Recording King RD-27C - celomasivní akustická kytara s výřezem

Více než sedm desetiletí existující velmi tradiční americká firma se specializuje na akustické nástroje. Kromě akustických kytar nejrůznějších konstrukcí nabízí i bendža, lap steel kytary, rezonátorové kytary, i poněkud méně obvyklé rezonátorové mandolíny a ukulele. Celomasiv s cutawayem ze série Dreadnought Classic bych rád představil v následujících řádcích.

Materiály a konstrukce

Recording King RD-27C je celomasivní dreadnought, jehož rezonanční deska je zhotovena z pěkného Engelmannova smrku AA kvality s velmi hustou strukturou a pravidelnými léty. Luby a zadní deska jsou z indického palisandru, palisandrový je rovněž hmatník kytary. Pozornost zasluhuje krk, je totiž vyroben z jediného kusu mahagonu, tedy bez jakýchkoli lepených spojů. Oceňuji tvar krku, je vybroušen do hodně otevřeného oblého V a pomáhá tak pohodlnému postavení palce proti ostatním prstům. Kobylka tohoto nástroje je ebenová, kobylkový i nultý pražec jsou vybroušeny z kosti. Hmatník je bez lemování, horní deska a rezonanční otvor jsou olemovány jednoduchou a elegantní kombinací černé a bílé. To asi není až tak důležité, zmiňuji to zde zejména proto, že kromě palisandrového hmatníku, tvaru kru a nezdobeného spoje obou částí zadní desky je tato kytara docela věrnou kopií Martina D-28, který je ale momentálně v nabídce Martina bez cutawaye. Oba nástroje mají společnou i menzuru 25,4” a šířku nultého pražce 43 mm. Celá kytara je v lesklém přírodním provedení a bez nejmenší chybičky ve zpracování.

Zvuk

Po vybalení z krabice a po naladění si všímám velmi dobrého seřízení a zejména výborného ladění v oktávách. Kytara má výrazně zvonivý pevný zvuk, je vyrovnaná. Ozev nástroje je možná pomalejší, což by se mohlo časem upravit - kytara je to nová, nerozehraná. Přestože výrobce nástroj osadil ne zcela měkkými strunami (odhaduji .012-.054), hraje se mi dost lehce a ruka se neunavuje. Kombinaci smrku a palisandru docela znám a tato kytara splňuje očekávání - pevný, spolehlivý zvuk a vyrovnanost. Basové tóny jsou konkrétní, nerozplizávají se, mají se o co opřít. Výšky z celkového zvuku nevystupují a jsou dostatečně dlouhé. Středy jsou zvonivé a průrazné. Jen laku by na této kytaře snad mohlo být méně, kytara je zatím mírně zavřená a lak možná způsobuje i její pomalejší reakci. Na druhou stranu ovšem se za dobu mého testování začala rozehrávat, pocitově jakoby změkla a byla povolnější. Její zvuk má tedy určitě budoucnost.

Závěrem

Je to opravdu dobrá kytara a sama si říká o to, aby se na ni hrálo, je totiž prozatím nerozehraná. Stačí ale pár desítek minut hraní a začíná se ozývat. Je to dreadnought jaksepatří, krásně na něm vyzní bluegrassové beglajty s basem na těžkou dobu nebo frajerské sólové běhy ve výškách. Přitom má člověk pocit jistoty a pevnosti tónu. Kromě již zmíněné malinko silnější vrstvy laku a možná s ní související pomalejší reakce (která může být ale způsobena nerozehraností) nevím, co bych této kytaře vytkl.