Klasická analogová krabička z 80. let minulého století, která se našla v Yllasově almaře, byla identifikována jako jednoduchý bicí automat, napájený z baterie. Je to další model japonského výrobce Sound Master, který jsem za posledních dvacet let viděl. Oba modely se liší především možností programování, která u testovaného modelu chybí. Rhythm 1 má velice jednoduchou koncepci a ovládání, vzhledem připomíná spíš kytarovou krabičku, hlavně díky nožnímu spínači. Od efektů ho však odlišuje jeden jack (Output). Krabička má tři krásné bakelitové knoflíky, z nichž první přepíná rytmy, druhý řídí tempo a třetí funguje zároveň jako vypínač a ovládání hlasitosti. Rytmické vzory jsou jednoduché a je jich osm - Bossa-Rock, Waltz, March, Rock, Bossa-Nova, Beguine, Waltz-Rock a Swing.
Po odšroubování čtyř pozlacených šroubků se dá odklopit spodní víko a vyměnit destičková 9V baterie. Napájení se spíná výstupním jackem, takže i při zapnutém vypínači se baterie šetří. Výrobce pro delší životnost baterie doporučuje vytáhnout kabel z výstupního konektoru.
Uvnitř plechové krabičky je deska, osazená velkým množstvím součástek. Mezi nimi najdeme jednu cívku s feritovým jádrem, patnáct diod, patnáct tranzistorů C 536 a integrovaný obvod LM 8972. Šestnáctou diodou je červená LED, indikující provoz.
Základní nastavení bubeníka se dá ovlivnit pomocí tří trimrů, z nichž jeden dolaďuje tempo, druhý má na starosti vyvážení zvuků (méně virblu plus méně výšek a naopak) a třetí upravuje délku tónu claves pomocí zpětné vazby až po samooscilaci (sinusový tón). Zvuky jednotlivých nástrojů připomínají staré dobré analogové časy jako mnohem dražší a slavnější modely Roland TR-606 a TR-808. Bass drum je neagresivní a snare zní téměř akusticky. Zvuk činelu je elektronicky zabarvený, ale přesto příjemný. Hi-hat má poměrně živý metalický tón. Jedině zvuk claves se vyznačuje až nepříjemnou průrazností. Cena, za kterou by se dal Rhythm 1 sehnat, se vzhledem k raritnímu výskytu dá těžko určit. Možná tak kolem 1500 Kč. Bližší údaje o výrobci se mi do uzávěrky časopisu nepodařilo sehnat. Nevadí, hlavně že Yllasovi, kterému jsem krabičku půjčil, bubeníček funguje. Potřeboval jenom nastavit - jako ostatně většina podobných záležitostí z doby, kdy ještě muzikanti museli umět hrát.
