký čas sžívat. Ale přínos tohoto řešení je na druhou stranu opravdu velký.

Okno patří sem

Cubase je aplikace, která používá obrovské množství oken. Ta se na monitorech různě zobrazují, překrývají (a schovávají). Již ve starších verzích Cubase byl pro správu rozmístění oken k dispozici systém Workspaces (pracovní plochy), ale byl velmi komplikovaný a jen velmi těžko použitelný.

Nový systém pracovních ploch je výrazně jednodušší a zároveň efektivnější. Hlavním cílem je, že si každý uživatel vytvoří své vlastí rozložení oken pro různé pracovní úkoly. Každé jedno rozložení oken pak uloží jako jednu pracovní plochu. Pomocí klávesových zkratek, a nebo z menu Workspaces, pak může rychle rozložení oken měnit podle aktuálního úkolu. V okamžiku, kdy chceme upravovat MIDI data vybraného MIDI regionu, nemusíme již otevírat KeyEditor a k němu další relevantní okna, která obvykle pro úpravu dat používáme (například se mi osvědčil současně otevřený List Editor). Stačí pouze zavolat pracovní plochu (pojmenovanou například) MIDI a okna se rozmístí tak, jak jsme nadefinovali právě pro tuto pracovní plochu. Jakmile se potřebujeme přepnout zpět do okna projektu, nemusíme zavírat všechna okna  MIDI, ale stačí jen zavolat pracovní plochu (pojmenovanou například) Project. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. globální pracovní plochy, lze jednou vytvořenou pracovní plochu použít ve všech projektech na daném počítači. Pokud bychom pro daný projekt z nějakého důvodu potřebovali specifickou pracovní plochu, lze ji uložit jako tzv. pracovní plochu projektu.

V Preferencích navíc přibyla volba otevírání externích projektů v naposledy zobrazeném rozložení oken. Pokud používáte Cubase v mixážním studiu a kapely vám přinášejí své různé projekty, které máte smíchat, jistě tuto funkci využijete. Dosud to bylo tak, že jste otevřeli cizí projekt a ten se otevřel s takovým rozložením oken, jak byl naposledy uložen. To ale obvykle nepasovalo na naše uspořádání LCD displejů, rozlišení, a už vůbec ne našim potřebám. Díky nové preferenci se toto již nestane a cizí projekty budou vypadat jako naše vlastní, takže přesně sednou do našeho studia a do našeho pracovního stylu. Škoda, že tato preference není i pro vlastní projekty. Osobně bych to velmi ocenil.

Další drobnou (ale důležitou) změnou je záruka, že alespoň kousíček každého okna se vždy zobrazí a aktuálně připojeném LCD displeji.

Akordy

Již starší verze Cubase obsahovaly akordickou stopu (Chord Track). Ta může být řídicí stopou dalších stop Audio, MIDI nebo Instrument. To znamená, že v případě, kdy se rozhodneme v určitém místě změnit harmonii, stačí ji změnit pouze na jednom místě (v akordické stopě) a všechny řízené stopy se podřídí (v daném místě změní tóny tak, aby pasovaly do příslušné tóniny a nebo přímo do daného akordu).

Cubase 8 se ale zaměřila přímo na samotnou tvorbu harmonické struktury naší skladby nebo písničky. Chord Pads jsou virtuální MIDI klávesy, kterým lze přiřadit různé akordy myší. Kliknutím na daný Pad a nebo stisknutím přiřazené MIDI klávesy nebude znít jeden tón, ale celý akord. Ve výchozím nastavení je k dispozici jedna oktáva (12 tónů), ale lze ji rozšířit na dvě oktávy a nebo i na víc oktáv (pak už se počítá se spouštěním z hardwarového ovladače s pady). Tyto akordy, které jsou na jednotlivé Pady přiřazené, vlastně definují náš harmonický prostor dané skladby. Přehrávat je můžeme v libovolném pořadí, ať už chromaticky a nebo jinak.

Akord lze na Pad přiřadit buď z MIDI (tedy tak, že akord de facto nahrajeme; to se mi osvědčilo zejména pro nahrávání klastrů) a nebo výběrem z asistenta, který nám s výběrem toho správného akordu umí pomoci. K dispozici je buď stejný asistent, který byl ve starších verzích Cubase používán pro akordickou stopu, a nebo asistent nový, který je postaven na kvintovém kruhu. Tento asistent je podle mne z hudebního a harmonického hlediska mnohem logičtější a zajímavější a předkládá výrazně použitelnější návrhy.

Na každém jednom Padu pak můžeme buď v reálném čase pomocí myši nebo MIDI zařízení upravovat především parametry Voicing (vedení hlasů - úzká nebo široká harmonie; hráno v hloubkách nebo ve výškách) a Tension (barva, tedy zda se bude jednat o „čistý“ akord, nebo o sedmičku, devítku, dvanáctku, zmenšený, zvětšený, augmentovaný atd. atd.). Zároveň se ale také třeba celou sadu akordů transponovat.

Zajímavou vlastností je nastavení přechodů mezi jednotlivými akordy. Ve výchozím nastavení je aktivován tzv. Adaptive Voicing. Ten se stará o to, aby bylo vedení hlasů plynulé, tedy aby se neskákalo přes několik oktáv nebo nebyly slyšet jiné nepříjemné (a pro skutečného živého hráče nemožné nebo nepřirozené) skoky. Každý jeden Pad lze ale uzamknout, což znamená, že bude přehráván přesně tak, jak je nadefinován, nezávisle na tom, jak zněl akord předchozí. To je praktické, zejména pokud se nám určitý akord líbí pouze ve specifické barvě, ve specifické poloze, obratu atd. A samozřejmě nutné pro klastry.

Kliknutím na Pad nebo stisknutím klávesy lze buď vyslat jednotlivé tóny, které budou trvat a trvat, nebo lze pro přehrávání použít patterny. Na výběr je buď ze všech MIDI Loop, které máme přes MediaBay k dispozici (osobně jsem dosáhl zajímavých výsledků použitím bicích MIDI Loop), a nebo lze načíst jakýkoliv MIDI part, který již v projektu máme. Tím vlastně již dostáváme harmonicko-rytmickou strukturu.

A to nejlepší nakonec: Veškeré naše počínání můžeme rovnou nahrát do stopy MIDI nebo Instrument. To znamená, že stiskneme záznam Cubase, a buď budeme rytmicky klikat myší či hrát na MIDI klaviaturu, a nebo jen vybírat akordy, které budou přehrávány pomocí definovaného poternu, a celé toto naše jamování se včetně rytmiky nahraje.

Detekce tempa z MIDI

V MIDI oblasti se zapracovalo ještě na jedné věci, a tou je detekce tempa. Cíl je takový, že klávesista nahraje svůj klavírní part, aniž by použil metronom Cubase. Díky tomu může hrát daleko živěji a expresivněji. Následně Cubase zjistí, v jakém tempu hrál, a případně i změny tempa v průběhu hru. Ideální pro epické skladatele, pro skladatele filmové hudby aj. Nároky na tuto funkci jsou z uživatelského hlediska samozřejmě obrovské. Praxe však ukázala, že si Cubase rozhodně neporadí se vším. Nicméně pro méně náročné uživatele, kteří nebudou provádět změnu tempa každé dva takty, to může být zajímavý pomocník. Grafické prostředí a možnosti nastavení jsou naprosto shodné jako pro detekci tempa ze zvukového signálu, která byla mimochodem také vylepšena.

Funkce převzaté z Nuendo

Cubase Pro 8 nabízí pár funkcí, které uživatelé (i starších verzí) Nuendo již znají. Jedná se například o zobrazení křivky zvukové vlny v okně MixConsole namísto měřáků v sekci Meter Bridge. Tuto možnost považuji za velmi praktickou, ale osobně bych uvítal stejnou možnost i pro stopy MIDI a Instrument. A z nějakého důvodu mi přijde nepřirozené, že směr pohybu zvukové vlny je zespoda nahoru, osobně bych preferoval opačný směr.

Direct Routing, respekive Summing Mode, umožňuje směrování výstupu zvukové (nebo Instrument) stopy do většího počtu výstupních sběrnic najednou. Signál ze stopy tak lze namísto jednoho výstupu najednou vysílat do většího počtu výstupů.

Virgin Territories je praktická funkce pro práci s automatizací. Každý jeden bod automatizace lze označit jako konečný (Terminator). Po tomto bodu není automatizace vysílána až do místa dalšího automatizačního bodu. To je praktické zejména v okamžiku, kdy chceme mezi dvěma místy nastavit nové hodnoty parametrů.

Funkce převzaté... odjinud

A pak tu máme jednu funkci, která je převzatá z Pro Tools. Je jí tzv. VCA Fader. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o jakýsi (zbytečný) klon funkce Group Channel. Ale není to tak docela pravda. VCA Fader je inspirován chováním klasických hardwarových konzolí, kde bylo možné pomocí jednoho faderu ovládat fadery jiné. Zásadní rozdíl mezi Group a VCA je ten, že Group je skutečná sběrnice a signál se do této sběrnice smíchá. VCA sběrnice není a pouze pohybuje fadery (případně dalšími ovladači) sloučených stop. Celá koncepce VCA je bohužel v Cubase navázána na starší funkci Link. Každý jeden kanál Cubase může být použit pouze v jedné skupině Link, což je následně obrovským omezením VCA. Kanál Kick tak nelze ovládat zároveň VCA faderem Bicí a zároveň faderem Basové zvuky, což by bylo velmi praktické pro tvorbu mnohočetných vícerozměrných vrstev. Samozřejmě je možné VCA fadery slučovat do dalších VCA, ale to daný problém neřeší.

Další novou funkcí, pro kterou se Steinberg tentokrát inspiroval u Logicu, je Render in Place. Jedná se o nástroj pro převod stop Instrument do Audio a nebo pro převod ze stop Audio stop s efekty do vyrenderovaných stop Audio, které budou již v sobě zvuk obsahovat. V podstatě jde o dvě funkce v jednom. Pokud máme vybrané události (regiony) ve stopě, jsou lokálně renderovány právě tyto události. Pokud ve stopě žádná událost vybraná není a je vybraná pouze samotná stopa (nebo vícero stop), je lokálně renderována právě tato stopa/stopy. K dispozici je pochopitelně celá řada nastavení, počínaje nastavením renderovaného souboru (bitová hloubka a cesta, kam se soubor uloží) přes nastavení toho, kde má být signál vlastně renderován (suchý signál bez efektů s tím, že nastavení stopy se okopíruje do nově vytvořené stopy; render na výstupu kanálu, tedy i s efekty Insert a Channel Strip; kompletní signálová cesta, tedy včetně případných efektů na sběrnicích Send; kompletní signálová cesta, včetně efektů na výstupní sběrnici Master) až po nastavení, co se má stát se zdrojovými daty, která renderujeme (lze je ponechat tak, jak jsou, umlčet, odstranit). Nechyběla ani myšlenka na to, že napřílad Reverb nebo Delay potřebují nějaký čas na doznění. Proto lze nastavit konstantní čas, který se přidává za koncem renderované události.

Funkce Render in Place je praktická zejména v procesu tvorby zvuku a zvukového designu. Například můžeme vyloudit z nějakého klasického FM syntezátoru zvuk, na něj pověsit efekty, pak jej vyrenderovat, otočit, aby byl přehrávaný pozpátku, to vložit do sampleru nebo do nějakého granulárního syntezátoru a dál se zvukem pracovat. Dostaneme tak velmi kreativní a otevřený pracovní nástroj, který může spojovat výhody a konstrukce řady virtuálních nástrojů.

Práce s plug-iny

V současnosti je běžné, že máme v počítači nainstalovanou skutečně hromadu efektů. Ve výsledku sice často používáme pouze pár z nich (máme pár oblíbených EQ, pár oblíbených kompresorů atd.), ale dosud jsme vždy museli v seznamu probírat všemi plug-iny. Díky novému správci plug-inů je ale možné vytvářet vlastní kolekce plug-inů. Pouze jednou tedy zvolíme, že v naší kolekci chceme vidět pouze tři EQ, které skutečně používáme, tři různé kompresory atd. atd. V seznamu pro výběr plug-inu se pak již zobrazují pouze ty námi vybrané. Pokud bychom přece jenom chtěli sáhnout po jiném plug-inu, lze v samotném okně výběru plug-inu mezi těmito kolekcemi přepínat.

Tato funkce je velmi praktická i pro větší studia, kde se u jednoho počítače střídá více zvukařů, z nichž každý ale používá jinou sadu plug-inů.

Efekty

S novou verzí Cubase samozřejmě přišly také nové plug-iny, přesněji řečeno aktualizované plug-iny. Ze starších verzí Cubase jsme byli zvyklí na vícepásmový kompresor. V současné verzi je ale k dispozici také vícepásmový Envelope Shaper a Expander. Navíc byly všechny tyto plug-iny kompletně předesignovány, nový je i DeEsser a ladička.

Přibyl legendární plug-in Quadfuzz ve verzi 2, který umí vytvořit v podstatě jakékoliv zkreslení. VTS Bass Amp je, jak název napovídá, kompletní sada efektů, hlav, kabinetů, zesilovačů a stompboxů, které jsou určené pro basové kytary. Virtuální nástroj, bicí automat Groove Agent SE, byl rozšířen o akustickou sadu bicích Acoustic Agent, která je naprosto shodná s tou v plné verzi Groove Agent. Spolu s ní se do Cubase také dostal 30 Construction Kit ve stylu Rock-Pop od Allena Morgana. Ostatní virtuální nástroje zůstaly beze změn.

Drobnosti

A pak je nová Cubase plná dalších drobností. Přímo v rámci projektového okna lze zobrazovat zmenšený MediaBay nebo Instrument Rack.

Dialogové okno pro vytvoření nové stopy si pamatuje, které políčko bylo naposledy aktivní, takže vytváření nových stop je zase o něco rychlejší.

Dialogové okno pro výběr plug-inu má rovnou aktivní pole pro zadání textu pro vyhledání plug-inu, takže lze okamžitě začít psát a požadovaný plug-in najít rychleji.

Ekvalizér zobrazuje frekvenci (případně konkrétní tón, plus odladění v centech) a hodnotu Gain už v okamžiku, kdy myší pojíždíme nad ekvalizérem. Rovnou pak lze kliknout a tam umístit klíčový bod pásma EQ.

Stopa složky v Cubase, která obsahuje nějaké stopy zvukové nebo MIDI či Instrument s daty a je aktuálně zavřená, může zobrazovat náhled dat, která jsou uvnitř. Přesto že se jedná jen o velmi malý náhled, je to velmi praktické a zrychluje to celkovou orientaci v projektu.

Nově je možné nahrávat MIDI data přes vložené efekty MIDI Insert. To znamená, že pokud máme ve stpě  MIDI nebo Instrument vložen nějaký MIDI Insert (například arpeggiator) a živě hrajeme data, je možné do stopy nahrát výstup z ono arpeggiatoru, nikoliv pouze výstup z řídicí klaviatury, a arpeggiator je aplikován vždy znovu v reálném čase. Tak můžeme dostat do stopy přesně to, co se v arpeggiatoru děje, a následně třeba jen některé noty drobně upravit. Jediné omezení je, že vždy musí být zapnut záznam pro plug-iny „shora“. Tedy pokud máme v prvním slotu plug-in, nelze nahrávat data až z druhého slotu, ale museli bychom aktivovat záznam pro první slot a pak až pro druhý slot. Ale ve výsledku je to logické.

Kromě zásadního redesignu VST Connect SE, který umožňuje vzdálené nahrávání (MIDI nebo audio, a to i vícestopé) z libovolného studia po celém světě, které je připojené k internetu, prošel tento zajímavý modul také změnou, která jej lépe do Cubase integruje. Zatímco dříve bylo nutné veškeré zapojení vtvořit ručně, dnes jsou k dispozici (v podstatě) makra, která udělají vše potřebné za nás.

V Key Editoru se zobrazují aktuálně vybrané MIDI noty přímo na svislé klaviatuře vlevo, a to příslušnou barvou. Tedy pokud máme barvy nastavené podle hlasitosti, pak se zobrazují podle hlasitosti. Samozřejmě funguje i nastavení barvy na klaviatuře podle MIDI kanálu, partu, výšky tónu, zarovnání do mřížky a dalších parametrů. Můžeme tak mít rychlý náhled například na to, jaké tóny v tomto partu vlastně používáme, zda se pohybujeme jen v určité úzké oblasti, a nebo v široké harmonii, zda máme velký nebo malý dynamický rozsah atd.

Přepracována byla tlačítka pro ovládání stop, jakož i systém jejich organizace. Seznam stop byl uklizen, pročištěn a výsledek je výrazně přehlednější.

Přímo z okna Pool lze otevřít okno prohlížeče Windows (nebo Finder) a v něm zobrazit aktuálně vybraný zvukový soubor.

Stejně jako pro Cubase 7, i pro Cubase 8 je k dispozici neoficiální česká lokalizace aplikace - čeština pro Cubase.

Závěr

Na první pohled by se mohlo zdát, že v poslední generaci Cubase není zas až tolik nového. Pravda je ale taková, že spousta novinek se odehrála uvnitř. Nejsou tak viditelné na první pohled (jako bylo kompletně nové okno MixConsole pro Cubase 7), ale i tak je vlastně využijeme každodenně.

www:

www.steinberg.net/en/products/cubase/start.html