Nuendo 3 a Yamaha je dnes již ustálené spojení, tak jako dřívější pohlcení audiogigantu Steinberg firmou Pinnacle, což je již po nějaký ten rok uvedeno v obecnou známost. Co ale přináší nejnovější obchodní tahoun divize Yamaha - Steinberg (ve verzi 3.2)? Pojďme si tedy zkontrolovat jestli fúze těchto značek přinesla skutečné odlehčení námahy a posunula tento produkt na ještě vyšší mety (jestli to ještě jde).
Základ
Jako gró programu posloužil klasický engine, podobný všem Cubase/NuendoVST aplikacím. Proti starším verzím nečekejte v systému ovládání velké změny (a to je dobře). Klávesové zkratky, grafika, pracovní nástroje, v obecné rovině i systém routování, groupingu, automatizace, rewire, MIDI i notace a dalších funkcí, tvořících kostru principu práce s tímto VST pokladem, zůstává přinejmenším stejný, nebo alespoň velmi podobný. Zarytého nuendáře by sotva překvapila nějaká zásadní změna logiky práce s již prověřeným a hlavně osvědčeným enginem. Tak jako by Steinberg (chcete-li Yamaha), sotva chtěli změnit jednu ze svých světlých a výrazných výhod vyladěného systému ovládání - jejich osvědčený postup ve stavbě a práci s projektem dodává celé té lahodě nezapomenutelný a "lehký" charakter.
Audio
Začněme tedy pomalu, detailně rozebírat, jaká vylepšení nám přináší verze 3.2 oproti verzi 2 v oblasti audio zpracování. A je jich opravdu více než mnoho, rozhodně to nejsou jen prvky typu "znouzecnost", nebo nějaké kosmetické jemnosti. Jde o logická vylepšení, ve snaze přiblížit systém virtuálního mixu co nejvěrněji, a pokud možno intuitivně, klasické mixážní konzoly.
Tak především poctiví zvukaři ocení již dlouho vytoužené oddělení mixu, control roomu, monitoringu a dokonce i talkbacku, což se dříve, často dosti zbytečně, řešilo přes další interní stopy a busy a zatěžovalo to jak procesy počítače, tak i mozek mistra zvuku, který musel neustále ve své mysli virtuálně přepínat síly, a zatěžovat myšlenky pro zakládání, respektive vypínání a zapínání stop, busů, které neměly přímo co dočinění s vlastním projektem. Stejně tak je i teď možné řídit odděleně click a distribuovat jej libovolně do cest. Přibylo i tlačítko dimm, pro rychlý útlum.
Dále oceňme vynikající nápad, nazval bych to možností dezintegrace efektorů, lépe česky tedy, Nuendo nabízí připojení libovolného externího procesoru do vlastního efektového routingu. Rozhodně to potěší především majitele stanic skvělých Lexikonů, či lampových udělátek a vůbec všelikého poctivého prznidla, které, ač sebelepším VST plug-inem, sotvakdy doženete (no snad věřme, že jen prozatím, několik vlaštovek už nás přeci párkrát překvapilo, že). To samé platí pro externí instrumenty, včetně jejich MIDI kontroly, a také pro výstupy k náslechu ze studia, nebo opačně rychlého příposlechu zpět.
Samozřejmě tu jako obvykle Nuendo přikládá svůj balík plug-inů, který jaksi není třeba dlouze opisovat, zůstává stejný, snad jen pro úplné nováčky na poli VST (ale kdo by si z nich pořizoval Nuendo 3, že?), že VST(i) plug-inpack opět obsahuje to nejnutnější pro úplné základy slušného mixu, od komprese, halu, delaye, po distortions, denoising, atd. Samozřejmě včetně surround mixu i "easy" instrumentů. Jedinou zásadní výjimkou je integrace plug-iny MixConvert, která umožňuje jednoduché přemíchávání různých verzí surround systémů mezi sebou navzájem.
S užitím plug-inů úzce souvisí i funkce, použitá také u menšího bratříčka Cubase 3. Je více než na snadě o ní promluvit, protože její význam má opět nemalou úlohu. Je tím možnost libovolného "freezování" nejen instrumentů, ale i audiostop. Jeho cílem je především odlehčit systému od aktivních úloh a nadměrnému vytížení procesoru tím, že si dle vlastní volby stopu, či instrument, dočasně (!) zamrazíte se všemi nasazenými plug-iny do hotové stopy, a tím tedy i logicky vypnete možnost aktivní manipulace s ní. Ulehčíte tak ale výkonu vašeho procesoru, potažmo cache, disku i RAM, přičemž plug-iny jsou a zůstanou v zmrzlé stopě již přimíchány (samozřejmě jen do doby, dokud stopu znovu nerozmrazíte). Pro tuto funkci zde slouží ikonka malé sněhové vločky.
Video
Za zmínku (platící samozřejmě i pro sekci audio) stojí již rozšířená podpora formátu AAF (Advanced Authoring Format), což je samo o sobě na malý román. Snad jen obecně. Jde o poměrně univerzální formát nejen v rámci kodeku samotného, ale i na bázi různých platforem (příkladem budiž PC/Mac a podobně). Tento formát je dosti značně tlačen a podporován firmami jako AVID, Apple, Digidesign, SADiE, Merging, Fairlight, Adobe. Více najdete na www.aafasotiation.org.
Dále také vylepšený time warp, tedy pohyb a změny videa v reálném čase. Vše probíhá opravdu vzácně rychle, bez škubaček a dropouts. Náhledové okno zůstává bez změny.
Míchání - kvalitní, robustní mixér
Všechny položky našeho výčtu práce s projektem, by byly relativně k ničemu, nemít je kde dobře smíchat.
Tento prvek zasáhly snad nejmenší proměny, od knobů, faderů (kroutítek, tlačítek, poťáků, designu), až po ono klasické routování, kopírování/vkládání presetů mezi stopami a klasické "éčko" nevyjímaje. Vážně, někdy je dobré zůstat u osvědčených věcí, tak jako je osvědčený a dobře zaběhnutý systém VST mixéru.
Vylepšení dostál ale level metering, doba podržení peak levelů se dá detailněji nastavit, a to jak odezva, respektive hold, tak i pozice před/za faderem. Algoritmus pro zobrazení je také vybroušenější.
Finesy, jemnosti, radosti
Tak například ruler track je drobnost, která opět zjednoduší práci. Vrchní lištička, která vám vždy sloužila pro informaci, nebo při pohybu v čase, taktech, synchro kódu, je teď jednoduše vložitelná kamkoli i mezi stopy, tím pádem se můžete kdYkoli jednoduše podívat v jakém čase se právě nacházíte, když zrovna nahoře máte nastaveno zobrazení taktů. Počet ruler tracks je libovolný a dá se i libovolně variovat typ zobrazení (čas, takty, timecode, filmová políčka, a podobně) jak mezi titulní vodící lištou, tak i mezi ruler tracks vzájemně. Samozřejmě s tou další výhodou, že stačí jen do ruler tracku kliknout a posouváte se aktivně v čase, tak jako v horní pevné liště.
Přibyla opět další várka podporovaných kontrolerů včetně surround joysticku.
Opravdovou lahůdkou je ale do jemnosti propracované sdílení projektů, respektive adresářů v síti, s možností detailního nastavení práv přístupu! Dokonce obsahuje i okno chatu, takže lze i okamžitě reagovat na síťové zprávičky. Nu pro vývojáře her, špičkové filmové postprodukce, zkrátka mega studia, věc opravdu "vymazlená".
Závěr: No prostě požitek!
No ano. Můžu směle říct, že jsem okouzlený, omámený a svolný. Jsem totiž přesvědčený, že takový promyšlený, do detailu vyladěný produkt, opravdu dokáže zpříjemnit život a práci, pohladit ducha i oko, a hlavně tedy zjednodušit onu "námahu". Nechci se rozplývat, ale opravdu jsem to nečekal. Rozhodně si mne Nuendo získalo, a to přesto, že ho obdivuji již od nižších verzí. Po všelikém testování žádný restart, jen spolehlivá a intuitivní práce, plná radosti a pohody. Končím tedy velmi jednoduše a o to srdečněji, upřímněji: "Jen tak dál!"
Steinberg Nuendo 3 nabízí kompletní mediální produkční systém s funkcemi příští generace a technologiemi přizpůsobenými profesionálům pracujících v post-produkci, nahrávacích studiích a těm, kteří provádějí mixování prostorového zvuku. Jeho cena je 55 990 Kč.
Vzhledem k tak inovativní a robustní konstrukci jich je tolik, že opravdu nejde popsat detailně všechny. Tak jen výběrem:
Mohl bych snad subjektivně říci, že plusem je relativně stejná hardwarová náročnost, i při mnohem robustnější technické konstrukci programu.
rafinovanější routing, včetně možnosti připojení externích zařízení jako by byly součástí Nuenda
oddělení clicku, talkbacku, studio/control room
Tak jen hnidopišsky:
Nemožnost přesunovat plug-iny v pořadí nad sebou systémem drag and drop, tedy táhni a pusť. Tak jako to v sobě má v master sekci program Steinberg Wavelab, a to již od ranných verzí. Nu škoda.
Možná by slušela také možnost přepínat u integrovaného parametrického ekvalizéru, mezi ekvalizérem vícepásmovým. Protože ne vždy potřebujeme hýbat relativně plynulou křivkou, a to ještě v omezeném počtu pásem. Proč pak kvůli tomu zbytečně nasazovat další plug-in.
Myslím, že nedořešené stále zůstává komplikované načítání/ukládání námi vytvořených presetů pluginů v exploreru. Při načítání vašeho oblíbeného pluginu musíte zbytečně procházet strukturou složek, stejně tak i při ukládání jejího nastavení, a to ještě s tím, že musíte vypisovat název. Rozhodně bych ocenil, kdyby si VST aplikace ukládala všechna nastavení instalovaných plug-inů do jednoho souboru (a ne ty klasické fxb, fxs soubory), třeba v Options definované složce. Stačil by pak prostě jednoduchý klik Save. Navíc tento jediný soubor by měl tu zásadní výhodu, že při reinstalu by jej stačilo pouze zálohovat a posléze obnovit do příslušné složky. No uvidíme, třeba to pány (i dámy?) od Steinbergu jednou napadne.
TESTOVACÍ KONFIGURACE
-Procesor P4 (3,06 GHz), RAM RIMM (512 MB, 1024 MHz), HDD RAID stripping mode (2 x 80 GB), zvuk - RME DIGI 9562 + převodník 2 x Behringer ADA 8000 Ultragain, grafika ATI 9800 Pro, monitor Sony E 400, deska ASUS P4E + vodní chlazení aquacool na procesor, grafiku a board.
-Druhý počítač - notebook ACER 1712 SMi, procesor P4 (3,06 GHz), RAM 512 MB, HDD 320 GB, interní zvuk - ale s ovladačem asio4all (doporučuji stáhnout pro nemajitele profi zvuk. karet a pro majitele obyč. karet přímo na boardu asio4all.com)
