Na trhu se dá nalézt dostatek literatury o Ray Charlesovi. Jeden výběr mě ale opravdu zaujal. Zatímco totiž většina ostatních nabízí v podstatě přearanžované verze skladeb s harmonizovanou melodií v pravé a doprovodem v levé ruce, publikace The Piano Transcriptions se zaměřuje na přepis Rayových původních klavírních linek. Nad těmito autentickými linkami je potom pro lepší orientaci připsána i linka zpěvu s textem, případně saxofonová či kytarová sóla.
Samotnému výběru nelze nic vytknout. Na téměř stu stran je prezentován hit za hitem. Opravdový fanda by možná ocenil i něco z Charlesova raného období, ale zahrát si I Believe to My Soul prostě nemá chybu.
Na všech transkripcích vyniká Charlesův velmi charakteristický styl, který spojuje bluesovou zemitost, jazzové akordy a často „stride“ postupy v levé ruce. Doprovody jsou skvěle postavené na vyváženosti všech prvků, takže jsou zajímavé a nelezou, kam by neměly. Stručná sóla pak vynikají klasickými slidy a nátryly.
Úvodní Drown in My Own Tears, Lonely Avenue a I Belive to My Soul jsou nádherně pomalé dvanáctiosminové blues se spoustou ozdob. Následuje snad nejslavnější skladba Rayova repertoáru: Georgia on My Mind. Bohužel, zde uvedená transkripce spíše než studiové nahrávce odpovídá původnímu aranžmá Hoagyho Carmichaela. Což nic nemění na tom, že je to perfektní verze výjimečné písně. Pouze není autentickou Charlesovou linkou.
Zato Hard Times prezentuje mistrovu hru v té nejlepší podobě. Bluesové vyhrávky si odpovídají s melodií zpěvu a propojování akordů je učebnicové, o klavírním sólu nemluvě. Hallelujah I Love Her So je je hitovka se skvělým rifem a charakteristickým úvodem. Vrcholem celé sbírky je potom pravděpodobně What I’d Say s neodolatelnou hlavní linkou na Wurlitzer a vyhrávkami.
The Piano Trascriptions jsou povinná klavírní četba pro hráče, kteří chtějí hlouběji proniknout do tajů blues či soulu. Po pravdě řečeno, když mám chuť se něco zajímavého z této oblasti naučit, již několik let bez přemýšlení sahám právě po Charlesových transkripcích.
