Sennheiser e935, e945 a e965 - vokální mikrofony

Nové mikrofony evolution série 900 od firmy Sennheiser se od sebe na první pohled příliš neliší, ale mezi modely e935 (945) a e965 je zásadní rozdíl: zatímco 935 má kardioidní a 945 superkardioidní dynamický systém, je 965 rozšířením nabídky širokomembránových kapacitních modelů pro pódiové využití.

I když byla řada evolution původně vyvinuta jako méně nákladná varianta s určitými kompromisy v některých parametrech souvisejících s kvalitou zvuku, zdá se, že další trend vývoje se ubírá cestou, která bude postupně rozdíly mezi špičkovými modely a cenově dostupnější řadou evolution smazávat.

Všechny tři modely mikrofonů se dodávají s tradiční černou „sennheiserovskou“ brašničkou na zip a držákem MZQ 800. Mají robustní korpus s matně černou povrchovou úpravou, který se postupně rozšiřuje směrem ke koši - působí to sice velmi elegantně, ale v držáku je jistější nechat mikrofon zasunutý asi do poloviny. Při hlubším zasunutí se držák více rozevře a mikrofon lze, díky jemně hlazenému povrchu korpusu, vyjímat až příliš snadno. Koš, za kterým se skrývají mikrofonní kapsle všech tří modelů, lze vyšroubovat a sejmout - u e965 to bude častěji opakovaný postup, protože se konstruktér rozhodl ukrýt přepínače pro typ směrové charakteristiky, útlum a filtr horní propusti dovnitř mikrofonu.

V čem se shodují oba dynamické modely...

Dynamická kapsle má u obou typů velmi účinné odtlumení, takže přenášený manipulační hluk je skutečně minimální, ať už je mikrofon umístěn v držáku (otřesy pódia přenášené přes stojan) nebo ho zpěvák drží v ruce. Velmi dobré je také potlačení nežádoucích interferencí, protože součástí e935 i e945 je kompenzační cívka, která nežádoucí magnetická pole naindukovaná do systému velmi účinně eliminuje. Příjemný a měkký zvuk s dostatečnou brilancí ve vrchním frekvenčním pásmu je další společnou vlastností - ve specifických údajích si můžete ověřit, že výrobce zaručuje vyrovnaný frekvenční průběh až do 18 kHz, což je na dynamický systém velmi široký rozsah.

A v čem se odlišují...

Protože e945 je typická superkardioida, je proti zpětné vazbě o poznání odolnější - při umístění odposlechů v pozici 135° od mikrofonní osy je přeslech opravdu minimální a snímání nežádoucích zvuků ze stran je rovněž potlačeno na minimum. O něco výraznější je ale vzhledem k této směrové charakteristice efekt narůstání basů v bezprostřední vzdálenosti od mikrofonu, takže zařazení cut-off filtru na mixpultu je zcela jistě vhodným řešením, zvlášť když ani jeden z modelů nemá tento doplněk vestavěný. Delší koš u modelu e945 je poměrně logickým konstrukčním krokem, neboť se tím zvyšuje odolnost proti tlakovým nárazům - ta je u obou typů natolik vysoká, že u většiny zpěváků nebude již další vnější ochrana (externí pop-filtr) zapotřebí.

Kardioida e935 je zhruba o třetinu citlivější než superkardioida e945, která se doporučuje rovněž na snímání bicích. Vyzkoušel jsem ji na kotle a výsledkem byl o něco plnější zvuk než u e935, superkardioidní charakteristika navíc přinášela i menší přeslechy z ostatních bubnů.

Co můžete očekávat od kondenzátorového modelu e965

Je-li prioritním požadavkem čistý a brilantní přednes ve vrchním spektru, je nepochybně e965 vynikajícím řešením. Asi bych ho nenabízel interpretům, kteří mají problémy se sykavkami, zvlášť při volbě kardioidní směrové charakteristiky je tento problém markantní. Pokud jde o maximálně věrný přenos všech detailů ve zvuku, nemá se e965 skutečně zač stydět - i přes mírné zdůraznění pásma vyšších středů nezní tento model příliš ostře a má velmi příjemný a plný zvuk. Pokud se použije ve studiu, přináší výběr mezi směrovými charakteristikami i volbu určitých barevných nuancí. Na zpěvačku, která byla svolná mi zazpívat stejný úsek písně na obě charakteristiky, se mi barevně lépe zamlouval zvuk superkardioidy. Zkusil jsem s e965 snímat i saxofony v orchestru a výsledek zněl velmi přirozeně, přestože modely vybavené důkladnou ochranou proti tlakovým nárazům mají samozřejmě prioritní využití především na zpěv. U kardioidy se lehké barevné zvýraznění posouvá až do oblasti cca 5-12 kHz, a tak je charakter hlasu či nástroje o poznání jemnější a „nadýchanější“ než u hyperkardioidy, která mírně přidává prezenci již v oblasti vyšších středů (cca 3-10 kHz), jak jsem ale již uvedl, za cenu výraznějších sykavek.

Provoz e965 vyžaduje klasické fantomové napájení 48 V, jedná se o tradiční externě polarizovaný systém (ne back-elektret) s dvojitou membránou. Všechny tři přepínače, kterými je mikrofon vybaven, se nacházejí uvnitř koše. Toto poněkud netradiční řešení má své výhody i nevýhody: budete-li používat mikrofon stále stejným způsobem a přepínače si jednou navolíte a už se s nimi nebude hýbat, je jistě výhodné, když se k nim interpret nedostane a prakticky o nich neví. Drží-li zpěvák mikrofon stále v ruce, byly by pro něj snadnou „kořistí“ a jejich přepnutí, ať už náhodné nebo "z dlouhé chvíle" by mohlo mít fatální následky. Pokud chcete ovšem mikrofon využívat každý den na něco jiného, nemyslím si, že neustálé šroubování koše je nejpříjemnějším způsobem trávení času.

Přepínatelné jsou nejen mikrofonní směrové charakteristiky (kardioida nebo superkardioida), ale také útlum (-10 dB) a filtr horní propusti pro korekci subbasového pásma. Jako kapacitní systém má e965 samozřejmě v porovnání se svými dynamickými „bratříčky“ vyšší citlivost (7 mV) a teprve po aktivaci útlumového článku je zisk zhruba rovnocenný (2,3 mV). Tato funkce umožňuje využít mikrofon i pro snímání velmi hlasitých zvukových zdrojů (bubny, reproduktory apod.) - bez zkreslení je při aktivovaném útlumu možné zpracovat úrovně SPL až kolem 152 dB. Podíváme-li se na opačný konec dynamického rozsahu, nedosahuje vlastní šum mikrofonu sice až na hodnoty špičkových studiových modelů (šumový ekvivalent se udává kolem 21 dB), ale pro pódiové využití je uvedená hodnota více než dostačující.